Vybrané poznámky k psychofarmakoterapii dětského a dorostového věku
Brief overview of child and adolescent psychopharmacotherapy
Pharmacotherapy of mental disorders in children and adolescents is a challenging area. This article reviews the considerations related to child and adolescent psychopharmacological treatment and describes the recommended practical information for medication use.
Keywords:
Pediatrics – pharmacotherapy – psychotropic drugs
Autoři:
Žaludek Adam
Působiště autorů:
Psychiatrická a psychologická klinika s. r. o., Praha
; Kabinet veřejného zdravotnictví 3. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2022; 77 (1): 9-11.
Kategorie:
Pediatrické postupy v praxi
Souhrn
Farmakoterapie duševních poruch dětského a adolescentního období představuje náročnou oblast. Předkládaný článek si klade za cíl upozornit na některá rizika a specifika, která se k psychofarmakoterapii v daném období pojí, a nabídnout přehled praktických poznámek u vybraných farmak.
Klíčová slova:
pediatrie – farmakoterapie – psychofarmaka
Již od studia na fakultách jsou budoucím lékařům předávány informace, které dokazují, že dítě není „menší dospělý“. V oblasti psychofarmakoterapie pediatrické populace je situace totožná, navíc s přihlédnutím k tomu, že se různé diagnostické jednotky projevují různě v závislosti na věku.(1) Svízelné může být rovněž navazování terapeutického vztahu s klienty a jejich blízkými, stejně tak i komplikovaná legislativa.(2) Dalším přitěžujícím faktem budiž to, že zkušenosti byly získány primárně v dospělé populaci a teprve poté byly aplikovány u dětí a dospívajících; je proto nutné respektovat tuzemská registrační omezení stran indikace a věku a výsledky klinických studií. Léčba proto náleží zejména do rukou zkušeného dětského a dorostového psychiatra.( 3)
Psychofarmakoterapie musí respektovat biologická specifika dětského a dorostového věku, zejména rozdílný jaterní metabolismus. Rozdílná jaterní biotransformace ovlivňuje dávkování farmak jak co do množství, tak co do frekvence. Přehled těchto důsledků přináší tabulka 1.(1,3) S výhodou je pak možné využívat monitorování hladin psychofarmak v krvi, přičemž dostupnost takových vyšetření se zvyšuje.(4) U dětí a mladistvých je rovněž typická vyšší glomerulární filtrace, navíc mají obvykle nižší objem tukové tkáně. Všechny tyto faktory vedou mimo jiné k rychlejší eliminaci léků.(5)
V uvedeném vývojovém období je rovněž rozdílná vnímavost k nežádoucím účinkům, což jedince ovlivňuje nejen stran adherence, ale rovněž celé kvality života.(6) Konkrétním případem může být vyšší frekvence výskytu extrapyramidových nežádoucích účinků, například polékového parkinsonského syndromu, akutní dystonie a akutní akatizie po podávání klasických antipsychotik, než je tomu v dospělosti.(7) S ohledem na to, že organismus se s případnými metabolickými nežádoucími účinky, které jsou spojovány například s olanzapinem a klozapinem, bude muset vyrovnávat dlouhodobě, je potřeba velmi uvážlivého přístupu jak v léčbě, tak v preventivních opatřeních a edukaci (například doporučení vhodné tělesné aktivity, stravy).(8) U druhého jmenovaného preparátu je pak nutné připomenout riziko agranulocytózy a náležitých kontrol krevního obrazu a diferenciálního rozpočtu, a to 1x týdně prvních 18 týdnů léčby a následně 1x za měsíc.(5) Mezi účinky, které mohou léčbu komplikovat, bývá uváděna i paradoxní reakce na benzodiazepiny.(9)
Mezi nejčastější psychiatrické diagnózy, s kterými se lze v pediatrické populaci setkat, řadíme afektivní poruchy, poruchy chování spojené s různými jinými diagnostickými jednotkami, například navazující na poruchy autistického spektra, dále poruchy příjmu potravy, poruchy spojené s užíváním návykových látek, sebevražedné a násilné jednání.(10,11) Vzhledem k faktu relativně časté indikace psychofarmak v této specifické populaci se v rámci vývoje nových léčiv postupně povolují další preparáty k léčbě duševních nemocí. Příkladem jsou antidepresiva, kdy původně rozšířená tricyklická antidepresiva jsou nahrazována novějšími generacemi. Tato situace je výhodná i z hlediska managementu klinických rizik, neboť děti jsou zvýšeně vnímavé vůči nežádoucím účinkům uvedené skupiny, zejména kardiotoxicitě.( 5) Vybraná povolená psychofarmaka dětského a dorostového období uvádí tabulka 2.(2,5,12)
Indikace zahájení léčby psychofarmaky u dětí a mladistvých jistě patří do rukou psychiatra, nicméně se v praxi setkáváme se situacemi, kdy podání indikuje i pediatr. Zejména se jedná o akutní psychiatrické stavy, například úzkost, agitovanost, násilné a sebevražedné chování a mnoho dalších. V těchto situacích lze užít například benzodiazepiny v různých formách (tablety, kapky, injekční formy) a antipsychotika (perorální roztok risperidonu, rychle rozpustné formy olanzapinu, haloperidol, levomepromazin, tiaprid).(5,12) Obvyklé dávkování vybraných psychofarmak shrnuje tabulka 3, nicméně praxe a výběr se v různých státech liší.
MUDr. Ing. Adam Žaludek, MBA, LL.M.
3. lékařská fakulta Univerzity
Karlovy Kabinet veřejného zdravotnictví
Ruská 87
100 00 Praha 10
Zdroje
1. H osák L, Hrdlička M. Psychiatrie a pedopsychiatrie. Praha: Karolinum Press 2016: 393–402.
2. U hrová T, Roth J, et al. Neuropsychiatrie. Praha: Maxdorf 2020: 940–941.
3. H ort V, Malá E. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál 2008: 421–454.
4. S choretsantis G, Paulzen M, Unterecker S, et al. TDM in psychiatry and neurology: A comprehensive summary of the consensus guidelines for therapeutic drug monitoring in neuropsychopharmacology, update 2017; a tool for clinicians. World J Biol Psychiatry 2018; 19(3): 162–174.
5. S adock BJ, Sadock VA, et al. Kaplan and Sadock’s Synopsis of Psychiatry. 10. vyd. New York: Wolters Kluwer 2007: 1318–1326.
6. N inan A, Stewart SL, Theall LA, et al. Adverse effects of psychotropic medications in children: predictive factors. J Can Acad Child Adolesc Psychiatry 2014; 23(3): 218–225.
7. S ikich L, Hamer RM, Bashford RA, et al. A pilot study of risperidone, olanzapine, and haloperidol in psychotic youth: a double-blind, randomized, 8-week trial. Neuropsychopharmacology 2004; 29(1): 133–145.
8. Gentile S. Long-term treatment with atypical antipsychotics and the risk of weight gain: a literature analysis. Drug Saf 2006; 29(4): 303–319.
9. Moon YE. Paradoxical reaction to midazolam in children. Korean J Anesthesiol 2013; 65(1): 2–3. doi: 10.4097/kjae.2013. 65. 1.2
10. WHO. Adolescent mental health. Dostupné na: https:// www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/adolescent-mental-health.
11. Ž aludek A, David J, Marx D. Časná identifikace sebevražedného chování u dětí a spolupráce mezi pediatrem a psychiatrem. Pediatr praxi 2020; 21(5): 320–322.
12. M ohr P, Kopeček M, Brunovský M, Páleníček T. Klinická psychofarmakologie. Praha: Maxdorf 2017.
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2022 Číslo 1
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Aktuality v léčbě syndromu dráždivého tračníku
Nejčtenější v tomto čísle
- Laboratorní novorozenecký screening
- Diferenciální diagnostika syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi asociované s nákazou SARS-CoV-2 u dětí a mladistvých
- Z historie pediatrie
- Vybrané poznámky k psychofarmakoterapii dětského a dorostového věku
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy