Využití svalového laloku v rekonstrukci recidivy ischiadického dekubitu
Autoři:
F. Černoch; Z. Jelínková; P. Rotschein
Působiště autorů:
Clinic of burns and reconstructive surgery, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2019; 82(Supplementum 1): 15-18
Kategorie:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.14735/amcsnn2019S15
Souhrn
Cíl: Našim cílem bylo zjistit, zda využití dobře prokrvené svalové tkáně zavzaté do lalokové plastiky snižuje výskyt recidivy ischiadických dekubitů a popsat možnost opětovného použití svalového turnover laloku biceps femoris.
Soubor a metodika: Do studie bylo zahrnuto 16 pacientů s ischiadickým dekubitem (z toho 15 bylo mužů, průměrný věk 47 let), u kterých byla v období 1. 1. 2016 až 31. 5. 2018 při rekonstrukci použita kombinovaná laloková plastika – svalový (turnover hamstring flap) a fasciokutánní lalok (posterior thigh flap). Pacienti byli po dobu 1 roku sledování pro eventuální recidivu.
Výsledky: V průběhu ročního sledování byla zaznamenána recidiva u jednoho pacienta (6,25 %) a komplikace u pěti pacientů (31,25 %). Komplikace byly zhojeny konzervativně.
Závěr: Výskyt recidivy ischiadických laloků je závislý nejen na typu zvolené metody rekonstrukce, ale také na compliance pacienta, jeho komorbiditách, nutričním stavu a dalších faktorech. Využití námi prezentovaného laloku se jeví jako vhodná chirurgická technika v rekonstrukci recidivujících ischiadických dekubitů.
Klíčová slova:
dekubity – ischiadický decubitus – rekonstrukce – svalový lalok
Zdroje
1. Bluestein D, Javaheri A. Pressure ulcers: prevention, evaluation, and management. Am Fam Physician 2008; 78(10): 1186–1194.
2. Edsberg LE, Black JM, Goldberg M et al. Revised national pressure ulcer advisory panel pressure injury staging system. J Wound Ostomy Continence Nurs 2016; 43(6): 585–597. doi: 10.1097/ WON.0000000000000281.
3. Lewandowicz E, Witmanowski H, Sobieszek D. Selection of surgical technique in treatment of pressure sores. Post Dermatol Alergol 2011; 28(1): 23–29.
4. Hokynková A, Šín P, Černoch F et al. Employment of flap surgery in pressure ulcers surgical treatment. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/ 113 (Suppl 1): S41–S44. doi: 10.14735/ amcsnn2017s41.
5. Keys KA, Daniali LN, Warner KJ et al. Multivariate predictors of failure after flap coverage of pressure ulcers. Plast Reconstr Surg 2010; 125(6): 1725–1734. doi: 10.1097/ PRS.0b013e3181d51227.
6. Marchi M, Battaglia S, Marchese S et al. Surgical reconstructive procedures for treatment of ischial, sacral and trochanteric pressure ulcers. G Chir 2015; 36(3): 112–116.
7. Demirseren ME, Ceran C, Aksam B et al. Clinical experience with the combination of a biceps femoris muscle turnover flap and a posterior thigh fasciocutaneous hatchet flap for the reconstruction of ischial pressure ulcers. Ann Plast Surg 2016; 77(1): 93–96. doi: 10.1097/ SAP.0000000000000290.
8. Kuo PJ, Chew KY, Kuo YR et al. Comparison of outcomes of pressure sore reconstructions among perforator flaps, perforator-based rotation fasciocutaneous flaps, and musculocutaneous flaps. Microsurgery 2014; 34(7): 547–553. doi: 10.1002/ micr.22257.
9. Kempny T, Holoubek J, Abdelkarim A et al. Postamputation femur reconstruction with an autologous vascularized tibia bone graft. Microsurgery 2019; 39(5): 476–477. doi: 10.1002/ micr.30441.
10. Borgognone A, Anniboletti T, De Vita F et al. Ischiatic pressure sores: our experience in coupling a split-muscle flap and a fasciocutaneous flap in a criss-cross way. Spinal Cord 2010; 48(10): 770–773. doi: 10.1038/ sc.2010.25.
11. Albarah AM. De-epithelialized biceps femoris myocutaneous V-Y advancement flap for ischial bed sore reconstruction. J Plast Reconstr Surg 2012; 36(2): 181–186.
12. Sameem M, Au M, Wood T et al. A systematic review of complication and recurrence rates of musculocutaneous, fasciocutaneous, and perforator-based flaps for treatment of pressure sores. Plast Reconstr Surg 2012; 130(1): e67–e77. doi: 10.1097/ PRS.0b013e318254b19f.
13. Antalová N, Pokorná A, Hokynková A et al. Factors influencing recurrence of the pressure ulcers after plastic surgery – retrospective analysis. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114 (Suppl 1): S23–S28. doi: 10.14735/ amcsnn2018s23.
14. Kuhfuss I, Cordi A. Reduction of “Dead Space” and “Shear” through flap adhesion may reduce short term complication rates in flap-based reconstruction for Stage IV pressure sores: a retrospective comparison cohort series. J Spine 2016; 5(4). doi: 10.4172/ 21657939.1000318.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2019 Číslo Supplementum 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Kvalita života pacientů s nehojící se ranou
- Znalosti a zvyklosti všeobecných sester v prevenci ran v souvislosti se zdravotnickými prostředky v intenzivní péči – dotazníkový průzkum
- Využití podtlakové terapie k řešení ranných komplikací po angiochirurgických výkonech
- Podtlaková léčba u pacienta s dekubitem a paraplegií