Životní jubileum prof. MUDr. Ctibora Povýšila, DrSc.

V současné době slaví významné životní jubileum - sedmdesátiny - prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc. Rádi bychom na stránkách našeho časopisu připomenuli jeho vynikající celoživotní práci a poděkovali mu tímto za přínos k rozvoji nejen našeho pracoviště, ale i celé české patologie.

Pan profesor promoval v roce 1966 na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze (dnešní 1. lékařská fakulta). Po promoci nastoupil na II. patologicko-anatomický ústav a patologii i 1. lékařské fakultě zůstal věrný až dodnes. Již během studií se projevil jeho vztah k morfologickým oborům a jako pomocná vědecká síla a následně asistent na zkrácený úvazek pracoval na Anatomickém ústavu. Na tomto místě je jistě vhodné zmínit, že vynikal nejen jako student, ale byl také zdatný sportovec. Aktivně se věnoval gymnastice, ve které dosáhl úctyhodných úspěchů a byl několikrát přeborníkem Prahy mladšího i staršího dorostu.

Ve své odborné a vědecké činnosti se zpočátku zaměřil na problematiku urogenitálního traktu. V této oblasti publikoval převratná pozorování týkající se xantogranulomatózní pyelonefritidy a spermatického granulomu nadvarlete. Později se začal věnovat náročné oblasti chorob pohybového aparátu, ve které dosáhl výrazných úspěchů a několika světově prioritních objevů např. z oblasti Ewingova sarkomu, adamantinomu, chordomu, plexiformního histiocytomu a osifikující myozitidy. Jako první také popsal expresi aktinu buňkami chondrocytů a chondroblastů a zavedl termín myochondrocyty a myochondroblasty. Na základě svých výsledků se stal známým i v zahraničí, přesto se však z politických důvodů nemohl účastnit zahraničních kongresů. Byl také přizván prof. Schajowitzem k přípravě a spoluautorství Mezinárodní klasifikace nádorů kostí vycházející pod záštitou WHO, výjezd do zahraničí mu však nebyl umožněn a komunikoval s ostatními experty pouze korenspondečně.

Svých zkušeností v oblasti osteopatologie mohl využít i jako člen týmu, který pod vedením prof. Vlčka vyšetřoval kosterní ostatky významných osobností českých dějin, jako byl král Václav IV., manželky a děti Karla IV., Ladislav Pohrobek, Jiřík z Poděbrad, Bedřich Smetana a další. V této souvislosti stojí za zmínku, že se mu podařilo uzavřít významnou kapitolu našich dějin týkající se základního onemocnění a příčiny smrti krále Ladislava Pohrobka. Jak známo Jiřík z Poděbrad byl v této souvislosti některými historiky obviňován z královraždy. Anamnestické údaje i dochovaná fakta stejně jako nález mnohočetných osteolytických ložisek na skeletu však svědčily proti takovýmto závěrům. Profesor Povýšil na podkladě histopatologického vyšetření vzorků ze skeletu prokázal, že panovník trpěl tzv. onkogenní osteomalacií, která se vyvinula v souvislosti se základním nádorovým onemocněním.

Jeho úctyhodná publikační činnost zahrnuje 14 monografií, více než 180 odborných článků a v neposlední řadě i několik výukových textů, z nichž jistě stojí za zmínku učebnice Obecné a Speciální patologie, které vyšly ve spolupráci s dalšími kolegy z mnoha českých a moravských pracovišť. O kvalitě jeho vědecké práce vypovídá i její ohlas s více než 700 citacemi dle Web of Science. Jeho odborná práce byla opakovaně odměněna cenami např. Hlávkovou cenou, cenou rektora UK, cenou MZ a dalšími.

Vědecká kariéra pana profesora je příkladná – v roce 1979 získal titul kandidát věd, habilitoval v roce 1988 a v témže roce obhájil titul doktor věd. Jmenován profesorem byl v roce 1990. V roce 1989 se stal přednostou tehdejšího II. patologicko-anatomického (Treitzova) ústavu. Po sloučení bývalého I. a II. patologicko-anatomického ústavu 1. LF UK byl jmenován přednostou spojených pracovišť, Ústavu patologie 1. LF UK a VFN v Praze, a toto místo zastával až do roku 2012.

V rámci Společnosti českých patologů ČLS JEP vykonával řadu let funkci místopředsedy a po dvě funkční období byl jejím předsedou. Byl také členem předsednictva ČLS JEP. Jako vedoucí katedry patologické-anatomie IPVZ se aktivně podílel na postgraduální přípravě patologů. Dosud je členem redakčních rad odborných časopisů Pathology Research and Practice, Pohybové ústrojí a Česko-slovenská patologie.

Pan profesor je nejen vynikající pedagog a vědec, ale i diagnostik. Konzultoval stovky případů nádorů kostí a měkkých tkání pro různá pracoviště patologie a ortopedie v ČR a bývalé ČSSR. O své zkušenosti se nikdy neváhal podělit a dodnes jsme mu všichni vděčni za konzultace, které nám poskytuje prakticky v celém rozsahu tak náročného oboru, jakým patologie je.

Vážený pane profesore, u příležitosti Vašich 70. narozenin přijměte naši gratulaci s přáním všeho dobrého, hlavně pevného zdraví, životní pohody a elánu do dalších let!

Za zaměstnance Ústavu patologie 1. LF UK a VFN v Praze

Pavel Dundr