Jak vypadal rok 2009 v České republice z pohledu hlášených profesionálních onemocnění

What was the year 2009 in the Czech Republic from the point of reported occupational diseases

In 2009, total 1313 occupational diseases (1245 occupational diseases and 68 endangered by occupational diseases) were reported in the Czech Republic. The drop of 6.4% of reported occupational diseases was recorded compared to 2008. Incidence of occupational diseases was 30.9 cases per 100 thousand insured employers in 2009. Similarly to previous years, the most professional diseases were reported from the Moravian and Silesian Region (24.1% cases). In 2009, the most ill was found in workers in the economic field of „health and social care“ (16.3% cases). The syndrome of the carpal tunnel was the most frequently diagnosed syndrome in the category of occupational disease and risk of occupational disease (total 354, i.e. 27% cases).

Key words:
professional disease, incidence, development trends

Autoři: Z. Fenclová ^1,2; P. Urban ^1,2; P. Brhel ³
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha, Odbor hygieny práce a pracovního lékařství, vedoucí doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. ¹; Klinika pracovního lékařství, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, přednostka prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. ²; Klinika pracovního lékařství, Masarykova univerzita v Brně a FN u sv. Anny v Brně, Lékařská fakulta, přednosta prof. MUDr. Petr Brhel, CSc. ³
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 62, 2010, No. 2, s. 74-78.
Kategorie: Souborný referát

Souhrn

V roce 2009 bylo v České republice hlášeno celkem 1313 profesionálních onemocnění (1245 nemocí z povolání a 68 ohrožení nemocí z povolání). Proti roku 2008 byl zaznamenán pokles hlášených profesionálních onemocnění o 6,4 % případů. Incidence profesionálních onemocnění byla v roce 2009 na úrovni 30,9 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců. Stejně jako v předchozích letech bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno z Moravskoslezského kraje (24,1 % případů). V roce 2009 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (16,3 % případů). U nemocí z povolání i u ohrožení nemocí z povolání byl nejčastěji diagnostikován syndrom karpálního tunelu (celkem 354, tj. 27 % případů).

Klíčová slova:
profesionální onemocnění, incidence, trendy vývoje

Úvod

Výskyt profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání, se všemi ekonomickými i sociálními dopady je pouze nepřímým a zprostředkovaným ukazatelem zdravotního stavu pracující populace. Je ovlivňován řadou faktorů, proto jeho interpretace musí být velmi uvážlivá.

Autoři předkládají čtenářům přehled základních statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených v České republice v roce 2009. Článek vychází z dat Národního registru nemocí z povolání.

Profesionální onemocnění

V roce 2009 bylo u 1107 pracovníků diagnostikováno celkem 1313 profesionálních onemocnění (739 případů u mužů a 574 případů u žen). Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 180 osob bylo v průběhu roku hlášeno více profesionálních onemocnění, u dvou pracovníků to bylo dokonce po pěti onemocněních. V jednom z těchto případů šlo o diagnózu skákavého prstu na všech pěti prstech jedné ruky s různými daty zjištění, v druhém případě šlo o epikondylitidu s postižením všech čtyř epikondylů v kombinaci s poškozením ulnárního nervu v oblasti lokte. Nejčastěji se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce způsobená prací s vibračními nástroji nebo přetěžováním končetin (81 případů).

Proti roku 2008 [1] klesl v roce 2009 nejen absolutní počet pracovníků postižených profesionálním onemocněním (pokles o 8, tj. o 0,7 % osob), ale klesl také i celkový počet hlášených případů profesionálních onemocnění (pokles o 90, tj. o 6,4 % případů). Incidence profesionálních onemocnění stoupla oproti roku 2008 z 30,7 na 30,9, tedy o 0,2 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru podle zákona č. 187/2006 Sb. (tab. 1).

**Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2008 a 2009**

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2009 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 50,1 % případů (tab. 2). Nárůst oproti roku 2008 byl zaznamenán u nemocí dýchacích cest a plic (kapitola III – o 57 případů) a u nemocí infekčních a parazitárních (kapitola V – o 27 případů). V ostatních kapitolách byl zaznamenán pokles hlášených onemocnění.

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2009*

Stejně jako v roce 2008, nejvíce profesionálních onemocnění vzniklo i v roce 2009 na území Moravskoslezského kraje – celkem 24,1 % případů. Nárůst o 13–16 případů byl zaznamenán ve třech krajích, největší ve Středočeském kraji. V dalších krajích klesl počet hlášených případů o 3–30 případů, největší pokles byl v Pardubickém kraji.

V roce 2009 nejčastěji vznikalo profesionální onemocnění u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (16,3 % případů) – tabulka 3.

**Tab. 3. Odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem hlášených profesionálních onemocnění v České republice v roce 2009**

Nemoci z povolání

Přehled a zastoupení hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol a položek uvádějí tabulky 4 a 5.

**Tab. 5. Nemoci z povolání hlášené v roce 2009 v rámci kapitol IV–VI seznamu nemocí z povolání**

Z jednotlivých diagnóz byl u nemocí z povolání v roce 2009 nejčastěji diagnostikován syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin nebo z vibrací (celkem 308 případů). V rámci položky II.10 bylo hlášeno 156 případů, v rámci položky II.7 hlášeno 152 případů. Jiné léze periferních nervů se vyskytly méně často. Například poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 16krát, z toho 6krát byla vyvolavatelem práce s vibračními nástroji a 10krát přetěžování končetin. Léze ulnárního nervu v oblasti Guyonova kanálu byla v roce 2009 zaznamenána pouze 3krát, a to u osob pracujících s vibračními nástroji.

V sestupném pořadí pak následoval svrab se 129 hlášenými případy. Proti roku 2008 došlo k nárůstu o 18 případů. V roce 2009 svrabem onemocnělo celkem 126 osob, u tří z nich bylo toto onemocnění během jednoho roku diagnostikováno dvakrát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci z domovů pro seniory (29 případů), pracovníci interních a kožních oddělení (26 a 16 případů).

Třetí místo v pořadí podle četnosti obsadila v roce 2009 kontaktní alergická dermatitida se 128 hlášenými případy. Další kožní nemoci z povolání byly zastoupeny méně často – iritační dermatitida 46krát, urtika jednou. Přehled nejčastěji zastoupených vyvolavatelů kožních nemocí z povolání v roce 2009 uvádí tabulka 6.

**Tab. 6. Vyvolávající noxy u kožních nemocí z povolání hlášených v roce 2009**

Čtvrté a páté místo s počtem 83 a 81 hlášených onemocnění v roce 2009 patřilo pneumokonióze uhlokopů a epikondylitidě pažní kosti z přetěžování končetin. V rámci položky II.9 byla kromě epikondylitid diagnostikována artróza kloubů končetin a skákavý prst (po 27 případech) a Morbus de Quervain (8krát). Jiná poškození šlach, jejich pochev nebo úponů byla diagnostikována méně často.

Profesionální astma bronchiale se v roce 2009 vyskytlo celkem 48krát. Přehled nejčastějších vyvolávajících alergenů u astmat i rinitid v roce 2009 uvádí tabulka 7. Z dalších alergických onemocnění plic byla exogenní alergická alveolitida zastoupena celkem 9krát. Ve dvou případech byla diagnostikována farmářská, jednou sladovnická plíce a v šesti případech izokyanátová plíce.

**Tab. 7. Vyvolávající noxy u profesionálních astmat a alergických rinitid hlášených v roce 2009**

Azbest se jako vyvolavatel profesionálního onemocnění uplatnil v roce 2009 celkem 36krát, což bylo o 8 případů více než v roce 2008.

U nádorových onemocnění byl v roce 2009 zaznamenán vzestup o 8 hlášených případů. V roce 2009 byla diagnostikována rakovina plic z radioaktivních látek (13krát), rakovina kůže z ionizujícího záření (8krát), rakovina plic z azbestu (4krát), mezoteliom pleury z azbestu (4krát), dále rakovina mandle z polycyklických aromatických uhlovodíků, rakovina mandle z ionizujícího záření a rakovina laryngu z chrómu (po jednom případu).

Z šestnácti případů virových žloutenek hlášených v roce 2009 byla akutní hepatitida A zastoupena 8krát, akutní hepatitida B 3krát, akutní hepatitida E 3krát a chronická hepatitida B 2krát. Ve srovnání s rokem 2008 došlo k nárůstu hlášených hepatitid o 4 případy, přičemž hepatitida C nebyla diagnostikována ani jednou.

Chirurg i zdravotní sestra, u nichž byla diagnostikována chronická forma hepatitidy B, byli v předchozích letech proti tomuto onemocnění kompletně očkováni. Mezi pracovníky, kteří onemocněli hepatitidou A, byla také jedna osoba před vznikem této nemoci očkována.

Antropozoonóz bylo v roce 2009 diagnostikováno celkem 32, což bylo o 10 případů méně než v roce 2008. První dvě místa v pořadí podle četnosti obsadily opět trichofycie a Lymeská nemoc.

Při práci v zahraničí vzniklo infekční onemocnění u sedmnácti pracovníků, což bylo o 9 případů více než v roce 2008. Zde převažovala zejména askarióza. Nejvíce onemocnění vznikalo při pobytu v Afghánistánu (celkem 9 případů).

Ohrožení nemocí z povolání

Z jednotlivých diagnóz byl v roce 2009 u ohrožení nemocí z povolání také nejčastěji zastoupen lehký syndrom karpálního tunelu z vibrací nebo z přetěžování končetin (celkem 46 případů). Ostatní ohrožení nemocí z povolání se vyskytovala méně často nebo pouze ojediněle – tabulka 8.

Závěr

V roce 2009 byl v České republice ve srovnání s rokem 2008 zaznamenám nejen pokles počtu případů hlášených profesionálních onemocnění, ale také pokles počtu postižených osob s diagnostikovaným profesionálním onemocněním. Zejména bylo hlášeno podstatně méně onemocnění z přetěžování končetin, nemocí kožních a nemocí cév z vibrací. Na druhou stranu nutno připomenout, že počty profesionálních zhoubných nádorových onemocnění a počty alergických i nealergických onemocnění dýchacích cest a plic mírně vzrostly, což je velmi nepříznivé zjištění. Nadále však platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2009 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají realitě.

Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v roce 2009 budou dostupná na internetové stránce Státního zdravotního ústavu v Praze.

Práce na publikaci byla provedena s podporou MSM0021620807 a Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

Došlo dne 2. 4. 2010.
Přijato do tisku dne 20. 4. 2010.

Kontaktní adresa:
MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN
Na Bojišti 1
120 00 Praha 2
e-mail: zdenka.fenclova@LF1.cuni.cz

Zdroje

1. FENCLOVÁ, Z.,URBAN, P., PELCLOVÁ, D., LEBEDOVÁ, J. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2008. České pracov. lék., 2009, 10, 2, s. 62–70.