Luhačovice 2008

Je pozoruhodné, že lékaři na celém světě pořádají odborné kongresy mnohem častěji než jiní odborníci. Přibližně polovinu všech mezinárodních kongresů tvoří odborná setkání, na kterých je probírána zdravotnická tematika. Také u nás jsou setkání lékařů častější než setkání jiných odborníků. Podíl lékařských kongresů na celkovém počtu pořádaných kongresů významně převyšuje podíl, který v různých částech světa – a také u nás – zaujímají lékaři mezi vysokoškolsky vzdělanými občany. Vysvětlení tohoto jevu není jednoduché a zřejmě by o něm mohla být vedena zajímavá polemika. Poměrně vysokou četnost lékařských setkání nejspíše nelze vysvětlovat jako důsledek složitosti odborné problematiky, kterou se lékaři zabývají, ani tím, že se tato problematika rychle vyvíjí a mění. Takové jevy jsou patrné i v jiných oblastech vědy a výzkumu, přesto nevedou u jiných odborníků k tak častým setkáním, jaká jsou obvyklá mezi zdravotníky. Názory, že poměrně časté pořádání různých lékařských kongresů je důsledkem dobré finanční situace lékařů, jejich všeobecné podpory ze strany řady institucí, vlivným postavením většiny lékařů a jejich vysoké společenské prestiže, mohou mít racionální jádro, nicméně stěží mohou vysvětlit všechny pozorovatelné skutečnosti. Existují lépe situovaní odborníci, kteří mají přinejmenším stejnou společenskou prestiž jako lékaři a mnohdy jsou i vlivnější než oni, a přesto nemají potřebu scházet se tak často na odborných kongresech jako lékaři. Zajímavé je i to, že přestože se v posledních letech otevřely dříve netušené možnosti rychlé komunikace a přenosu informací, které svým rozsahem, obsahem i kvalitou zpravidla převyšují úroveň výměny vědeckých poznatků, která je reálná při osobních setkáních, odborných lékařských kongresů neubývá (spíše naopak). Prorocké vize, že odborníci přestanou cestovat, aby se vzájemně setkali a vyměnili si názory, a že budou namísto placení kongresových poplatků, nákladů za cestování a ubytování sedět jen u svých počítačů a komunikovat mezi sebou elektronickou formou, se nenaplnily. Co tedy vede k nutnosti pořádat poměrně často osobní setkání lékařských odborníků spojená se sdělováním jejich vlastních poznatků a názorů, když by bylo možné a snazší vyměňovat si totožné informace elektronicky? (A možná by to bylo i rychlejší a v řadě ohledů efektivnější.)

Řešit tuto otázku v obecné rovině by bylo velmi nesnadné a nejspíše by to ani nebylo možné, neboť důvody, které vedou různé lékaře v různých částech světa k účasti na odborných kongresech, nemusí být vždy totožné. Zamysleme se raději nad tím, jaký přínos pro nás má (respektive měl) nějaký konkrétní lékařský kongres, kterého jsme se zúčastnili. Možná z toho vyplynou některá zjištění, která mohou mít obecnou platnost.

Společnost nemocí z povolání České lékařské společnosti J. E. Purkyně pořádá jednou za dva roky kongres nemocí z povolání s mezinárodní účastí. Poslední z nich (IV. kongres nemocí z povolání s mezinárodní účastí) proběhl ve dnech 24. 10. 2008 a 25. 10. 2008 již tradičně v Luhačovicích. Jednalo se nepochybně o nejvýznamnější akci našeho klinického pracovního lékařství v posledních dvou letech. Zúčastnili se jí všichni naši přední odborníci tohoto oboru a řada významných hostů ze zahraničí. Co vedlo více než stovku našich špičkových lékařů, aby strávili společně dva dny, přednášeli, poslouchali zjištění a názory jiných odborníků, diskutovali a přátelili se?

Hlavním deklarovaným smyslem konání odborných kongresů je samozřejmě výměna informací. Ty, které zazněly na IV. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí v roce 2008 v Luhačovicích, byly částečně prezentovány (převážně v podobě abstrakt) v tomto časopise. O jejich významu nelze pochybovat, nesporně posunuly náš obor vpřed. Uvědomme si ale, že přednesená sdělení a diskuse k nim sloužily i k vyjasnění a mírnému posunu některých názorů. Zvláště nové poznatky a zásadní postoje k významným skutečnostem si zasluhují, aby předtím, než budou uveřejňovány nebo případně prosazovány, byly předneseny a prodiskutovány před větším počtem odborníků. Jeden z mých dřívějších vedoucích kdysi prohlašoval, že předtím, než bude nový poznatek uveřejněn, má být vždy přednesen na vědeckém kongresu, aby se ukázalo, jakou vyvolá reakci a odezvu. Byl to moudrý názor. Prezentovat písemnou formou závěry a postoje, které předtím nebyly náležitě prodiskutovány, přináší nemalá rizika. Vědecký kongres je přitom optimálním prostředím k takové odborné diskusi, na něm lze nejlépe tříbit názory a orientovat se o úskalích, která předkladateli nějakého poznatku či názoru prozatím zůstávala z různých důvodů utajena. Uvědomme si, že zatímco mnohé nelékařské obory exaktního charakteru se vyvíjejí převážně prostřednictvím bádání v laboratořích, medicína se posouvá vpřed zejména díky odborným střetům, polemikám, tříbení názorů a překonávání autoritativních dogmat. Tato tendence je zvláště výrazná právě v pracovním lékařství.

Zanedbatelné není ani to, že setkání odborníků (v uvažovaném případě klinických pracovních lékařů) umožňuje diskutovat i o věcech, které nejsou předmětem přednášených sdělení nebo posterů. Tak tomu bylo i při IV. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí v Luhačovicích. Debaty byly vedeny o perspektivách našeho oboru, o strategii a taktice, kterou je třeba při jeho rozvoji prosazovat, o jeho případném prolínání s jinými lékařskými obory, které stále ještě hledají své optimální místo v naší společnosti, o vzdělávání v pracovním lékařství, o možnostech jeho financování apod. Tyto otázky jsou pro náš obor velmi důležité a na jejich správném vyřešení závisí jeho další osud. Jsem toho názoru, že právě potřeba dojednat společné postupy pro řešení některých závažných skutečností byla jedním z důvodů, který velmi stimuloval mnohé odborníky k účasti na kongresu.

Nezapomínejme ale, že účast na IV. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí byla pro jeho účastníky také velice kvalitně prožitým kouskem života. Při zkušenostech z předchozích tří analogických kongresů, které již naše odborná společnost v Luhačovicích pořádala v předchozích letech, očekávali lékaři, zdravotní sestry, jejich rodinní příslušníci i další účastníci opět perfektní organizaci celé akce a skvělé společenské vyžití. V tom se nezmýlili. Kongres probíhal v nádherném lázeňském prostředí a byl provázen skvěle koncipovanými společenskými akcemi. Vše bylo zorganizováno do nejmenších detailů, čímž bylo dosaženo vysoké technické úrovně nejen vlastních odborných jednání, ale také společenského a kulturního vyžití účastníků kongresu. (Náš dík za to patří zejména předsedovi organizačního výboru kongresu prim. MUDr. Rostislavu Gromnicovi, Ph.D., který se z lékařů naší odborné společnosti o konání a mimořádně kvalitní průběh IV. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí nejvíce zasloužil, a samozřejmě také vedoucím představitelům organizace Lázně Luhačovice, a. s., která poskytnutím svého vynikajícího prostorového, technického, personálního a kulturního zázemí a také finanční podporou de facto konání celé akce na tak vynikající úrovni umožnila.)

Je tedy zřejmé, že IV. kongres nemocí z povolání s mezinárodní účastí konaný v roce 2008 v Luhačovicích nebyl jen pouhým sdělením odborných poznatků a postojů. Zazněla na něm stanoviska, která si teprve hledají své místo ve vědeckém světě, a jejich autoři citlivě zjišťovali, jakou budou mít odezvu. Mimo oficiální kongresová jednání proběhla řada setkání odborníků, při nichž se řešily nejen odborné, ale i technické, finanční, organizační a další důležité otázky rozhodné pro další vývoj pracovního lékařství. Kongres byl navíc skvělou kulturní a společenskou akcí, na kterou lze jen stěží zapomenout. Považuji za pravděpodobné, že tyto rysy mají obecně i mnohá jiná setkání lékařů. Možná právě proto se lékaři chtějí a potřebují scházet častěji než jiní odborníci.

Povšimněme si, jak rychle se svět kolem nás mění. Před nedávnem by sotva někdo předvídal, jak rozvoj komunikační technologie, elektroniky, informatiky, dopravy a dalších jevů současného moderního světa ovlivní náš život. Změnila se i společenská, politická a hospodářská situace, mění se automobily, domy i způsob trávení dovolené, zásadně se změnilo a stále se rychle mění i pracovní lékařství a jiné oblasti medicíny. Ale kongresy zůstávají. A věřme, že i v budoucnosti bude Společnost nemocí z povolání České lékařské společnosti J. E. Purkyně pořádat takové kongresy, jako byl ten, který proběhl v Luhačovicích ve dnech 24. a 25. října 2008. Doufejme, že se podaří zorganizovat je takovým způsobem, aby se vyrovnaly těm dosavadním. To ale nebude jednoduché, neboť nyní je „laťka nasazena hodně vysoko“.

V Praze 15. 11. 2008

Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA