THE AUTHORS REPORT ON THE 13,sup>TH WINTER UROLOGY SYMPOSIUM IN SPINDLERUV MLYN

Ve dnech 15. až 19. ledna 2017 se ve Špindlerově Mlýně konalo – pod záštitou rektora Karlovy Univerzity a České urologické společnosti JEP – tradiční, tentokrát již 13. zimní urologické sympozium, opět pořádané Urologickými klinikami 1. a 2. LF UK v Praze.

Sympozium v tomto roce opět zahajovala v prvním dnu – neděli – andrologická sekce pod vedením moderátorů J. Brezy, M. Čechové a L. Zámečníka. Přednášky byly věnovány diagnostice a léčbě psychogenní poruch erekce a poté málo diskutované problematice venogenní erektilní dysfunkce (ED). Celý panel přednášek byl doplněn o nové poznatky v léčbě testosteronem, možné použití této léčby u pacientů léčených pro karcinom prostaty. L. Bittner shrnul použití mechanických rehabilitačních pomůcek v léčbě ED a K. Kočí se věnoval konzervativním metodám v léčbě mužské neplodnosti.

Odborný program byl zakončen přednáškou prezidenta Slovenskej lekárskej spoločnosti prof. Brezy s názvem Budúcnosť urológie.

V pondělí 16. 1. 2017 pokračoval odborný program již od časného rána. V dopoledním bloku (moderátoři: M. Matoušková, V. Šturcová, J. Fillo) byla zevrubně probrána problematika infekcí v urologii. Kromě základních bakteriálních infekcí byly vyzdvihnuty i mykotické, tuberkulózní a další atypické infekce, včetně často opomíjených infekcí sexuálně přenosných. Panel uzavřela přednáška týkající se Fournierovy gangrény spolu s poučnými kazuistikami.

Odpolední sekce byla zahájena názornými videozáznamy laparoskopických operací s odborným komentářem K. Nováka a M. Schmidta, na které navázal první ze dvou bloků věnujících se funkční urologii (panel přednášejících: J. Krhut, R. Zachoval, J. Ženíšek, L. Zámečník, R. Sobotka). V něm byly pod vedením T. Hanuše a M. Rejchrta uvedeny aktuální diagnostické postupy. Komplexní problematika nykturie a dále léčba dysfunkcí dolních močových cest se zaměřením na konzervativní postupy, včetně behaviorálních, a spolupráce s fyzioterapeuty, spolu s živou diskuzí, zakončily pondělní základy urodynamiky. Odborný program byl zakončen večerní sekcí Causae mortis v urologii věnované komplikované problematice mortality a komplikacím radikálních prostatektomií a cystektomií. P. Dušek a M. Záleský srozumitelně přednesli těžko uchopitelná témata, která prof. Babjuk a doc. Zachoval doplnili o své dlouholeté zkušenosti v operační léčbě těchto diagnóz.

Úterý 17. 1. 2017 zahajovala svou druhou částí sekce funkční urologie; věnovala se již konkrétně problematice neurogenního močového měchýře. Panel ve složení: J. Krhut, R. Zachoval, J. Ženíšek, V. Šámal, L. Zámečník, J. Kříž, K. Bílková a M. Sutorý, pod vedením T. Hanuše a K. Havlové si dal za nesnadný úkol v krátkém čase dopolední sekce prodiskutovat jednotlivá onemocnění ve vztahu k neurogennímu měchýři: vyzdvihl např. význam mezioborové spolupráce v léčbě roztroušené sklerózy, spinálních traumat, nutnost pomýšlet na tzv. diabetický měchýř a dal praktické návody, jak na aplikaci botulinumtoxinu a jak provádět intermitentní katetrizaci močového měchýře. Hojně navštívenou videosekcí prováděli J. Sedláček a M. Schmidt. Ve večerním bloku věnovaném tzv. tranzitní péči v urologii pod vedení R. Kočvary a J. Kříže zazněly přednášky věnované pacientům opouštějícím ordinace dětských urologů po dovršení dospělosti a jejich následné dispenzarizaci včetně řešení následků chirurgických zákroků provedených v dětství. Na závěr byly probrány akutní stavy v urologii v sekci, kterou vedli K. Novák a A. Brisuda. S vysoce hodnoceným příspěvkem Diagnostika a léčba urosepse vystoupila K. Vlachová.

První přednášková sekce ve středu 18. ledna 2017 se věnovala problematice urolitiázy, se zaměřením na jednotlivé léčebné metody (moderátoři A. Petřík a I. Minárik). Trendem v terapii litiázy je jistě častější využití mini‑invazivních metod, jako například flexibilní ureteroskopie, s cílem zvýšit efektivitu výkonu i za cenu invazivnějšího přístupu. Se zlepšováním technologií v oblasti intrakorporální litotrypse se objevují také nové perkutánní přístupy s využitím endoskopů s menším průsvitem. Standartní perkutánní nefroskopy s průměrem 24–30 F postupně nahrazují menší nástroje, jako miniPCNL, ultra‑mini PCNL a micro PCNL. Jednotlivé metody přináší menší invazivitu, ale často také limitované možnosti odstranění fragmentů z dutého systému. Mezi hlavní výhody endoskopických metod patří lepší efektivita při léčbě konkrementů uložených v dolní kalichové skupině, kde dosahují lepších výsledků než extrakorporální litotrypse (ESWL). Velkou výhodou ESWL ale zůstává její minimální invazivita a nízké riziko komplikací. Právě usnadnění odchodu fragmentů z dolní kalichové skupiny se věnují nové pomocné metody, jako například fokusovaná ultrazvuková propulze, či inverze a mechanická perkuze, které by mohly vést ke zlepšení „stone free rate“ po výkonu. Odpolední program byl opět zahájen video sekcí, která byla ve své první části zaměřená na problematiku operací tumorů retroperitonea a retroperitoneální lymfadenektomie. Druhá část se pak věnovala porovnání laparoskopické a robotem asistované radikální prostatektomie (vedoucí bloku M. Pešl, M. Schmidt a V. Novák). Karcinomu prostaty byl věnován i odpolední přednáškový blok. Hlavním tématem bylo využití zobrazovacích metod a biomarkerů – sekci vedli M. Hora, Š. Veselý a O. Čapoun.

Multiparametrická magnetická rezonance má již svoje stálé místo mezi zobrazovacími metodami u karcinomu prostaty a v současné době je považována za optimální metodu lokálního stagingu. Důležitá je také role magnetické rezonance v rámci fúzní biopsie prostaty. Nové metody se objevují v oblasti ultrasonografie prostaty jako například powerDoppler s 3D rekonstrukcí, CEUS – Contrast Enhanced Ultrasound, elastografie a histoscanning. Mezi velmi slibné biomarkery karcinomu prostaty patří prekurzory PSA, jako například proPSA, nebo intaktní PSA (iPSA), i lidská kalikreinová peptidáza 2 (hK2), která v kombinaci s volným a celkovým PSA dokáže zpřesnit diagnostiku karcinomu prostaty a může předpovídat riziko biochemické recidivy u pacientů po radikální prostatektomii. Z genetických markerů je již v klinické praxi používaný test moči na PCA 3 (Prostate cancer gene 3). Základní výzkum poukazuje na další celou řadu slibných genetických markerů. Jejich uvedení do klinické praxe je však komplikováno často špatnou dostupností laboratorní metody a jejím finančním pokrytím.

Poslední ranní blok přednášek, ve čtvrtek 19. ledna 2017, kterému předsedal L. Jarolím a P. Macek, byl zaměřen hlavně na problematiku lokálně pokročilého karcinomu prostaty. Ústředními tématy sekce byla role radikální prostatektomie v rámci multimodálního přístupu léčby karcinomu prostaty a možnosti radioterapie. Jednotlivé léčebné postupy byly diskutována při interaktivních kazuistikách.

V letošním roce byl nově odborný program obohacen o příspěvky a přednášky ambulantních urologů. Akce se tradičně účastnili i rezidenti v urologii za podpory jednotlivých pracovišť. Mimo bohatý odborný program účastníci opět uvítali i možnost rozšíření praktických dovedností na laparoskopických trenažerech, poskytnutých firmou Olympus Czech Group.

I letošní ročník sympozia byl po všech stránkách vydařený. Doufejme, že se za dva roky sejdeme opět v hojném počtu (cca 200 účastníků) a program zůstane i nadále stejně pestrý.

Praha, 4. dubna 2017

Kontaktní adresa:

MUDr. Libor Zámečník, Ph.D.

Urologická klinika VFN a 1. LF UK

Ke Karlovu 6, 128 08 Praha

e‑mail: libor.zamecnik@vfn.cz

Střet zájmů: žádný

Prohlášení o podpoře:

Autor prohlašuje, že zpracování článku nebylo podpořeno farmaceutickou firmou.

Foto: Mgr. Zdeněk Flam