Porovnání vývoje epidemiologické situace vybraných sexuálně přenosných infekcí ve třech krajích České republiky v letech 2006–2013

Stáhnout PDF English version

Autoři: J. C. Sekera
Působiště autorů: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 71, 2022, č. 4, s. 190-202
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl: Studie se zaměřuje na identifikaci hlavních rozdílů ve výskytu vybraných sexuálně přenosných infekcí v třech krajích České republiky.

Metody: Deskriptivní průřezová studie analyzuje data získaná z jednotlivých institucí disponujících přístupy do Registru pohlavních nemocí za jednotlivé kraje. Do studie vstupovaly celkem tři kraje, přičemž do studie byla integrována pouze ta data, která se vyskytují v časově stejném intervalu ve všech krajích (tj. v letech 2006–2013). Pro porovnání vývoje epidemiologické situace byla použita míra incidence (incidence rate – IR) a specifická míra incidence výskytu (specific incidence rate –SIR) pro věk a věkové skupiny. Byly implementovány metody deskriptivní statistiky. Pro analýzu statisticky významných rozdílů byla použita ANOVA při p = 0,01, případně nepárový T-test, kterému předcházel F-test pro testování rozptylů.

Výsledky: Nejvyšší incidence rate pro všechny integrované STIs byla uváděna v kraji Hlavní město Praha (HMP) 398,3 případů na 100 tisíc obyvatel, přičemž nejčastěji se vyskytovala ve dvou krajích kapavka (HMP) a Středočeský kraj (STR), zatímco v Plzeňském kraji (PLZ) se nejčastěji vyskytovala syfilis. ANOVA identifikovala statisticky významné rozdíly mezi všemi integrovanými kraji v rámci výskytu všech STIs jako skupiny infekcí i jednotlivých STIs. Ovšem T-test identifikoval statisticky signifikantní rozdíly ve většině případů pouze mezi HMP a zbylými dvěma kraji, avšak mezi PLZ a STR tyto rozdíly identifikovány nebyly. Rovněž byly identifikovány statisticky významné rozdíly (ANOVA pro všechny tři kraje vzájemně) pro SIR pohlaví a věkovou skupinu 15–64 let, kde bylo agregováno nejvíce případů. Ve všech krajích bylo více mužů (HMP 75 %, PLZ 58,7 % a STR 66 %). Většinu případů tvořili Češi (69,7–79,8 %). Koinfekce HIV byla reportována u HMP v 5,5 % případů u PLZ 3,9 % a u STR 5,3 %.

Závěr: Studie předkládá výsledky porovnání dat ze tří krajů Česka za období 2006–2013. Poukazuje na rozdíly ve vývoji sexuálně přenosných infekcí v jednotlivých krajích a v některých atributech, zejména u mužů majících sex s muži a dalšími rizikovými skupinami. Apeluje rovněž na nedostatečnou znalost problematiky sexuálně přenosných infekcí u subpopulace MSM.

Klíčová slova:

Česká republika – sexuálně přenosné infekce – ANOVA – T-test – sexuální zdraví

Zdroje

1. Hughes G, Field N. The epidemiology of sexually transmitted infections in the UK: impact of behavior, services and interventions. Future microbiology, 2015;10(1):35–51.

2. De Waroux OLP, Harris R, Hughes G, et al. The epidemiology of gonorrhoea in London: a Bayesian spatial modelling approach. Epidemiology & Infection, 2014;142(1):211–220.

3. ECDC, Syphilis and congenital syphilis in Europe – A review of epidemiological trends (2007–2018) and options for response [online]. [accessed 2021-08-14]. Available from: https://www.ecdc. europa.eu/en/publications-data/syphilis-and-congenital-syphilis- europe-review-epidemiological-trends-2007-2018.

4. Fenton KA, Breban R, Vardavas R, et al. Infectious syphilis in high-income settings in the 21st century. The Lancet infectious diseases, 2008;8(4):244–253.

5. Kojima N, Klausner JD. An update on the global epidemiology of syphilis. Current epidemiology reports, 2018;5(1):24–38.

6. Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Registrer of Veneral Diseases [online]. [accessed 2021-01-09]. Available from: https://www.uzis.cz/index. php?pg=regiCBRy-sber-dat--ochrana-verejneho zdravi--regiCBR- pohlavnich-nemoci.

7. ECDC Gonorrhoea – Annual Epidemiological Report for 2018 [online]. [accessed 2021-08-19]. Available from: https://www.ecdc. europa.eu/en/publications-data/gonorrhoea-annual-epidemiological- report-2018.

8. Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Thematic series – venereal diseases [online]. [accessed 2021-08-20]. Available at: https://www.uzis.cz/index.php?pg= vystupy--tematicke-rady&id=761.

9. Jakopanec I, Borgen K, Aavitsland P. The epidemiology of gonorrhoea in Norway, 1993–2007: past victories, future challenges. BMC Infectious diseases, 2009;9(1):1–11.

10. Stary G, Stary A. Lymphogranuloma venereum outbreak in Europe. JDDG: Journal der Deutschen Dermatologischen Gesellschaft, 2008;6(11):935–939.

11. Diaz A, Ruiz-Alguero M, Hernando V. Lymphogranuloma venereum in Spain, 2005–2015: A literature review. Medicina Clínica (English Edition), 2018;151(10):412–417.

12. Ward H, Martin I, Macdonald N, et al. Lymphogranuloma venereum in the United Kingdom. Clinical infectious diseases, 2007;44(1):26–32.

13. ECDC Lymphogranuloma venereum – Annual Epidemiological Report for 2018 [online]. [accessed 2021-08-12]. Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/lymphogranuloma- venereum-annual-epidemiological-report-2018.

14. Zetola NM, Klausner JD. Syphilis and HIV infection: an update. Clinical Infectious Diseases, 2007;44(9):1222–1228.

15. Peterman TA, Su J, Bernstein KT, et al. Syphilis in the United States: on the rise?. Expert review of anti-infective therapy, 2015;13(2):161–168.

16. Rawla P, Thandra KC, Limaiem F. Lymphogranuloma Venereum. 2022. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearl Publishing; 2022. PMID: 30726047.

17. De Vrieze NHN, De Vries HJC. Lymphogranuloma venereum among men who have sex with men. An epidemiological and clinical review. Expert review of anti-infective therapy, 2014;12(6):697–704.

18. Kirkcaldy RD, Weston E, Segurado AC, et al. Epidemiology of gonorrhoea: a global perspective. Sexual health, 2019;16(5):401– 411.

19. Peterman TA, Heffelfinger JD, Swint EB, et al. The changing epidemiology of syphilis. Sexually transmitted diseases, 2005;32(10):S4–S10.

20. Czech Statistical Office Demographic almanac [online]. [accessed 2021-08-19]. Available from: https://www.czso.cz/csu/ czso/casova_rada_demografie.