Chronicky nemocné děti ve školách: společné stanovisko MŠMT a MZ
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2024; 79 (6): 306-308.
Za přispění odborníků z Pracovní skupiny pro péči o chronicky nemocné děti ve školách České pediatrické společnosti ČLS JEP byl v září 2024 vydán průlomový dokument, který upravuje zásady péče o tyto děti v průběhu vyučování. Jde o metodický návod dobré praxe, jak v konkrétních případech postupovat, aby se tyto děti mohly v maximální možné míře účastnit všech činností organizovaných školou. Cílem je zvýšit jistotu rodičů a současně ochránit pracovníky škol před nerealistickými požadavky některých rodin.
Jako modelový příklad byly zvoleny děti s diabetem 1. typu, které potřebují každodenní aplikaci inzulinu. Příloha obsahuje základní informace o diabetu a jeho léčbě a také vzor Plánu zdravotní podpory dítěte s diabetem 1. typu ve škole a akcích organizovaných školou. Ten by společně měli vyplnit rodiče a škola.
V budoucnu lze připravit podobné přílohy pro další diagnózy (děti s epilepsií, alergiemi a dalšími chronickými stavy).
Ke schválení tohoto dokumentu významně přispěla paní Klára Laurenčíková, zmocněnkyně Vlády ČR pro lidská práva, pan senátor Lumír Kantor a paní Lucie Obrovská z Úřadu veřejného ochránce práv. Bez jejich pomoci a bez vstřícnosti obou ministerstev by nebylo možné jednání dokončit.
Zdeněk Šumník,
jménem Pracovní skupiny pro péči o chronicky nemocné děti ve školách
České pediatrické společnosti ČLS JEP
II. SPOLEČNÉ SDĚLENÍ
MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
A MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ
K ZAJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNÍ PODPORY VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zdravotnictví tímto předkládají vysvětlení k problematice zajištění zdravotní podpory dětem a žákům (dále jen „dítě“) ve školách a školských zařízeních (dále jen „škola“). Zdravotní podporou se pro účely tohoto dokumentu rozumí provádění laických úkonů, které je možné ve školním prostředí realizovat bez zdravotnického pracovníka. Ministerstva jsou si vědoma problematické praxe i obtížné situace, v níž se škola vzdělávající děti s potřebou zdravotní podpory často ocitne, a proto připravila následující společné sdělení.
Tento dokument nahrazuje „Společné sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví k zajištění zdravotních služeb ve školách a školských zařízeních“ ze dne 21. 12. 2021.
Školský zákon[1], ale také další národní[2] a mezinárodní právní úprava[3] zdůrazňují zásadu rovného přístupu ke vzdělávání. Podle ní by se mělo dostat všem dětem kvalitního vzdělání, k čemuž potřebují zajištění podpůrných opatření. Podmínkou plnohodnotného vzdělávání je ale také vytvoření vhodných podmínek a vhodného zázemí.
Primární odpovědnost za zajištění zdravotní podpory dětem nesou v rámci výkonu rodičovské zodpovědnosti zákonní zástupci. Proto vytvoření podmínek pro poskytování jakékoliv zdravotní podpory náleží škole výhradně tehdy, je-li z časových důvodů nezbytné provést příslušné laické úkony jako je medikace apod. během pobytu dítěte ve škole. Pro tyto laické úkony lze žádat přiměřené zajištění zdravotní podpory ze strany školy.
V každodenní praxi je třeba v této souvislosti rozlišovat tři situace:
1. Akutní stavy
Neodkladné stavy u dětí musí být řešeny bez zbytečného prodlení za pomoci zdravotnické záchranné služby (kontakt 155) a operátora, který je pro tyto případy vyškolen. Škole náleží povinnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí.[4] V případě neposkytnutí první pomoci mohou být zaměstnanci školy stíháni pro neposkytnutí pomoci.[5]
2. Laické úkony, které je možné realizovat bez zdravotnického pracovníka
Typicky se jedná o předvídatelné situace, jako například dohled nad automedikací (např. aplikace inzulinu), dohled nad dietními opatřeními a podobně. Doporučujeme školám stanovit podmínky poskytování tohoto typu zdravotní podpory ve školním řádu nebo jiném vnitřním předpisu, zejména specifikovat zásady pravidelné komunikace a spolupráce školy se zákonnými zástupci. Zákonný zástupce, který po škole žádá určitou zdravotní podporu, musí zavčas doložit informace ke zdravotním potřebám dítěte a případně také doložit potřebnost zdravotní podpory ze strany zaměstnanců školy. Pokud je to v dané situaci důvodné, škola se zákonnými zástupci vytvoří plán zdravotní podpory dítěte (dále jen „plán podpory“). Ředitel školy seznámí se zněním plánu podpory relevantní zaměstnance. V plánu podpory ředitel školy uvede zaměstnance školy zodpovědné za naplňování plánu, a to s jejich souhlasem a po jejich předchozí dohodě se zákonnými zástupci dítěte. V případě potřeby může být znění plánu podpory předloženo ke konzultaci praktickému lékaři pro děti a dorost nebo specialistovi. Ředitel školy by měl v mezích svých pravomocí vynaložit součinnost při hledání optimálního řešení pro dané dítě, přiměřené věku a diagnóze tak, aby se mohlo plně účastnit školní docházky a v maximální možné míře i mimoškolních aktivit organizovaných školou. Vzory těchto plánů podpory pro nejčastější diagnózy jsou součástí příloh tohoto dokumentu.
Příklady zdravotní podpory, kterou může poskytnout pedagogický nebo jiný zaměstnanec školy:
3. Zdravotní podpora vyžadující zdravotnického pracovníka
Pokud zdravotní potřeby dítěte přesahují možnosti zaměstnanců školy, ať odborné, časové nebo jiné, a pokud dítě potřebuje nad rámec standardních úkolů pedagogické práce speciální dohled či výkon jiných odborných zdravotních úkonů, musí se zákonný zástupce ve spolupráci s praktickým lékařem pro děti a dorost a se školou pokusit o nalezení řešení v podobě zajištění podpory jinou osobou než je zaměstnanec školy, neboť školy ani školská zařízení nejsou poskytovateli zdravotních služeb. V situaci vyžadující zajištění zdravotnického pracovníka, kdy se jedná o poskytování zdravotní péče, lze využít poskytovatele zdravotních služeb, např. poskytovatele domácí péče,[6] na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost. Ředitel školy je povinen zajistit pro takovou zdravotní péči vhodné podmínky podle možností školy.
Příklady podpory, kterou může poskytovat výhradně zdravotnický pracovník:
V případě nejasností, zda se jedná o poskytování laických úkonů, které je možné realizovat bez zdravotnického pracovníka dle bodu č. 2, nebo o poskytování zdravotní podpory vyžadující zdravotního pracovníka dle bodu č. 3, se ředitel školy obrátí na praktického lékaře pro děti a dorost nebo na specialistu (podle typu zdravotního postižení) se žádostí o konzultaci. Pro tyto účely předá zákonný zástupce dítěte škole kontaktní informace na tohoto lékaře.
Příloha
Zajištění zdravotní podpory dětí s diabetem ve školách a školských zařízeních
Cílem tohoto dokumentu je poskytnout zaměstnancům škol a školských zařízení (dále jen „škola“) návod postupu umožňujícího plnohodnotnou a bezpečnou účast dětí a žáků (dále jen „dítě“) s diabetem na vzdělávacím procesu.
Specifika zdravotní podpory dětí s diabetem ve školách
Děti s diabetem představují mezi chronicky nemocnými dětmi unikátní skupinu, která vyžaduje aplikaci inzulinu, popř. kontroly hladiny krevního cukru pravidelně, každodenně a předvídatelně. Po nezbytné vstupní edukaci je schopen těmto dětem adekvátně pomoci každý zaměstnanec školy bez ohledu na jeho zdravotnickou erudici či zdravotnické vzdělání.
Léčba dětí s diabetem v ČR
V ČR je aktuálně léčeno okolo 5000 dětí s diabetem. Prakticky všechny jsou monitorovány pomocí kontinuálních monitorů glykémie, více než polovina je léčena inzulinovými pumpami s funkcí automatických úprav dávkování inzulinu, což výrazně zjednodušuje zdravotní podporu těchto dětí ve školách. Jistou míru soběstačnosti v péči o diabetes lze očekávat přibližně po 11. roce věku, plnou samostatnost po 15. roce (s individuálními rozdíly). Každodenní pomoc v péči o diabetes se týká primárně předškolního a mladšího školního věku. Kontrola diabetu u českých dětí se v posledních 10 letech výrazně zlepšila, zásadně ubylo akutních komplikací diabetu (tedy těžkých hypoglykémií a diabetických ketoacidóz), což výrazně zjednodušuje zdravotní podporu v průběhu vyučování.
Principy zdravotní podpory dětí s diabetem ve školách
Zdravotní podpora dětí s diabetem ve školách se skládá z následujících nezdravotnických (laických) úkonů:
a) Dohled nad aplikací inzulinu – v případě léčby inzulinovou pumpou se jedná o zadání dávky inzulinu pomocí kombinace tlačítek, v případě léčby inzulinovými pery jde o vizuální dohled nad nastavením a podáním správné dávky. Tento postup samozřejmě nevylučuje možnost, aby tento úkon na základě dohody se zákonným zástupcem provedl zaměstnanec školy v případě, že si inzulin není schopno dítě podat samo. Inzulin se aplikuje před jídlem nebo při vysoké hodnotě cukru v krvi. Dávkování inzulinu se řídí Plánem zdravotní podpory dítěte s diabetem ve škole (viz vzor).
b) Reakce na hrozící příliš nízkou hladinu cukru (hypoglykémii) – přicházející hypoglykémie je signalizována pomocí alarmu kontinuálního monitoru glykémie nebo vizuálně – bledostí, třesem nebo neobvyklým chováním dítěte. V tom případě je nezbytné dítěti umožnit zkonzumovat dané množství rychle vstřebatelných sacharidů (individuálně – dle Plánu zdravotní podpory dítěte s diabetem ve škole) a zastavit fyzickou činnost. Zvýšený dohled je třeba zajistit v průběhu hodin tělesné výchovy a dalších fyzických aktivit, neboť fyzická aktivita může vést ke snížení hladiny krevního cukru.
c) Dohled nad konzumací jídla (platí zejména pro předškolní děti a mladší školní věk) – zajistit, aby po aplikaci inzulinu dítě zkonzumovalo přesně dané množství jídla.
d) V případě velmi vzácné těžké hypoglykémie s poruchou vědomí je nutno kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu (155) a řídit se pokyny operátora, který je pro tyto případy vyškolen. První pomoc v těchto případech představuje aplikace glukagonu. Zákonní zástupci mohou po vzájemné domluvě poskytnout škole pro případ potřeby vhodný preparát.
Praktické kroky vedoucí k zajištění zdravotní podpory dítěte s diabetem ve školách
a) Za zajištění zdravotní podpory dítěte s diabetem ve škole je zodpovědná osoba nebo osoby, které jsou uvedeny v Plánu zdravotní podpory dítěte s diabetem ve škole. Ředitel školy u těchto osob přihlédne v rámci organizace práce k jejich zajišťování zdravotní podpory dítěte s diabetem, a to tak, aby byl během vyučování i v průběhu mimoškolních aktivit organizovaných školou co nejlépe garantován dohled nad dítětem s diabetem. Vzhledem k laickému charakteru úkonů může jít o jakéhokoliv zaměstnance školy.
b) Výše uvedené osoby vytvoří v případě potřeby společně se zákonnými zástupci a ředitelem školy individuální Plán zdravotní podpory dítěte s diabetem ve škole pro konkrétní dítě a daný školní rok. Vzor tohoto plánu včetně rozdělení kompetencí a návod na řešení každodenních předvídatelných situací je součástí tohoto dokumentu. Nedílnou součástí implementace tohoto plánu je vstupní edukace o diabetu a jeho řízení. Tuto edukaci zajistí zákonní zástupci diabetického dítěte v součinnosti s diabetologickým týmem, který o dítě pečuje. Ve sporných případech je možné kontaktovat ošetřujícího dětského diabetologa.
c) Informace o zajištění zdravotní podpory dětí s diabetem ve školách jsou součástí kurzů první pomoci pro zaměstnance školy, zejména pro pedagogické pracovníky.
Dokument vznikl ve spolupráci s Českou pediatrickou společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně,
Sekcí pro dětskou diabetologii
České diabetologické společnosti ČLS JEP.
[1] Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon
[2]
Článek 33 Listiny základních práv a svobod deklaruje, že každý má právo na vzdělání. Ustanovení § 1 odst. 1 písm. i) ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon.
[3]
Především čl. 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, ale i další mezinárodní úmluvy.
[4]
Uvádí tak § 29 odst. 2 školského zákona, podle něhož školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
[5] Podle § 150 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
[6] Zdravotní služby lze mimo zdravotnické prostředí poskytovat ve vlastním sociálním prostředí pacienta, kterým se podle § 4 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, rozumí „domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, školy a školská zařízení zapsaná do rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, nebo jiná obdobná zařízení, věznice pro výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, zařízení pro zajištění cizinců a azylové zařízení“.
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2024 Číslo 6
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- S prof. Františkem Kopřivou (nejen) o tom, jak ovlivnit kritická místa rozvoje respirační infekce
Nejčtenější v tomto čísle
- Psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života
- Príčiny zvýšenia kreatínkinázy v detskom veku
- Cizí tělesa v gastrointestinálním traktu u dětí Doporučený postup Sekce dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy ČPS ČLS JEP
- Rozsah renálního poškození u dětí s vezikoureterálním refluxem III. stupně podle gradingu 99mTc-DMSA scanu