Je elektrofyziologické vyšetření přínosné v diferenciální diagnostice lumbální spinální stenózy a diabetické polyneuropatie?
Autoři:
B. Adamová 1,2; R. Kopacik 1,2; S. Voháňka 1,2; L. Dusek 3; J. Bednarik 1,2
Působiště autorů:
Department of Neurology, Masaryk University and University Hospital Brno
1; CEITEC – Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno
2; Institute of Biostatistics and Analyses, Masaryk University, Brno
3
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(6): 684-690
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Cíl:
Cílem studie bylo zhodnotit přínos elektrofyziologického vyšetření v diferenciální diagnostice lumbální spinální stenózy (LS) a diabetické polyneuropatie (DPN). Soubor a metodika: Elektrofyziologické vyšetření bylo provedeno u 68 pacientů s klinicky symptomatickou LS, u 28 pacientů s DPN a 32 zdravých dobrovolníků. Výsledky: Vyšetřené elektrofyziologické parametry z horních končetin (latence F vlny n. ulnaris a amplituda senzitivního neurogramu n. radialis), všechny hodnocené latence z dolních končetin (F vlny n. tibialis, H reflexu m. soleus, spinální latence MEP) a amplituda senzitivního neurogramu n. suralis signifikantně odlišovaly pacienty s LS a DPN. ROC analýza nicméně prokázala pouze dva elektrofyziologické parametry jako efektivní nezávislé faktory pro odlišení pacientů s LS a DPN: latenci ulnarisové F vlny (optimální diskriminační hodnota je 24,2 ms, senzitivita 82,7 % a specificita 63,9 %) a amplitudu senzitivního neurogramu n. radialis (optimální diskriminační hodnota je 10,5 µV, senzitivita 75,5 % a specificita 58,2 %). Vícerozměrná diskriminační analýza poskytla kanonické skóre s nejsilnější prediktivní hodnotou. Závěry: Elektrofyziologické vyšetření z horních končetin je užitečné v diferenciální diagnostice LS a DPN, nicméně nejlepší diskriminační efekt vykazuje kanonické skóre, které zahrnuje několik elektrofyziologických parametrů.
Klíčová slova:
lumbální spinální stenóza – diabetická polyneuropatie – elektrofyziologické vyšetření – elektromyografie
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Zdroje
1. Fritz JM, Delitto A, Welch WC, Erhard RE. Lumbar spinal stenosis: a review of current concepts in evaluation, management, and outcome measurements. Arch Phys Med Rehabil 1998; 79(6): 700– 708.
2. Genevay S, Atlas SJ. Lumbar spinal stenosis. Best Pract Res Clin Rheumatol 2010; 24(2): 253– 265. doi: 10.1016/ j.berh.2009.11.001.
3. Kalichman L, Cole R, Kim DH, Li L, Suri P, Guermazi A et al. Spinal stenosis prevalence and association with symptoms: the Framingham Study. Spine J 2009; 9(7): 545– 550. doi: 10.1016/ j.spinee.2009.03.005.
4. Roman SH, Harris MI. Management of diabetes mellitus from a public health perspective. Endocrinol Metab Clin North Am 1997; 26(3): 443– 474.
5. Pop-Busui R, Lu J, Lopes N, Jones TL. Prevalence of diabetic peripheral neuropathy and relation to glycemic control therapies at baseline in the BARI 2D cohort. J Peripher Nerv Syst 2009; 14(1): 1– 13. doi: 10.1111/ j.1529-8027.2009.00200.x.
6. Berger AR, Sharma K, Lipton RB. Comparison of motor conduction abnormalities in lumbosacral radiculopathies and axonal polyneuropathy. Muscle Nerve 1999; 22(8): 1053– 1057.
7. Adamova B, Vohanka S, Dusek L. Differential diag-nostics in patients with mild lumbar spinal stenosis: the contributions and limits of various tests. Eur Spine J 2003; 12(2): 190– 196.
8. Micankova Adamova B, Vohanka S, Dusek L, Jarkovsky J, Bednarik J. Prediction of long-term clinical outcome in patients with lumbar spinal stenosis. Eur Spine J 2012; 21(12): 2611– 2619. doi: 10.1007/ s00586-012-2424-7.
9. Adamova B, Vohanka S, Dusek L, Jarkovsky J, Chaloupka R, Bednarik J. Outcomes and their predictors in lumbar spinal stenosis: a 12-year follow-up. Eur Spine J 2014. doi: 10.1007/ s00586-014-3411-y.
10. Kimura J. The F wave and the A wave. In: Kimura J (ed). Electrodiagnosis in diseases of nerve and muscle: principles and practice. 3rd ed. New York: Oxford University Press 2001: 439– 465.
11. England JD, Gronseth GS, Franklin G, Miller RG, Asbury AK, Carter GT et al. Distal symmetric polyneuropathy: a definition for clinical research: report of the American Academy of Neurology, the American Association of Electrodiagnostic Medicine, and the American Academy of Physical Medicine and Rehabilitation. Neurology 2005; 64(2): 199– 207.
12. Egli D, Hausmann O, Schmid M, Boos N, Dietz V, Curt A. Lumbar spinal stenosis: assessment of cauda equina involvement by electrophysiological recordings. J Neurol 2007; 254(6): 741– 750.
13. Andersen H, Stålberg E, Falck B. F-wave latency, the most sensitive nerve conduction parameter in patients with diabetes mellitus. Muscle Nerve 1997; 20(10): 1296– 1302.
14. Shahani BT. Modern approach to nerve conduction studies. In: Delwaide PJ, Gorio A (eds). Clinical neurophysiology in peripheral neuropathies. Amsterdam: Elsevier Science Publishers 1985: 17– 38.
15. Rutkove SB, Kothari MJ, Raynor EM, Levy ML, Fadic R, Nardin RA. Sural/ radial amplitude ratio in the diagnosis of mild axonal polyneuropathy. Muscle Nerve 1997; 20(10): 1236– 1241.
16. Rajabally YA, Beri S, Bankart J. Electrophysiological markers of large fibre sensory neuropathy: a study of sensory and motor conduction parameters. Eur J Neurol 2009; 16(9): 1053– 1059. doi: 10.1111/ j.1468-1331.2009.02651.x.
17. Haig AJ, Tong HC, Yamakawa KS, Quint DJ, Hoff JT, Chiodo A et al. The sensitivity and specificity of electrodiagnostic testing for the clinical syndrome of lumbar spinal stenosis. Spine 2005; 30(23): 2667– 2676.
18. Yagci I, Gunduz OH, Ekinci G, Diracoglu D, Us O, Akyuz G. The utility of lumbar paraspinal mapping in the diagnosis of lumbar spinal stenosis. Am J Phys Med Rehabil 2009; 88(10): 843– 851. doi: 10.1097/ PHM.0b013e3181b333a9.
19. Pastore C, Izura V, Geijo-Barrientos E, Dominguez JR. A comparison of electrophysiological tests for the early diagnosis of diabetic neuropathy. Muscle Nerve 1999; 22(12): 1667– 1673.
20. Johnsen B, Fuglsang-Frederiksen A. Electrodiagnosis of polyneuropathy. Neurophysiol Clin 2000; 30(6): 339– 351.
21. Perkins BA, Bril V. Diabetic neuropathy: a review emphasizing diagnostic methods. Clin Neurophysiol 2003; 114(7): 1167– 1175.
22. Millán-Guerrero R, Trujillo-Hernández B, Isais-Millán S, Prieto-Díaz-Chávez E, Vásquez C, Caballero-Hoyos JR et al. H-reflex and clinical examination in the diagnosis of diabetic polyneuropathy. J Int Med Res 2012; 40(2): 694– 700.
23. Cho SC, Ferrante MA, Levin KH, Harmon RL, So YT. Utility of electrodiagnostic testing in evaluating patients with lumbosacral radiculopathy: an evidence-based review. Muscle Nerve 2010; 42(2): 276– 282. doi: 10.1002/ mus.21759.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2014 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Nová doporučení pro diagnostiku amyloidózy
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Diazepam i. m. – nejčastěji užívaný, ale nevhodný lék ke zvládání akutní úzkosti, agitovanosti a agresivity
- Střelné poranění hlavy replikou historické zbraně – patofyziologie a popis kazuistiky
- Adultní forma Pompeho nemoci
- O vyšetřování čití v ambulantní neurologické praxi – dopis redakci a komentář
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy