Případ amébové kolitidy s endoskopickými i histopatologickými rysy Crohnovy choroby
Autoři:
Ondřej Fabián 1; Milan Trojánek 2; Lenka Richterová 2; František Stejskal 2; Kamila Dundrová 3; Markéta Roznetinská 4; Josef Zámečník 1
Působiště autorů:
Department of Pathology and Molecular Medicine, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital
1; Department of Infectious, Parasitic and Tropical Diseases, Na Bulovce Hospital, Prague
2; Department of Medical Microbiology, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital
3; Department of Internal Medicine, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital
4
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 56, 2020, No. 2, p. 95-98
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Amébová kolitida je v rozvojových oblastech běžnou parazitární infekcí. V západních zemích se s ní však setkáváme jen sporadicky. Klinická symptomatologie je obvykle necharakteristická, neinvazivní laboratorní testy bývají často falešně negativní a histopatologický nález může mimikovat řadu jiných onemocnění, zejména Crohnovu chorobu. Diagnostika je tak svízelná a nese s sebou vysoké riziko chybně stanovené diagnózy. Prezentujeme zde případ 53leté ženy, u které byla tato diagnóza stanovena až na základě mikroskopického obrazu.
Klíčová slova:
kolitida – Crohnova choroba – Entamoeba histolytica – histopatologie
Zdroje
1. Kawabe N, Sato F, Nagasawa M, Nakanishi M, Muragaki Y. An Autopsy Case of Fulminant Amebic Colitis in a Patient with a History of Rheumatoid Arthritis. Case Rep Rheumatol 2016; 2016: 8470867.
2. Singh R, Balekuduru A, Simon EG, Alexander M, Pulimood A. The differentiation of amebic colitis from inflammatory bowel disease on endoscopic mucosal biopsies. Indian J Pathol Microbiol 2015; 58(4): 427-432.
3. Öydogan M, Küpelioglu A. Crohn’s colitis perforation due to superimposed invasive amebic colitis: a case report. Turk J Gastroenterol 2006; 17(2): 130-132.
4. Larsson PA, Olling S, Darle N. Amebic colitis presenting as acute inflammatory bowel disease. Case report. Eur J Surg 1991; 157(9): 553-555.
5. Haque R, Kabir M, Noor Z, Rahman SM, Mondal D, Alam F et al. Diagnosis of amebic liver abscess and amebic colitis by detection of Entamoeba histolytica DNA in blood, urine, and saliva by a real-time PCR assay. J Clin Microbiol 2010; 48(8): 2798-2801.
6. Katz DE, Taylor DN. Parasitic infections of the gastrointestinal tract. Gastroenterol Clin North Am 2001; 30(3): 797-815.
7. Nisheena R, Ananthamurthy A, Inchara YK. Fulminant amebic colitis: a study of six cases. Indian J Pathol Microbiol 2009; 52(3): 370-373.
8. Yoon JH, Ryu JG, Lee JK, Yoon SJ, Jung HC, Song IS et al. Atypical clinical manifestations of amebic colitis. J Korean Med Sci 1991; 6(3): 260-266.
9. Horiki N, Furukawa K, Kitade T, Sakuno T, Katsurahara M, Harada T et al. Endoscopic findings and lesion distribution in amebic colitis. J Infect Chemoter 2015; 21(6): 444-448.
10. Li N, Wang HH, Zhao XJ, Sheng JQ. Amebic colitis: colonoscopic appearance. Endoscopy 2015;47 Suppl 1 UCTN: E145-6.
11. Tucker PC, Webster PD, Kilpatrick ZM. Amebic colitis mistaken for inflammatory bowel disease. Arch Intern Med 1975; 135(5): 681-685.
12. Koo JS, Choi WS, Park DW. Fulminant amebic colitis mimicking pseudomembranous colitis. Gastrointest Endosc 2010; 71(2): 400-401.
13. Pai SA. Amebic colitis can mimic tuberculosis and inflammatory bowel disease on endoscopy and biopsy. Int J Surg Pathol 2009; 17(2): 116-121.
14. Lysy J, Zimmerman J, Sherman Y, Feigin R, Ligumsky M. Crohn’s colitis complicated by superimposed invasive amebic colitis. Am J Gastroenterol 1991; 86(8): 1063-1065.
15. Ursing B, Alm T, Barany F, Bergelin I, Ganrot-Norlin K, Hoevels J et al. A comparative study of metronidazole and sulfasalazine for active Crohn’s disease; the cooperative Crohn’s disease study in Sweden (CCDSS). Gastroenterology 1982; 83: 550-562.
16. Montgomery EA, Lysandra V. Biopsy Interpretation of the Gastrointestinal Tract Mucosa: Volume 1: Non-Neoplastic (Biopsy Interpretation Series, 2nd Ed.). Lippincott Williams & Wilkins, 2011: 202.
Štítky
Patologie Soudní lékařství ToxikologieČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská patologie
2020 Číslo 2
Nejčtenější v tomto čísle
- Primární vaskulitidy – současná diagnostika a léčba
- Sekundární vaskulitidy – opomíjené manifestace řady onemocnění
- Dermatofibrosarcoma protuberans s fibrosarkomatózní transformací: kazuistika
- Patofyziologické mechanismy rozvoje ANCA asociovaných vaskulitid