Centrální obrovskobuněčný granulom

English info

Central Giant Cell Granuloma

Central giant cell granuloma is a benign intraosseous lesion of the jaws occurringmostly in persons under the age of 30. Females comprise 65 % of all the cases. Mandible isaffected 2 to 3 times more often than maxilla. The aetiology of this disease remains unclear, butthe occurrence of central giant cell granuloma has been repeatedly described in connection witha primary tooth injury. That was also the case of our patient. At the age of three, he suffered aninjury of the tooth No. 51, but he visited our dental office four years later at the age of sevendue to an impacted tooth No. 11, which was dislocated high into the vestibule. The dislocationwas caused by a demarcated radiolucent lesion that was removed by simple curettage. Theadjacent permanent teeth follicles were left in situ. The histological examination confirmed theclinical diagnosis of a central giant cell granuloma. Within 19 months, the defect healed withthe osseous tissue, development of all adjacent permanent teeth was not impaired andorthodontic treatment commenced that continues successfully to date.The relationship between central giant cell granuloma and other giant cell processes of thejaws especially bone cysts is still being discussed. Recent genetic foundings have brought newlight into this. The lesion has two variants – non-aggressive and aggressive that clinically differfrom each other. The clinical manifestations range from asymptomatic processes and dislocationsof adjacent teeth to rapid growth, pain, destruction of bone corticalis and resorption of adjacent teeth. Therapeutical possibilities include both classical surgery and medicamentoustherapy with intralesional administration of corticoids or systemic therapy with calcitonin.

Key words:
central giant cell granuloma

Autoři: P. Krejčí
Působiště autorů: I. stomatologická klinika FN a LF UP, Olomouc, přednostka kliniky doc. MUDr. Jitka Stejskalová, CSc.
Vyšlo v časopise: Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství, ročník , 2003, 5, s. 147-153
Kategorie: Články

Souhrn

Centrální obrovskobuněčný granulom je benigní nitrokostní léze čelistí, která se vyskytujepřevážně do třicátého roku věku, v 65 % případů jsou postiženy ženy a v mandibule je 2–3×častější než v maxile. Etiologie není zcela jasná, opakovaně je však popisován vznik centrálníhoobrovskobuněčného granulomu po úrazu dočasného zubu, obdobně jako v případě našehopacienta, který utrpěl úraz zubu 51 ve věku tří roků, ovšem na ošetření se dostavil až v sedmiletech pro retenci zubu 11 dislokovaného vysoko do vestibula. Příčinou byla ohraničenáradiolucentní léze, kterou jsme vybavili jednoduchou kyretáží, přiléhající zárodky stálých zubůjsme ponechali „in situ“. Histologické vyšetření potvrdilo klinickou diagnózu – centrálníobrovskobuněčný granulom. Defekt se zhojil za 19 měsíců kostní tkání, všechny sousedící stálézuby pokračovaly dále ve vývoji a byla zahájena ortodontická terapie, která probíhá úspěšnědosud. Stále se diskutuje souvislost centrálního obrovskobuněčného granulomu s ostatnímiobrovskobuněčnými procesy čelistních kostí, zejména kostními cystami a současné poznatkyv genetice přináší na tato onemocnění nové pohledy. Léze má neagresivní a agresivní variantuodlišující se klinickým chováním od asymptomatických procesů přes dislokace sousedních zubůpo rychlý růst, bolesti, destrukci kostní kortikalis a resorpci přiléhajících zubů. Terapeutickémožnosti zahrnují jak klasickou chirurgii, tak medikamentózní léčbu lokálním podáním kortikosteroidůdo léze nebo systémovou terapii kalcitoninem.

Klíčová slova:
centrální obrovskobuněčný granulom

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.