Odhad glomerulární filtrace u pacientů s diabetem
Autoři:
T. Šálek 1; P. Ponížil 2,3
Působiště autorů:
Department of Clinical Biochemistry, Tomas Bata Regional Hospital in Zlín a. s., Havlíčkovo nábřeží 600, 76 75 Zlín, Czech Republic
1; Centre of Polymer Systems, Polymer Centre, Tomas Bata University in Zlín, Náměstí T. G. M. 5555, 760 05 Zlín, Czech Republic
2; Department of Physics and Materials Engineering, Faculty of Technology, Tomas Bata University at Zlín, Náměstí T. G. M. 275, 762 72 Zlín, Czech Republic
3
Vyšlo v časopise:
Klin. Biochem. Metab., 22 (43), 2014, No. 1, p. 4-7
Souhrn
Cíl studie:
Cílem studie je porovnat odhadovanou glomerulární filtraci (eGFR) ze sérového kreatininu (eGFRcreatinine) a cystatinu C (eGFRcystatin C) a studovat dopad těchto odhadů na detekci a klasifikaci chronického onemocnění ledvin (CKD) u pacientů s diabetes mellitus.
Typ studie:
retrospektivní průřezová
Název a sídlo pracoviště:
Oddělení klinické biochemie, Krajská nemocnice T. Bati a. s. Havlíčkovo nábřeží 600, Zlín 762 75
Materiál a metody:
Studovanou populaci tvořilo 565 po sobě jdoucích diabetiků z diabetické ambulance Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Sérový kreatinin a cystatin C jsme měřili standardizovanými metodami a eGFR byla počítána podle Chronic Kidney Disease Epidemiology Collaboration (CKD-EPI) rovnic, které byly vytvořeny v roce 2012. CKD je definováno jako GFR pod 1,0 ml/s/1,73m2.
Výsledky:
Průměrná eGFRcreatinine (1,443 ± 0,014) ml/s/1,73m2 byla nižší než eGFRcystatin C(1,512 ± 0,017) ml/s/1,73m2, (p < 0,002). Našli jsme malou shodu v detekci CKD mezi eGFRcreatinine a eGFRcystatin C. Rozdílná detekce byla u 38 pacientů.
Závěr:
Průměrná eGFRcystatin C byla významně vyšší než eGFRcreatinine. eGFRcystatin C dává větší průměrné hodnoty než eGFRcreatinine, hlavně v oblasti eGFR nad 1,5 ml/s/1,73m2. Naše výsledky podporují společné používání eGFRcystatin C a eGFRcreatinine+cystatin C u pacientů s diabetes mellitus bez albuminurie nebo jiného markeru poškození ledvin ve stadiu GFR 2 a 3a podle eGFRcreatinine.
Klíčová slova:
kreatinin, cystatin C, glomerulární filtrace, chronické onemocnění ledvin, Chronic Kidney Disease Epidemiology Collaboration (CKD-EPI)
Zdroje
1. American Diabetes Association. Standards of Medical Care in Diabetes – 2013. Diabetes Care, 2012, 36(S1), p. S11–S66.
2. International Society of Nephrology. Definition and Classification of CKD. Kidney Int. Suppl., 2013, 3(1), p. 19–62.
3. Jones, G. R. D. Estimating Renal Function for Drug Dosing Decisions. Clin. Biochem. Rev., 2011, 32(2), p. 81–8.
4. Matzke, G. R., Aronoff, G. R., Atkinson, A. J. Jr. et al. Drug Dosing Consideration in Patients with Acute and Chronic Kidney Disease – a Clinical Update from Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO). Kidney Int., 2011, 80(11), p. 1122–1137.
5. Hostetter, T. H., Levey, A. S., Stevens, L. A. Clinical Impact of Reporting Estimated Glomerular Filtration Rates. Clin. Chem., 2010, 56(9), p. 1381–3.
6. Hemmelgarn, B. R., Zhang, J., Manns, B. J. et al. Nephrology Visits and Health Care Resource Use before and after Reporting Estimated Glomerular Filtration Rate. JAMA, 2010, 303(12), p. 1151–8.
7. Friedecký, B. Kreatinin a odhad glomerulární filtrace. Kli-nická biochemie a metabolismus, 2007,15(3), p. 164–7.
8. Baxmann, A. C., Ahmed, M. S., Marques, N. C. et al. Influence of Muscle Mass and Physical Activity on Serum and Urinary Creatinine and Serum Cystatin C. Clin. J. Am. Soc. Nephrol., 2008, 3(2), p. 348–54.
9. Den Hollander, J. G., Wulkan, R. W., Mantel, M. J., Berghout, A. Is Cystatin C a Marker of Glomerular Filtration Rate in Thyroid Dysfunction? Clin. Chem., 2003, 49(9), p. 1558–9.
10. Shigemura, M., Konno, S., Nasuhara, Y., Shimizu, C., Matsuno, K., Nishimura, M. Impact of Asthmatic Control Status on Serum Cystatin C Concentrations. Clin. Chem. Lab. Med., 2012, 50(8), p. 1367–71.
11. Taglieri, N., Koenig, W., Kaski, J. C. Cystatin C and Cardiovascular Risk. Clin. Chem., 2009, 55(11), p. 1932–43.
12. Grubb, A., Blirup-Jensen, S., Lindström, V. et al. First certified reference material for cystatin C in human serum ERM-DA471/IFCC. Clin. Chem. Lab. Med., 2010, 48(11), p. 1619-21.
13. Drion, I., Cobbaert, C., Groenier, K. H. et al. Clinical evaluation of analytical variations in serum creatinine measurements: why laboratories should abandon Jaffe techniques. BMC Nephrol., 2012, 13(1), p. 133.
14. Levey, A. S., Stevens, L. A., Schmid, C. H. et al. A New Equation to Estimate Glomerular Filtration Rate. Ann. Inter. Med., 2009, 150(9), p. 604–12.
15. Inker, L. A., Schmid, C. H., Tighiouart, H. et al. Estimating glomerular filtration rate from serum creatinine and cystatin C. N Engl. J Med., 2012, 367(1), p. 20–9.
16. Altman, D. G., Bland, J. M. Measurement in Medicine: The Analysis of Method Comparison Studies. The Statistician, 1983, 32, p. 307–17.
17. Bevc, S., Hojs, R., Ekart, R., Završnik, M., Gorenjak, M., Puklavec, L. Simple Cystatin C Formula for Estimation of Glomerular Filtration Rate in Overweight Patients with Diabetes Mellitus Type 2 and Chronic Kidney Disease. Exp. Diabetes Res., 2012, Sep 12. [Epub] doi:10.1155/2012/179849.
18. Silveiro, S. P., Araújo, G. N., Ferreira, M. N., Souza, F. D., Yamaguchi, H. M., Camargo, E. G. Chronic Kidney Disease Epidemiology Collaboration (CKD-EPI) Equation Pronouncedly Underestimates Glomerular Filtration Rate in Type 2 Diabetes. Diabetes Care, 2011, 34(11), p. 2353–5.
19. Rognant, N., Lemoine, S., Laville, M., Hadj-Aïssa, A., Dubourg, L. Performance of the Chronic Kidney Disease Epidemiology Collaboration Equation to Estimate Glomerular Filtration Rate in Diabetic Patients. Diabetes Care, 2011, 34(6), p. 1320–2.
20. Camargo, E. G., Soares, A. A., Detanico, A. B. et al. The Chronic Kidney Disease Epidemiology Collaboration (CKD-EPI) Equation Is Less Accurate in Patients with Type 2 Diabetes When Compared with Healthy Individuals. Diabet. Med., 2011, 28(1), p. 90–5.
21. Llinares-Tello, F. Rational use of laboratory tests: albuminuria. Clin. Chem. and Lab. Med., 2013, 51(4), e55–e56.
22. Selvin, E., Juraschek, S. P., Eckfeldt, J., Levey, A. S., Inker, L. A., Coresh, J. Within-person Variability in Kidney Measures. Am. J. Kidney Dis., 2013, 61(5), p. 716–22.
23. Dimech, W., Francis, B., Kox, J., Roberts, G. Serology Uncertainty of Measurement Working Party. Calculating Uncertainty of Measurement for Serology Assays by Use of Precision and Bias. Clin. Chem., 2006, 52(3), p. 526–9.
24. Klee, G. G., Schryver, P. G., Saenger, A. K., Larson, T. S. Effects of Analytic Variations in Creatinine Measurements on the Classification of Renal Disease Using Estimated Glomerular Filtration Rate (eGFR). Clin. Chem. Lab. Med., 2007, 45(6), p. 737–41.
25. Waheed, S., Matsushita, K., Sang, Y. et al. Combined Association of Albuminuria and Cystatin C-based Estimated GFR with Mortality, Coronary Heart Disease, and Heart Failure Outcomes: The Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) Study. Am. J Kidney Dis., 2012, 60(2), 207–16.
26. Schöttker, B., Herder, C., Müller, H., Brenner, H., Rothenbacher, D. Clinical Utility of Creatinine- and Cystatin C-Based Definition of Renal Function for Risk Prediction of Primary Cardiovascular Events in Patients With Diabetes. Diabetes Care, 2012, 35(4), p. 879–86.
27. Friedecký, B. Program zlepšování kvality měření sérového kreatininu. Klinická biochemie a metabolismus, 2006, 14(35), p. 173–6.
Štítky
Biochemie Nukleární medicína Nutriční terapeutČlánek vyšel v časopise
Klinická biochemie a metabolismus
2014 Číslo 1
- Farmakologická léčba obezity u pacientek se syndromem polycystických ovarií – systematický přehled a klinická doporučení
- Efektivita léčby a možné indikace liraglutidu v gynekologii
- Zpracované masné výrobky a červené maso jako riziko rozvoje kolorektálního karcinomu u žen? Důkazy z prospektivní analýzy
- GLP-1RA a PCOS: Je to „jenom“ o hmotnosti?
Nejčtenější v tomto čísle
- Doporučení k využití nádorových markerů v klinické praxi
-
eGFR a problémy interpretace rovnic CKD-EPI
Krátké sdělení - datové rozšíření a komentář k článku „Estimated glomerular filtration rate in diabetic patients“ autorů Šálek, T. a Ponížil, P. - Provádění všeobecného prenatálního screeningu vrozených vývojových vad
- prof. MUDr. Miroslav Engliš, DrSc.