K sedmdesátinám doc. MUDr. Radima Kočvary, CSc., FEAPU
Vyšlo v časopise:
Ces Urol 2021; 25(1): 74-78
Kategorie:
Laudatio
Docent Radim Kočvara se narodil 28. února 1951 v Praze na Vinohradech v lékařské rodině, otec byl významný mezinárodně uznávaný český urolog, matka pediatr a rentgenolog. Rod Kočvarů má kořeny ve východních Čechách v okolí Jaroměře. Část středoškolského studia Radim Kočvara absolvoval s rodiči v Tunisu, kde si mimo jiné osvojil znalost francouzštiny, němčinu pak ovládnul při studiu na přírodovědné větvi na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze 2 (dnešní Arcibiskupské gymnázium) a angličtinu na úroveň renomovaného spíkra pak zvládnul samostudiem již v roli urologa. Maturoval v roce 1969, promoval v roce 1975 na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (FVL UK) nynější 1. LF v Praze. Hned po promoci se oženil se spolužačkou z medicíny Libuší, později se jim narodily dvě dcery, jedna je radiologem, druhá je absolventkou Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy a zabývá se regionálním rozvojem. Doc. Kočvara ještě před nástupem na povinnou roční vojenskou službu nastoupil na právě nově otevřenou Urologickou kliniku Fakultní nemocnice s poliklinikou v Praze 2 vedenou profesorem Eduardem Hradcem. Po absolvování vojenské služby se na kliniku vrátil a bez přerušení zde pracuje dosud. Známe se od střední školy – tedy přes půl století. Měli jsme stejné učitele, na něž nelze zapomenout – prof. Hradce, doc. Petříka, primáře Matrase, prof. Dvořáčka a další. Jako nestraníci jsme se na klinice museli také v dobách totality nejen odborně vyvíjet, ale i „nějak angažovat“, proto jsme spolu na klinice založili „buňku“ Červeného kříže a v rámci této „aktivity“ jsme organizovali dárcovství krve a autobusové výlety pro pracovníky kliniky a jejich rodinné příslušníky…
V roce 1980 a 1983 doc. Kočvara atestoval z urologie I. a II. stupně a v roce 1987 z nástavbového oboru dětská urologie. V roce 1989 také obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Metafylaxe urolitiázy dospělých a dětí“, v roce 1996 byl na 1. LF UK habilitován docentem pro obor urologie (téma habilitační práce bylo „Mikrochirurgická úprava proximální varianty hypospadie použitím živených laloků z předkožky“). Absolvoval studijní pobyty v Moskvě (1985), Innsbrucku (1993), Philadelphii u prof. Ducketta (1994) a dvakrát v americkém Seattle u prof. Mitchella (1994 a 2000). V roce 1995 převzal po prof. Dvořáčkovi funkci vedoucího lékaře dětského oddělení Urologické kliniky VFN a 1. LF UK a od 1996 byl pověřen vedením Subkatedry dětské urologie IPVZ v Praze.
Byl zakládajícím členem pracovní skupiny pro přípravu „Doporučených postupů v dětské urologii“ (Guidelines on Paediatric Urology) EAU (European Association of Urology) a ESPU (European Society for Paediatric Urology), byl členem a následně před sedou výboru European Board of Paediatric Urology UÉMS, který připravuje kritéria evropského vzdělávání v dětské urologii (FEAPU exam). V roce 2005 zorganizoval v Praze kurz Výboru pro vzdělávání ESPU (Educational Committee Course), jehož byl po řadu let členem. V roce 2015 byl prezidentem celosvětového kongresu dětských urologů v Praze, kterého se zúčastnilo více než 1 200 účastníků. V roce 2006 mu byl udělen titul Fellow of European Academy of Paediatric Urology (FEAPU). V letech 2010–2020 byl zkušebním komisařem EBPU pro udělování evropské atestace z dětské urologie. Pod jeho vedením dětské oddělení Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze získalo v roce 2008 akreditaci evropského školícího programu dětské urologie EBPU UÉMS. Toto oddělení má několik národních priorit zejména v péči o děti s dysfunkcí močového měchýře, s rekonstrukcemi vrozených vad urogenitálního systému, zavádění originálních operačních technik a v rozvoji dětské urologické laparoskopie. Docent Kočvara se svými spolupracovníky dále rozvíjí mezioborovou spolupráci v rámci různých pracovních skupin složených z dětských urologů, nefrologů a porodníků za účelem komplexní diagnostiky a léčby fetálních uropatií, organizuje s endokrinology periodické mezioborové konzultace o pacientech s poruchou sexuální diferenciace. Sám docent Kočvara má světové prvenství v publikování např. laparoskopické mikrochirurgické lymfatika šetřící operace varikokély, transmezokolické laparoskopické pyeloplastiky a modifikace lalokové jednodobé uretroplastiky inlay‑onlay. Své celoživotní zkušenosti a znalosti v dětské urologii zúročil jako hlavní editor a autor několika kapitol v obsáhlé monografii kolektivu autorů „Dětská urologie“ předanou na konci roku 2020 do tisku ve vydavatelství Maxdorf. Dosud jediná monografie o dětské urologii byla sepsána akademikem Bedrnou před 70 lety.
Byl dlouholetým lektorem Evropské školy urologie (ESU) Evropské urologické společnosti, lektorem na evropském urologickém rezidenčním edukačním programu EUREP. Od roku 2015 je na pozici Associate Editor časopisu Journal of Pediatric Urology.
V letech 1996–2008 byl členem výboru a sekretářem České urologické společnosti ČLS JEP, později členem a předsedou její revizní komise. V letech 1999 a 2005 byl předsedou vědeckého výboru Výroční konference České urologické společnosti. Byl členem výkonné redakční rady České urologie.
Je vyhledávaným školitelem v rámci akreditace Urologické kliniky VFN a 1. LF UK, dále Katedry urologie a dětské urologie IPVZ v oboru dětská urologie a urologie. Na klinice je zástupcem přednosty pro pedagogiku a pregraduální i specializační vzdělávání. Je členem komisí zkoušek pro získávání specializační způsobilosti z urologie. Prosazuje systematické vedení rezidentů, má významný podíl na přípravě „Vzdělávacích programů pro urologii a pro dětskou urologii“.
Z vědecko-výzkumného hlediska patří mezi nejaktivnější české urology. Dosud uzavřel jako hlavní řešitel osm výzkumných úkolů na téma epidemiologie, metabolických poruch a metafylaxe urolitiázy a primolitiázy, dále na téma klinických a hormonálních nálezů a významu šetření lymfatik u varikokély dětí a dospívajících. Šest projektů bylo hodnoceno v kategorii A, z toho dvakrát mu byla udělena Cena ministra zdravotnictví.
Doc. R. Kočvara je autorem či spoluautorem 87 odborných prací v domácích a zahraničních časopisech, z toho 20 s IF, 16 kapitol v monografiích, autor učebních textů a výukových videoprogramů a dalších materiálů. Vedle již zmíněných grantových projektů nutno vyzvednout význam jeho prací týkajících se rekonstrukce hypospadie a striktury uretry a laparoskopické pyeloplastiky. Vědecký i pedagogický profil osobnosti Radima Kočvary nejlépe potvrzuje přehled vybraných publikací v domácím i světovém písemnictví (viz seznam na konci textu).
Rozsáhlou vědeckou aktivitu docenta Kočvary reflektovalo i vedení 1. LF UK, když jej přizvalo do své Vědecké rady (2015–2020). Za svoji publikační a přednáškovou činnost získal několik ocenění od různých vzdělávacích institucí v ČR a v zahraničí: v letech 1997, 2003 a 2010 získal 1. cenu České urologické společnosti za klinický článek; v roce 2001 získal 1. cenu za nejlepší video publikované v European VideoJournal of Urology, v roce 2004 získal 1. cenu za klinický poster ESPU při kongresu v Regensburgu a v roce 2009 byl oceněn 2. cenou za přednášku na ESPU Kongresu v Amsterdamu.
Pan docent Radim Kočvara má v průběhu všech dekád své kariéry v celé urologické obci vysoký morální i odborný kredit, což logicky vyústilo v roce 2015 k ocenění jeho zásluh o rozvoj a přínos české urologii udělením „Medaile Eduarda Hradce“, nejvyššího vyznamenání České urologické společnosti ČLS J. E. P. Bylo mu též uděleno čestné členství Slovenské urologické společnosti SLS. Přirozená a léty a výsledky zvětšující se autorita kolegy Kočvary je především zakotvena v jeho široké erudici, odborné kompetentnosti, nadstandardní píli a skvělé operační technice, pro niž byl často pozván k operacím i do zahraničí. Má obdivuhodnou fyzickou kondici, kterou všem i daleko mladším kolegům neokázale dokazuje při mnohahodinových složitých rekonstrukčních operacích nebo každodenním vyběhnutím pěti pater do své pracovny na klinice. Rád sjíždí alpské sjezdovky a české hory na běžkách. Kromě toho je manuálně zručným a zkušeným chalupářem a úspěšným sadařem v oblasti krásného Povltaví. A v poslední dekádě je nejraději vynalézavým a nápaditým dědou dvou vnuků a jedné vnučky.
Byl a je vždy spolehlivým a výkonným partnerem ve vedení Urologické kliniky na Karlově, kde je již od roku 2009 zástupcem přednosty a vyznačuje se svým kolegiálním, loajálním, kreativním, pracovitým a spolehlivým přístupem ve všech situacích. Je však i spolupracovníkem schopným konstruktivní, moudré a věcné kritiky. Účastní se řízení celé kliniky a zajišťování její léčebné, výzkumné i vědecké činnosti v nejvyšší kvalitě. Je přísným, důsledným ale trpělivým a oblíbeným učitelem a vždy vstřícným lékařem k dětským i dospělým pacientům. V době nastartování distanční pregraduální výuky na 1. LF UK odvedl významnou porci inovativního pedagogického přístupu při přípravě nových edukačních materiálů pro mediky.
Při příležitosti životního jubilea docenta Kočvary nelze než mu především poděkovat za jeho dosavadní přínos nejen české, ale i světové urologii, pogratulovat mu k dosažení již mnoha úspěchů a uznání a popřát mu za sebe a za všechny spolupracovníky Urologické kliniky v Praze na Karlově do dalších let nejen další úspěchy, ale především pevné zdraví, hodně osobní spokojenosti a dalších radostí především z rodinného života. Přejeme mu, aby měl dost času na svá vnoučata, na horskou letní i zimní turistiku, na chalupaření, na koncerty, třeba i na uspořádání letitých sbírek československé filatelie atd. – prostě na vše, co ho bude bavit a těšit.
Radime, díky!
Ad multos annos!
Tomáš Hanuš, přednosta Urologické kliniky
1. LF UK a VFN v Praze se spolupracovníky
21. 1. 2021
Zdroje
SEZNAM VYBRANÝCH PUBLIKACÍ DOC. KOČVARY:
1. Kočvara R, Dvořáček J, Moderová M, Hradec E.Urolitiáza u dětí a dospívajících – epidemiologie. Čas Lék Čes 1981; 120: 699–704.
2. Kočvara R, Moderová M, Louženský G, Dvořáček J. Metabolické příčiny urolitiázy u dětí a dospívajících. Čes Lék Čes 1983; 122: 1130–1134.
3. Hradec E, Kočvara R, Louženský G. Výskyt metabolických poruch podle závislosti na klinice závažnosti urolitiázy. Brat lék Listy 1984; 81: 393–404.
4. Kočvara R. Rozpouštění infekčních konkrementů irigací dutého systému ledvin. Rozhl chir 1985; 64: 759–766.
5. Dvořáček J, Kočvara R, Kříž J. Ergebnisse der chirurgischen Therapie des vesikoureteralen Refluxes im Kindesalter. Z Urol Nephrol 1987; 80: 467–475.
6. Kočvara R, Hanuš T, Dvořáček J, Kříž J. Instabilní detruzor a vezikoureterální reflux (soubor 20 dětí). Čs Pediat 199; 43: 667–670.
7. Ťuíková J, Kočvara R. K některým nežádoucím účinkům medikamentózní metafylaxe. Čas Lék Čes 1989; 128: 299–302.
8. Kočvara R, Ptáček V, Ťuíková J, Louženský G, Koblížková L. Metafylaxe urolitiázy, způsoby a výsledky. Čas Lék Čes 1989; 128: 266–269.
9. Kočvara R, Louženský G, Ptáček V. Určení metabolické poruchy jako příčiny urolitiázy v klinické praxi. Čas Lék Čes 1989; 128: 295–298.
10. Dvořáček J, Kočvara R. Mikrochirurgische Pyeloplastik bei den Kindern. Z Urologie Poster 1991; 4: 200–201.
11. Kočvara R, Dvořáček J. Jednodobá plastika hypospadie živeným lalokem z předkožky. Rozhl Chir 1992; 71: 606–614.
12. Kočvara R, Louženský G, Ťuíková J. Development of Metaphylaxis in Calcium Urolithiasis: A Restriction of Conventional Drug Therapy. Int Urol Nephrol 1994; 26: 269–275.
13. Dvořáček J, Kočvara R, Dítě Z, Jarolím L. Surgical treatment of urinary incontinence in children and adolescents with neuropathic bladder. In Reconstructive surgery of the lower urinary tract in children, edit. Thüroff, Hohenfellner, Isis Medical Media, Oxford 1995; 225–229.
14. Kočvara R, Dvořáček J. Chirurgická úprava hypospadie živeným lalokem onlay. Rozhl Chir 1995; 74: 322–326.
15. Kočvara R, Dvořáček J. Inlay-onlay flap urethroplasty for hypospadias and urethral stricture repair. J Urol 1997; 158: 2142–2145.
16. Dvořáček J, Kočvara R. Appendix vermiformis a jeho využití v urologii. Rozhl Chir 1995; 74: 176–179.
17. Hanuš T, Dvořáček J, Kočvara R. Umělý svěrač močové trubice u mužů. Rozhl Chir 1997; 76: 17–21.
18. Kočvara R, Dvořáček J, Kříž J. Uretroplastika stopkatým lalokem onlay v léčbě striktury uretry. Rozhl Chir 1998; 77: 493–496.
19. Kočvara R, Dvořáček J, Kříž J. Použití bukální sliznice v rekonstrukci uretry. Ces Urol 1999; 3(1): 18–21.
20. Kočvara R, Plasgura P, Petřík A, et al. A prospective study of nonmedical prophylaxis after a first kidney stone. BJU International 1999; 84: 393–398.
21. Novák K, Kočvara R, Dítě Z, Dvořáček J, Kříž J. Operace hrdla močového měchýře u dětí a dospívajících. Ces Urol 1999; 3(3): 30–34.
22. Dvořáček J, Kočvara R, Dítě Z. Gastrocystoplasty. Eur Urol Video J 2000; 7: 3.
23. Kočvara R, Novák K, Doležal J, et al. Klinické a hormonální nálezy u dětí a dospívajících s varikokélou. Ces Urol 2000; 4(1), 27–31.
24. Kočvara R, Plasgura P, Petřík A, Louženský G, Bartoníčková K. Metafylaxe primourolitiázy. Čas Lék Čes 2000; 139(Suppl 1): 15–17.
25. Kočvara R, Dvořáček J. Inlay-Onlay flap urethroplasty in the absence of the urethral plate. Eur Urol Video J 2001; 8: 1.
26. Riedmiller H, Androulakakis P, Beurton D, Kocvara R, Gerharz E. EAU Guidelines on Paediatric Urology. Eur Urol 2001; 40: 589–599.
27. Kočvara R. Die kontinente Vesikostomie (Mitrofanoff-Prinzip). In Rekonstruktive urologische Chirurgie. Pabst Science Publishers, Berlin 2002; 333–342.
28. Kočvara R, Doležal J, Hampl R, et al. Division of lymphatic vessels at varicocelectomy leads to testicular oedema and decline in testicular function according to the LH-RH analogue stimulation test. Eur Urol 2003; 43: 430–435.
29. Kočvara R, Sedláček J, Vraný M, Dvořáček J, Dítě Z. Laparoskopická a retroperitoneoskopická pyeloplastika. Ces Urol 2003; 7 (4): 6–10.
30. Kočvara R, Dvořáček J, Sedláček J, Dítě Z, Novák K. Lymphatic sparing laparoscopic varicocelectomy: a microsurgical repair. Lymfatika šetřící laparoskopická varikocoelektomie:mikrochirurgická operace. J Urol 2005; 173: 1751–1754.
31. Kočvara R, Dvořáček J, Dítě Z, Sedláček J, Molčan J. Dlouhodobé výsledky rekonstrukce hypospadie pomocí vaskularizovaných laloků a tubulizace incidované ploténky – 588 případů. Čas Lék Čes 2005; 144 (Suppl 2): 7–11.
32. Dítě Z, Kočvara R, Smičková Z, Sedláček J, Dvořáček J. Efekt biofeedbacku v léčbě nonneurogenních dysfunkcí dolních močových cest u dětí. Čas Lék Čes 2005; 144: Suppl. 2: 48–52.
33. Sobotka R, Kočvara R. Dlouhodobé výsledky uretroplastik s použitím bukální sliznice v různých modifikacích. Čas Lék Čes 2007; 146: 781–787.
34. Kočvara R, Sedláček J, Doležal J, et al. Mikrochirurgická subingvinální varikokélektomie u dětí a dospívajících. Čas Lék Čes 2007; 146: 763–766.
35. Sedláček J, Kočvara R, Langer J, et al. Výsledky léčby neonatální hydronefrózy. Čes-slov Pediat 2008; 63: 653–659.
36. Kočvara R. Hypospádia. In. Urologické operácie., ed. Vladimír Zvara a Michal Horňák, Vydavatelstvo Osveta, Martin 2009: 140–152.
37. Sedláček J, Kočvara R, Dítě Z, Dvořáček J. Transmesocolic laparoscopic pyeloplasty in children – a standard approach for the left-side repair. J Pediat Urol 2010; 6: 171–177.
38. Kočvara R, Sedláček J, Dítě Z, et al. Mikrochirurgická operace varikokély u dětí a dospívajících – prospektivní srovnání laparoskopické a otevřené subingvinální operace. Ces Urol 2010; 14(3): 148–155.
39. Drlík M, Kočvara R. Nehmatné varle u dítěte: začít diagnostickou laparoskopii nebo otevřenou revizí třísla? Ces Urol 2011; 15(2): 101–107.
40. Kočvara R, Sedláček J, Drlík M, Dítě Z. Unstented laparoscopic pyeloplasty in young children (1–5 years old): a comparison with a repair using double-J stent or transanastomotic externalized stent. J Pediat Urol 2014; 10: 1153–1159.
41. Drlík M, Kočvara R. Torsion of spermatic cord in children: a review. J Pediatr Urol 2012; 9: 259–266.
42. Skalka R, Kočvara R, Dítě Z, Dvořáček J, Hanuš T. Srovnání dlouhodobých výsledků u pacientů po augmentaci močového měchýře ileálním a gastrickým segmentem. Ces Urol 2013; 17(2): 109–117.
43. Silay MS, Spinoit AF, Undre S, Fiala V, Tandogdu Z, Garmanova T, Guttilla A, Sancaktutar AA, Haid B, Waldert M, Goyal A, Serefoglu EC, Baldassarre E, Manzoni G, Radford A, Subramaniam R, Cherian A, Hoebeke P, Jacobs M, Rocco B, Yuriy R, Zattoni F, Kocvara R, Koh CJ. Global minimally invasive pyeloplasty study in children: Results from the Pediatric Urology Expert Group of the European Association of Urology Young Academic Urologists working party. J Pediatr Urol 2016; 12(4): 229. e1–7.
44. Drlík M, Kočvara R, Sedláček J, et al. Distal urethral plate adhesion – new anatomical perspective in hypospodias. J Pediat Urol 2018; 14: 164. e1–164. e5.
45. Bosakova A, Salounova S, Havelka J, Kraft O, Sirucek P, Kocvara R, Hladik M. Diffusion-weighted magnetic resonance imaging is more sensitive than dimercaptosuccinic acid scintigraphy in detecting parenchymal lesions in children with acute pyelonephritis: a prospective study. J. Pediat Urol 2018; 14: e1269e1–269e7
46. Silay MS, Hoen L, Quadackaers J, Undre S, Bogaert G, Dogan HS, Kocvara R, et al. Treatment of Varicocele in Children and Adolescents: A Systematic Review and Meta-analysis from the European Association of Urology/European Society for Paediatric Urology Guidelines Panel. Eur Urol 2019; 75(3): 448–461.
47. Novák K, Kočvara R, Hanuš T, et al. Léčba rektoanastomotických píštělí po laparoskopické radikální prostatektomii. Ces Urol 2019; 23(2): 124–130.
Štítky
Dětská urologie Nefrologie UrologieČlánek vyšel v časopise
Česká urologie
2021 Číslo 1
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
- Vysoká hladina PSA a její rychlý nárůst jsou nepříznivými prognostickými faktory u karcinomu prostaty
- Význam monitorování hladiny anti-Xa u pacientů užívajících profylaktické dávky enoxaparinu − série kazuistik
- Kam se posunula léčba SLE v roce 2024 – aktuální klinická doporučení
Nejčtenější v tomto čísle
- Léčba následků strangulačního poranění penisu
- Úvod do problematiky lidského močového mikrobiomu
- Transperineálně prováděné fúzní US/MRI navigované biopsie prostaty
- Cizí těleso (visací zámek) na mužském zevním genitálu