Stanovení ftalátů a bisfenolu A a jejich metabolitů v různých typech materiálů

Souhrn

Cíl studie:
Aplikovat analytické postupy pro stanovení ftalátů, bisfenolu A a jejich metabolitů v různých matricích (moč, krevní sérum, tuková tkáň, infuzní sety) na přístrojové vybavení laboratoře a provést analýzy vzorků poskytnutých klinickými pracovišti. Stanovit expozici ftalátům a bisfenolu A v různých epidemiologických skupinách pacientů a potvrdit či vyvrátit pravděpodobnou expozici těmto látkám při parenterální výživě. Zjistit, zda se ftaláty akumulují v lidské tukové tkáni.

Typ studie:
průřezová

Materiál a metody:
V rámci studie byl analyzován biologický materiál (moč, krevní sérum, podkožní tuková tkáň) a infuzní sety pro parenterální léčbu instrumentálními analytickými postupy umožňujícími stanovit obsahy ftalátů, bisfenolu A a jejich metabolitů.

Výsledky:
U 10 ze 16 analyzovaných metabolitů byla jejich vyloučená množství v moči u více než 50 % vzorků nad mezí stanovitelnosti, např. monoethylftalát – 98,1 %, mono-n-butylftalát – 78,1 %. Nejvyšší koncentrace charakterizované 95. percentilem byly zjištěny u monoethylftalátu – 192,8, mono-n-butylftalátu – 116,7 a mono-(2-ethyl-5-karboxypentyl)ftalátu – 96,9 µg/l. V krevním séru bylo s výjimkou mono-n-butylftalátu zastoupení hodnot menších než mez stanovitelnosti výrazně vyšší. Chromatografické analýzy materiálů vaků a infuzních setů poskytly koncentrace vybraných ftalátů a bisfenolu A pouze v hodnotách pod mezí stanovitelnosti stejně jako v infuzních roztocích. Ve všech vzorcích podkožní tukové tkáně byly stanoveny koncentrace vybraných ftalátů pod mezí stanovitelnosti.

Závěr:
Koncentrace většiny metabolitů ftalátů v moči jsou měřitelné a umožňují tak analýzy epidemiologických souvislostí s dalšími sledovanými faktory jako je obezita, či diabetes mellitus 2. typu. Zvýšená expozice ftalátům a bisfenolu A u pacientů odkázaných na úplnou parenterální léčbu nebyla prokázána, neboť nebyly tyto látky prokázány v materiálech infuzních setů a ani v infuzních roztocích. Akumulace vybraných ftalátů v podkožní tukové tkáni nebyla zjištěna.

Klíčová slova:
metabolity ftalátů, bisfenol A, moč, infuzní sada, vysoce účinná kapalinová chromatografie-tandemová hmotnostní spektrometrie.

Úvod

Expozice ftalátům (dialkyl–, diaryl– a alkylaryl-esterům kyseliny ftalové) a bisfenolu A (2,2’-bis(4-hydroxyfenyl)propan); BPA) je v běžné populaci významná, ale i velice variabilní z kvalitativního i kvantitativního pohledu.

Ftaláty se používají v řadě produktů jako rozpouštědla a fixativa, ale především jako změkčovadla některých typů plastů zejména polyvinylchloridu (PVC), ve kterém však nejsou chemicky vázány a proto mohou snadno migrovat do okolního prostředí. Použití ftalátů je omezeno evropskou legislativou [1,2,3,4,5].

Nejvýznamnější expoziční cesta je perorální (potraviny, pitná voda, léky). Perkutánní cesta (penetrace kůží nebo sliznicí) se může uplatnit u kosmetických výrobků a prostředků osobní hygieny. Riziko expozice intravenózní cestou se zmenšuje, neboť řada výrobců přestala používat pro infuzní sety povolený měkčený PVC [4,5]. Přímá inhalace ftalátů je vzhledem k jejich vysoké teplotě varu málo pravděpodobná, ale do dýchacího ústrojí se mohou dostat ze zvířeného prachu v interiérech či dopravních prostředcích. Byla prokázána expozice ftalátům i lidských plodů transplacentární cestou.

Ftaláty patří mezi endokrinní disruptory podílející se na rozvoji metabolických onemocnění např. obezity, diabetu mellitu 2. typu, arteriální hypertenze a dyslipidemie. V mnoha epidemiologických studiích byly při pokusech na zvířatech prokázány reprotoxické a karcinogenní účinky [6]. Ftaláty také pravděpodobně zvyšují riziko vzniku alergií, astmatu a vývojových vad.

V poslední době byla zaznamenána snaha nahradit nejrizikovější ftaláty v PVC jako dibutyftalát (DBP) a di-(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP) diisononylftalátem (DINP), diisodecylftalátem (DIDP) příp. „neftalátovými“ změkčovadly [7].

Metabolismus ftalátů je popisován jako dvoustupňová biotransformace [8]. V první fázi dochází k poloviční hydrolýze ftalátu za vzniku příslušného monoalkylftalátu, načež monoestery s delším řetězcem vzápětí podléhají druhému stupni biotransformace – oxidaci za vzniku postupně hydroxy-, oxo- a karboxy-derivátů, nebo může dojít až ke zkrácení alkylového řetězce. Monoestery většinou nezůstávají volné, ale vytvářejí glukuronidové konjugáty (glukuronidy). Metabolismus ftalátů je rychlý, neboť v moči byla nalezena maxima koncentrací metabolitů DEHP již po cca 4 hodinách od expozice, po 24 hodinách je koncentrace na zlomku původní hodnoty [9]. Problém rychlého metabolismu lze řešit provedením 24hodinového sběru moči. Obsah metabolitů v moči se často standardizuje vztažením na hmotnost kreatininu.

V laboratoři se ze vzorku moči i séra odfiltrují pevné částice, stabilizuje pH, přidají isotopicky značené vnitřní standardy (analogy metabolitů) a rozštěpí glukuronidy enzymem v inkubovaném prostředí. Vzorek se koncentruje extrakcí na pevnou fázi (SPE) nebo SPME napojenou na plynovou chromatografii a hmotnostní detekcí (GC-MS) [10]). Častěji se používá koncentrační modul (SPE RAM phase) spojený s vysoce účinným kapalinovým chromatografem a tandemovým hmotnostním spektrometrem (HPLC-MS/MS) [11,12,13].

Ročně se objevuje několik prací popisujících biomonitoringové studie prováděné u různých skupin populace po celém světě. SZÚ zastupoval ČR v celoevropském projektu DEMOCOPHES [14,15].

BPA se používá hlavně při výrobě polykarbonátových plastů a epoxidových pryskyřic. Je součástí konzervových laků, hraček, nádob na vodu, očních čoček, sportovního vybavení, CD a DVD nosičů a spotřební elektroniky [16]. Může se uvolňovat při hydrolýze zdravotnických prostředků (implantáty, katetry, trubičky, dentální materiály). Jeho využití je omezeno evropskou legislativou [2,17,18]. BPA je jedním z nejznámějších endokrinních disruptorů, který může vyvolávat řadu hormonálních poruch vč. obezity a diabetes mellitus. Byly u něho prokázány hepatotoxické, neurotoxické, mutagenní, karcinogenní a teratogenní účinky [19]. BPA je konjugován do glukuronidů nebo sulfátů, které umožňují jeho rychlé vyloučení z organismu. Maximum koncentrace konjugátu v krevní plazmě bylo zjištěno v 80. min [20], po 24 h byl neidentifikovatelný.

V laboratoři byla pro stanovení BPA i metabolitů ftalátů použita společná příprava vzorků vycházející z běžných postupů [21,22]. Vzorek byl po inkubaci zředěn a přímo nastříknut do HPLC-MS/MS systému. Laboratoř SZÚ se s tímto postupem úspěšně zúčastnila mezilaboratorních zkoušek v roce 2012 [23].

Měkčené PVC se využívá při řadě medicínských výkonů. Z vaků a kanyl mohou být pacienti exponováni aditivům, které migrují do transportovaných kapalin [7]. Pacienti jsou při parenterální léčbě zásobováni všemi nezbytnými látkami – aminokyselinami, lipidy a glukózou. S použitím vaků a hadiček z PVC a s 10 % lipidů v infuzi může být pacient exponován až 130 µg DEHP/kg/den [24], přitom tolerovatelný denní příjem (TDI) dle EFSA z potravy je pouze 50 µg DEHP/kg.

Pro spolehlivé stanovení druhu a množství změkčovadla se musí vzorek materiálu plastu nejprve rozpustit v tetrahydrofuranu a PVC zpětně vysrážet ethylalkoholem [25]. Supernatant se analyzuje pomocí techniky GC-MS. Pro stanovení BPA v materiálu vaků resp. hadiček byl v laboratoři připraven výluh do 95 % etanolu, který byl analyzován HPLC-MS/MS technikou.

Ftaláty i BPA se mohou objevit i ve výživových emulzích. Proto byly aminokyselinové a glukózové náplně vaků analyzovány přímým nástřikem do HPLC-MS/MS systému. Lipidové roztoky musely být nejdříve extrahovány acetonitrilem a čištěny na SPE kolonce.

V dřívějších studiích bylo konstatováno, že ftaláty i BPA opouští lidský organismus převážně v moči a stolici a že se v tkáních neakumulují [26,27]. Pro ověření této informace byla vyvinuta metoda využívající HPLC–MS/MS.

Materiál a metody

Etická komise ve VFN v Praze souhlasila na základě předložených návrhů informovaných souhlasů pacientů s realizací projektu NT14182-3/2013 dne 29. 6. 2012.

Stanovení ftalátů a BPA v moči a krevním séru

Vytipovaní pacienti (probandi) ze všech klinických pracovišť byli požádáni, aby sbírali veškerou moč po celých 24 h do jediné předem prověřené třílitrové nádoby z PE (Sarstedt). Následující den v ranních hodinách byl zjištěn na příslušném klinickém pracovišti celkový objem nasbírané moči a z něho odebrán 10ml vzorek do skleněné šroubovací vialky (Chromservis) a vzápětí uchován při -18 °C do zahájení laboratorní analýzy. Vybraným pacientům byly na klinických pracovištích jednorázově odebrány v ranních hodinách vzorky krve a z nich připraven následujícím způsobem vzorek krevního séra: Plná krev (5 ml) byla nabrána do kyvety bez antikoagulantu a poté odložena ve svislé pozici při pokojové teplotě na 30-45 min. Centrifugace probíhala při -5 °C na odstředivce po dobu 5 minut při 10000 rpm. Poté byla opatrně odebrána horní čirá vrstva a převedena do čisté 2ml mikrozkumavky z PE (Eppendorf). Vzorek byl ihned uložen při teplotě -18°C do zahájení laboratorní analýzy.

V den provádění analýz byly vzorky moči i séra ponechány při laboratorní teplotě, dokud samovolně neroztály. K 500 µl vzorku bylo přidáno 25 μl roztoku vnitřních standardů isotopicky značených analogů metabolitů ftalátů a BPA (Sigma-Aldrich, Dr. Ehrenstorfer, Cambridge Isotope Laboratories, Institut für Dünnschichttechnologie und Mikrosensorik, dar Prof. Jürgena Angerera z University v Erlangenu; viz Tabulka 1) o jednotné koncentraci 800 µg/l, 100 µl vodného roztoku octanu amonného (Sigma-Aldrich) o koncentraci 1 mol/l a 5 µl roztoku β-glukuronidázy/arylsulfatázy (30 j/ml / 60 j/ml, Merck). Vzorky byly inkubovány 90 min při 37 °C. Přídavkem 655 μl acetonitrilu (Sigma-Aldrich) a 20 μl bezvodé kyseliny octové (Sigma-Aldrich) byla zastavena enzymatická reakce a zároveň došlo k precipitaci přítomných bílkovin. Po centrifugaci (5 min při 10000 rpm a -5 °C) na odstředivce (Universal 320R, Hettich) byla ze vzorku odebrána čirá kapalná fáze k analýze pomocí HPLC–MS/MS techniky sestávající z kapalinového chromatografu Infinity 1290 s tandemovým hmotnostním spektrometrem Agilent 6490A, vybaveným iontovým zdrojem Jetstream (ovládací a kvantifikační software MassHunter Workstation, ver. B.05, vše Agilent Technologies). Separace analytů probíhala na koloně Kinetex 2,6 µm Phenyl-hexyl 100A, 150×3,0 mm (Phenomenex) pomocí mobilní fáze s gradientem (A) demineralizovanou vodou s 0,1 % (v/v) kyseliny mravenčí (Sigma-Aldrich) a (B) metanolem (Sigma-Aldrich) s 0,1 % (v/v) kyseliny mravenčí. Systém byl dále vybaven kolonou Kinetex 5 µm Phenyl-hexyl 100A, 50×2,1 mm (Phenomenex) instalovanou mezi pumpu mobilní fáze a injektor, aby bylo zamezeno kontaminaci z mobilní fáze.

Jako kalibrační standardy, seznam viz Tabulka 1, sloužily vodné roztoky standardních látek analytů o koncentrací 1 až 1000 µg/l, které byly zpracovány stejně jako vzorky moči nebo séra (procesní kalibrace). Kvantifikace analytů byla provedena pomocí kalibrace využívající isotopicky značené analogy analytů. Základní validační parametry metody jsou uvedeny v Tabulce 2.

Ve stejných vzorcích moči prováděla analýzy kreatininu jiná laboratoř v SZÚ akreditovanou chromatografickou metodou [30]. Také ona uspěla v mezilaboratorních porovnávacích zkouškách organizovaných EQUAS [23].

Stanovení expozice ftalátům a BPA při parenterální léčbě

Z klinického pracoviště VFN Praha obdržela laboratoř sedm kompletních, ale již vyprázdněných sad pro parenterální léčbu. Komplety vznikly kombinací tří komerčně plněných vaků různých výrobců a jedné emulze all-in-one připravené ve VFN. Pro transport emulze z vaku do žíly pacienta byla ve všech kompletech použita stejná infuzní sada (set), viz přehled v Tabulce 3.

Pro stanovení ftalátů byla použita akreditovaná zkouška, při které bylo do vialky naváženo přibližně 0,05 g vzorku plastu, přidáno standardní množství interního standardu (IS) difenylftalátu (Sigma-Aldrich) a 2,5 ml tetrahydrofuranu (Sigma-Aldrich). Obsah vialky byl ponechán v ultrazvukové lázni, dokud se vzorek nerozpustil nebo minimálně 30 min. Bylo přidáno 5 ml bezvodého etanolu (Sigma-Aldrich), který vysrážel PVC. Teprve z vyčeřeného supernatantu byl odebrán vzorek pro GC MS analýzu, která probíhala na plynovém chromatografu (7890A) s hmotnostním detektorem (5975C, obojí ovládáno softwarem MSD Chemstation, ver. E02, vše Agilent Technologies) na koloně DB-5MS UI (30 m, 0,25 mm, 0,25 µm, Agilent Technologies) při průtoku 1,5 ml He/min, nástřik splitless (300 °C), se standardním teplotním programem. Byly zaznamenávány intenzity kvantifikačních a kvalifikačních iontů v režimu single ion monitoring (SIM). Kvantifikace byla prováděna metodou IS s pomocí kalibrační závislosti získané analýzou směsných roztoků výše jmenovaných ftalátů o koncentracích 0,2–20 mg/l. Při předchozí validaci byly stanoveny následující hodnoty mezí stanovitelnosti (LOQ) v hm. %: DBP – 0,005, BzBP – 0,003, DEHP – 0,004, DOP – 0,003, DINP – 0,03 a DIDP – 0,02.

Případná přítomnost BPA v materiálu vaků a hadičce byla prověřena analýzou extraktu, připraveného z 0,5 g vzorku do 10 ml 95 % etanolu po 24 h při 40 °C, pomocí dříve popsané HPLC–MS/MS techniky. Separace analytů probíhala na koloně Kinetex Phenyl-hexyl 100A (150 × 3,0 mm, 2,6 µm, Phenomenex) při průtoku mobilní fáze 0,3 ml/min s gradientem: roztok (A) 2 mmol octanu amonného (Sigma-Aldrich)/l demineralizované vody a roztok (B) 2 mmol octanu amonného/l metanolu. LOQ metody činila 1,5·10^-5 hm. % BPA.

Podle mnohých studií je populace nejvíce exponována ftalátům konzumací kontaminovaných potravin a pitné vody. Proto jsme se pokusili stanovit BPA a ftaláty přímo v náplních infuzních vaků. VFN Praha nabídla dva takové nepoužité výrobky, viz Tabulka 4, které standardně poskytují svým pacientům odkázaným na parenterální léčbu. Pro stanovení BPA i ftalátů opět posloužila výše popsaná HPLC-MS/MS technika. Separace analytů probíhala na koloně Poroshell 120 EC-C18 (150 × 3,0 mm s velikostí částic 2,7 µm, Agilent Technologies) při průtoku mobilní fáze 0,4 ml/min s gradientem: roztok (A) 2 mmol octanu amonného/l demineralizované vody a roztok (B) 2 mmol octanu amonného/l metanolu. Zatímco vodné roztoky aminokyselin a glukózy byly analyzovány přímým nástřikem (bez úpravy vzorku) 5 µl do HPLC systému, lipidová emulze před stanovením procházela následující úpravou: 2 ml lipidové emulze byly extrahovány pomocí 6 ml acetonitrilu (Sigma-Aldrich) po dobu 10 min za intenzivního třepání. Po centrifugaci (30 min, 9000 rpm) byla horní acetonitrilová vrstva přenesena na metanolem (Sigma-Aldrich) aktivovanou SPE kolonku DSC–18 (6 ml, 500 mg, Sigma-Aldrich). Další 4 ml metanolu byly použity k eluci analytů z SPE kolonky, čímž bylo získáno celkem 10 ml přečištěného extraktu, který byl následně analyzován HPLC–MS/MS metodou popsanou výše. Kvantifikace byla provedena metodou standardního přídavku.

Meze stanovitelnosti této metody v mg/kg v lipidické matrici (LOQ_L) mají následující hodnoty: BPA – 0,05, BzBP – 0,004, DBP – 0,1, DEHP – 0,2, DEP – 0,1, DIBP – 0,08, DIDP – 0,04, DINP – 0,3 a DOP – 0,05. Meze stanovitelnosti v mg/kg v aminokyselinové a glukózové matrici (LOQ_AG) mají následující shodné hodnoty: BPA – 0,01, BzBP – 0,005, DBP – 0,09, DEHP – 0,09, DEP – 0,01, DIBP – 0,02, DIDP – 0,008, DINP – 0,015 a DOP – 0,005.

Stanovení ftalátů v tukové tkáni

Pro studii byli získáni dobrovolníci z řad pacientů VFN, Praha, kterým byl odebrán cca 1 g vzorku podkožní tukové tkáně v oblasti břicha v lokální mesocainové anestézii (biopsie) a uchován při -18 °C do laboratorní analýzy.

Před analýzou v laboratoři SZÚ byly zmrzlé vzorky ponechány při laboratorní teplotě cca 2 hodiny. 1 g vzorku byl extrahován 6 ml acetonitrilu (Sigma-Aldrich) s použitím vysokoobrátkového homogenizátoru (VWR). Po odstředění byl extrakt přenesen na SPE kolonku DSC–18 (6 ml, 500 mg, Sigma-Aldrich) předem aktivovanou 2 ml methanolu (Sigma-Aldrich) a eluován 4 ml metanolu. K analýze byla použita opět HPLC–MS/MS technika. Separace analytů probíhala na koloně Poroshell 120 EC-C18 (150 × 3,0 mm, 2,7 µm, Agilent Technologies) při průtoku mobilní fáze 0,4 ml/min s gradientem: roztok (A) 2 mmol octanu amonného/l demineralizované vody a roztok (B) 2 mmol octanu amonného/l metanolu. Pro kalibraci byly použity matriční standardy v rozsahu 1–300 µg/l.

U navržené a částečně validované metody byly stanoveny následující LOQ v mg/kg tukové tkáně: DEP – 0,057, DIBP – 0,051, DBP – 0,043, BzBP – 0,010, di-n-pentylftalát (DNPP) – 0,028, di-n-heptylftalát (DHpP) – 0,010, DEHP – 0,20, dioktylftalát (DNOP) – 0,010, DINP – 0,25 a DIDP – 0,053.

Pro statistické hodnocení všech dat byl použit software Stata, verze 9.2 (StataCorp LP, College Station, TX, USA).

Výsledky a diskuse

Stanovení ftalátů a BPA v moči a krevním séru

Výsledky stanovení metabolitů ftalátů a BPA byly uváděny v µg/l moči nebo séra a pro další zpracování byly u moči standardizovány vztažením na obsah kreatininu (µg/g), případně vyjádřeny jako hmotnost metabolitů vyloučených v moči za 24 h (µg/den).

Celkem bylo analyzováno 912 vzorků moči a 198 vzorků krevního séra. U vzorků moči se zastoupení vzorků nad LOQ pohybovalo v rozsahu od 17,5 % u mono-(2-propyl-6-oxo-heptyl)ftalátu (OXO-MPHP) po 98,1 % u MEP a u 10 ze 16 sledovaných látek bylo nad 50 %, viz Tabulka 2. Při analýzách krevního séra bylo s výjimkou MnBP zastoupení vzorků pod LOQ velmi vysoké, což lze vysvětlit jednorázovým ranním odběrem vzorků krve probandů (moč sbírána 24 h), kteří nejsou v nočních hodinách běžně exponováni ftalátům. Obdobně nízké koncentrace v séru pod LOQ byly zjištěny i v dánské studii [32].

Pro vzorky moči je v Tabulce 2 uveden 95. percentil jako charakteristika nejvyšších zjištěných množství. Hodnota 95. percentilu byla pro sledované metabolity ftalátů 3–10krát vyšší než příslušný medián, u BPA to bylo 18krát vyšší, což svědčí o vysoké variabilitě expozice.

Laboratorní výsledky měření byly propojeny s informacemi v dotaznících a s výsledky vyšetření provedenými na všech klinických pracovištích, a následně statisticky zpracovány. Podrobnější výsledky byly publikovány v odborné stati [31].

Stanovení expozice ftalátům a BPA při parenterální léčbě

Výsledky analýz BPA a ftalátů v materiálech vaků a hadiček určených pro parenterální léčbu jsou uvedeny v posledních dvou sloupcích Tabulky 3. U všech měřených ftalátů i BPA byly zjištěny koncentrace < LOQ.

V žádném oddílu vaků nebyly nalezeny koncentrace BPA a ani ftalátů v koncentracích vyšších než jsou LOQ ve všech typech matric, viz Tabulka 4. Budeme-li např. předpokládat expozici 60kg lidského organismu ze 2 kg náplně vaků na úrovni LOQ naší metody, pak je teoreticky exponován maximálně 3 µg DEHP/kg/den, což je mnohokrát méně než TDI (50 µg DEHP/kg/den). Neprokázalo se tedy, že by pacienti odkázaní na parenterální výživu poskytovanou VFN Praha byli za použití běžně tam používaných vaků, infuzních sad a výživových emulzí exponováni BPA a ftalátům.

Z výše uvedených důvodů, tedy prakticky nezjistitelné expozice BPA a ftalátům během parenterální léčby (pravděpodobně hluboce pod TDI), nemělo smysl testovat přítomnost metabolitů BPA a ftalátů z tohoto zdroje v moči pacientů. Z druhé strany je pozitivní, že pacienti odkázaní na parenterální léčbu nejsou zatěžováni touto cestou BPA a ftaláty.

Stanovení ftalátů v tukové tkáni

Popsanou metodou bylo analyzováno celkem 15 vzorků lidské tukové tkáně. U všech vzorků byly zjištěny obsahy pod LOQ u všech stanovovaných ftalátů, což mohlo být způsobeno mimo jiné i převážně nízkými reálnými navážkami vzorků (0,15-0,96 g) oproti optimalizovanému 1 g. Pokud porovnáme hodnoty LOQ námi použité metody DBP – 0,043, BzBP – 0,010, DEHP – 0,20 se zjištěnými obsahy ftalátů v dřívější studii [28] DBP 0,10 0,79, DEHP 0,3 1,0 a nedávné studii [29] se středními hodnotami obsahu DBP, BzBP a DEHP v rozpětí mezi 0,0398 a 0,333 mg/kg, pak lze konstatovat, že akumulace ftalátů u námi testované skupiny probandů není vyšší než u srovnávaných studií.

Výsledky budou ještě prokazatelnější, až se nám podaří zlepšit citlivost metody použitím zvýšené navážky vzorku a úpravami současného postupu.

Závěr

Dnes již existují mnohokrát epidemiologicky doložené hypotézy, podle kterých se expozice ftalátům a bisfenolu A může podílet na rozvoji metabolických onemocnění např. obezity, diabetu mellitu 2. typu, arteriální hypertenze a dyslipidemie. V laboratoři SZÚ byly aplikovány v odborné literatuře popsané analytické postupy případně vyvinuty vlastní pro stanovení BPA, ftalátů a jejich metabolitů v různých matricích jako moč, krevní sérum, tuková tkáň, infuzní sety a emulze určené pro výživu pacientů odkázaných na parenterální léčbu.

Analýzou vzorků a jejich statistickým zpracováním bylo zjištěno, že u 10 ze 16 sledovaných látek (metabolitů ftalátů a BPA) bylo v případě moči nad příslušnou mezí stanovitelnosti více než 50 % výsledků analýz, zatímco v krevním séru byla taková látka pouze jedna. Pro další analýzy epidemiologických souvislostí je tudíž možné a vhodné využít výsledků stanovení v moči, ale koncentrace v krevním séru jsou pro tento účel příliš nízké.

Zvýšená expozice ftalátům a BPA u pacientů VFN Praha odkázaných na úplnou parenterální léčbu nebyla prokázána, neboť plastové součásti infuzních setů i samotné infuzní roztoky obsahovaly ftaláty a BPA v množstvích pod LOQ.

Na základě výsledků stanovení obsahu ftalátů v podkožní tkáni dobrovolníků (vše pod LOQ) pravděpodobně nedochází k akumulaci ftalátů v lidském organismu. Úkolem do budoucna je vyvinout citlivější analytický postup a vzápětí prověřit obsah ftalátů v dalších typech tukových tkání.

Podporováno Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví České republiky (NT14182-3/2013)

Do redakce došlo 26. 4. 2016

Adresa pro korespondenci:

Ing. Karel Vrbík

Státní zdravotní ústav

Šrobárova 48,

100 42 Praha 10

e-mail: karel.vrbik@szu.cz