Diagnostika profesionálního astmatu (PA) – návrh guidelines*

Asthma bronchiale je charakterizováno jako chronické celoživotní zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se v jednotlivých etapách života projevuje známými klinickými příznaky, a to významně, méně významně nebo vůbec. Bylo prokázáno, že zánětlivé změny v dýchacích cestách přetrvávají i v čase, kdy jsou pacienti dlouhodobě zcela bez klinických potíží. Ačkoli příznaky (alergického) astmatu často vymizí, nebo se alespoň zmírňují v období puberty, podstatné části pacientů se obtíže v pozdějším věku vrací. Mohou to být právě spouštěče v pracovním prostředí, které vyprovokují návrat potíží u neprofesionálního astmatu.

Diagnostika imunologicky podmíněného PA

• Potvrdit diagnózu alergického astmatu jako chronického eozinofilního zánětu průdušek způsobujícího bronchiální hyperreaktivitu, která se klinicky projevuje záchvatovitou dušností, nebo hvízdavým dýcháním, nebo záchvatovitým kašlem.
• Zjistit alergický profil pracovníka: anamnéza (zaměříme se na všechny formy alergických onemocnění v rodině i v předchorobí, pátráme po charakteru dechových potíží a jejich vazbě na spouštěče pracovní a mimopracovní), průkaz senzibilizace na běžné obecné neprofesní alergeny: IgE protilátky (např. Phadiatop, prick testy),eozinofily, ECP, průkaz hyperreaktivity průdušek (při normálních spirometrických hodnotách nespecifický bronchoprovokační test, při sníženém FEV₁ bronchodilatační test. Měření denní variability hodnot PEF nebo FEV₁), průkaz zánětlivých parametrů: vydechovaný NO, indukované sputum (eozinofily a ECP), medikamentózní reakce na léčbu.
• Posouzení profesionality alergického astmatu: potvrdit vznik astmatu v dospělém věku a jeho absenci před nástupem do inkriminovaného zaměstnání (anamnéza, dokumentace praktického lékaře, dokumentace alergologa nebo pneumologa), podrobná pracovní anamnéza, potvrdit spojitost mezi vznikem astmatických obtíží a prací (vazba přitom může být specifická i nespecifická), tzv. eliminační a reexpoziční pracovní test je při diagnostice PA významnou pomůckou. Průkaz senzibilizace na alergeny pracovního prostředí (prick testy s podezřívanými profesními alergeny, IgE specifické protilátky na podezřelé profesní alergeny). Monitorování bronchiální odpovědi na profesní alergen nebo na pracovní prostředí:

• Monitorování na pracovišti

• Série spirometrických vyšetření (křivka průtok-objem) – srovnání výsledků spirometrií v době pracovního volna s dobou pracovní aktivity, a to na konci pracovního týdne a potom po víkendu nebo po dovolené.

• Srovnání stupně bronchiální reaktivity pomocí nespecifického bronchoprovokačního testu (koncen-trace metacholinu nebo histaminu použitého ke snížení FEV₁ o 20 %). Porovnáme výsledek po fázi 2–4týdenní eliminace z pracovního prostředí s výsledkem po alespoň týdenní fázi pracovní expozice. Za pozitivní lze považovat alespoň 2násobné snížení koncentrace látky nutné k poklesu FEV₁ o 20 %.

• Bronchoprovokační test s podezřelou látkou z pracovního prostředí, který provádíme formou reexpoziční pracovního testu přímo na pracovišti nebo formou specifického testu v laboratorních podmínkách na středisku nemoci z povolání.

Stanovení diagnózy PA a uznání nemoci z povolání je v České republice vyhrazeno pouze střediskům nemocí z povolání (viz vyhláška MZč. 342/1997 Sb.).

Za prognosticky nepříznivé faktory jsou u PA považovány atopická konstituce, výrazná bronchiální hyperreaktivita a stupeň bronchiální obstrukce v době stanovení diagnózy PA, stejně jako dlouhá doba latence od vzniku prvních symptomů do vyřazení mimo expozici etiologickému profesnímu činiteli.

MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D.

přednostka Kliniky pracovního a preventivního lékařství

Fakultní nemocnice Ostrava

17. listopadu 1790

708 52 Ostrava-Poruba

e-mail: zdenka.hajdukova@fnspo.cz

^*Předneseno na IV. kongresu nemocí z povolání s mezinárodní účastí v Luhačovicích ve dnech 24.–25. 10. 2008.