Akutní poškození ledvin s nutností eliminační léčby jako důsledek infekce Clostridioides difficile u 15letého chlapce
Autoři:
J. Papež 1; J. Štarha 1; Z. Doležel 1; L. Homola 2; P. Jabandžiev 1
Působiště autorů:
Department of Paediatrics, University Hospital Brno and Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
1; Department of Children’s Infectious Diseases, University Hospital Brno and Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
2
Vyšlo v časopise:
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 71, 2022, č. 4, s. 208-211
Kategorie:
Krátké sdělení
Souhrn
Akutní gastroenteritida se běžně vyskytuje v klinické praxi pediatrů. Většinou se jedná o tzv. self-limited onemocnění s nekomplikovaným průběhem. Autoři uvádějí případ adolescenta s gastroenteritidou vedoucí k těžkému akutnímu poškození ledvin. Pro významný pokles glomerulární filtrace musela být zahájena eliminační terapie. V intermitentní hemodialýze jsme pokračovali sedm dní až do dostatečného zlepšení renálních funkcí. Clostridioides difficile byl identifikován jako příčina zvracení, krvavých průjmů a následné dehydratace. Pokud je nám známo, jedná se o první případ infekce C. difficile doprovázeného akutním poškozením ledvin vyžadující eliminační léčbu u dítěte.
Klíčová slova:
průjem – dítě – hemodialýza – Clostridioides difficile – akutní poškození ledvin
Zdroje
1. Elliott EJ. Acute gastroenteritis in children. BMJ, 2007;334(7583): 35–40.
2. Whyte DA, Fine RN. Acute renal failure in children. Pediatr Rev., 2008;29(9):299–306; quiz –7.
3. Rupnik M, Wilcox MH, Gerding DN. Clostridium difficile infection: new developments in epidemiology and pathogenesis. Nat Rev Microbiol., 2009;7(7):526–536.
4. Cohen SH, Gerding DN, Johnson S, et al. Clinical practice guidelines for Clostridium difficile infection in adults: 2010 update by the society for healthcare epidemiology of America (SHEA) and the infectious diseases society of America (IDSA). Infect Control Hosp Epidemiol., 2010;31(5):431–455.
5. Kim J, Shaklee JF, Smathers S, et al. Risk factors and outcomes associated with severe clostridium difficile infection in children. Pediatr Infect Dis J., 2012;31(2):134–138.
6. Spivack JG, Eppes SC, Klein JD. Clostridium difficile-associated diarrhea in a pediatric hospital. Clin Pediatr (Phila), 2003;42(4):347–352.
7. Musil V, Homola L, Vrba M, et al. Clinical and microbiological characteristics of Clostridium difficile infection in children hospitalized at the Departement of Paediatric Infectious Diseases in Brno between 2013 and 2017. Epidemiol Mikrobiol Imunol., 2019;68(1):15–22.
8. Marzuillo P, Baldascino M, Guarino S, et al. Acute kidney injury in children hospitalized for acute gastroenteritis: prevalence and risk factors. Pediatr Nephrol., 2021;36(6):1627–1635.
9. Deshpande A, Pant C, Anderson MP, et al. Clostridium difficile infection in the hospitalized pediatric population: increasing trend in disease incidence. Pediatr Infect Dis J., 2013;32(10):1138–1140.
10. Leffler DA, Lamont JT. Clostridium difficile Infection. N Engl J Med., 2015;373(3):287–288.
11. Aktories K, Schwan C, Jank T. Clostridium difficile Toxin Biology. Annu Rev Microbiol., 2017;71:281–307.
12. Jangi S, Lamont JT. Asymptomatic colonization by Clostridium difficile in infants: implications for disease in later life. J Pediatr Gastroenterol Nutr., 2010;51(1):2–7.
13. McDonald LC, Gerding DN, Johnson S, et al. Clinical Practice Guidelines for Clostridium difficile Infection in Adults and Children: 2017 Update by the Infectious Diseases Society of America (IDSA) and Society for Healthcare Epidemiology of America (SHEA). Clin Infect Dis., 2018;66(7):987–994.
14. Wolf J, Kalocsai K, Fortuny C, et al. Safety and Efficacy of Fidaxomicin and Vancomycin in Children and Adolescents with Clostridioides (Clostridium) difficile Infection: A Phase 3, Multicenter, Randomized, Single-blind Clinical Trial (SUNSHINE). Clin Infect Dis., 2020;71(10):2581–2588.
15. Mizera L, Dürr MM, Rath D, et al. Long-term outcome after dialysis- dependent renal failure on the intensive care unit. Med Klin Intensivmed Notfmed., 2021;116(7):570–577.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství MikrobiologieČlánek vyšel v časopise
Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie
2022 Číslo 4
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Stillova choroba: vzácné a závažné systémové onemocnění
- Diagnostický algoritmus při podezření na syndrom periodické horečky
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Nosičství Neisseria meningitidis u nastupujících mladých vojenských profesionálů v období pandemie onemocnění covid-19
- Porovnání vývoje epidemiologické situace vybraných sexuálně přenosných infekcí ve třech krajích České republiky v letech 2006–2013
- Akutní poškození ledvin s nutností eliminační léčby jako důsledek infekce Clostridioides difficile u 15letého chlapce
- Molekulární určení genotypu izolátů Streptococcus agalactiae s netypovatelným sérotypem, Česká republika, 2008–2020