Gastrointestinální onkologie – mezioborová spolupráce

Stáhnout PDF

Autoři: Suchánek Š.
Působiště autorů: Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2021; 75(5): 371
Kategorie: Editorial

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

onemocnění covid-19 ovlivňuje naše životy již druhým rokem a letošní editorial by mohl být podobný tomu loňskému. Vliv pandemie na všechny oblasti medicíny včetně gastroenterologie a preventivních programů je neoddiskutovatelný. Data z Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu ukazují, že pokles provedených testů na okultní krvácení do stolice (TOKS) byl oproti srovnatelnému období v roce 2019 nejvýraznější od října do prosince 2020, a to o 27 %. V prvních třech měsících roku 2021 byl tento jev stále patrný (pokles o 17 %), ale v období od dubna do června 2021 se počet výkonů vyrovnal. Podobný trend je viditelný i u screeningových koloskopií, kdy byl největší pokles (o 30 %) od dubna do června 2020, a situace se stabilizovala v první polovině roku 2021. Je otázkou, jak se projeví nastupující další vlna v těchto podzimních měsících.

Nicméně toto číslo časopisu Gastroenterologie a hepatologie jsme zaměřili na téma mezioborové spolupráce v oblasti gastrointestinální onkologie. Mezi vyzvanými příspěvky najdete články nabízející pohled gastroenterologa i chirurga na nádory trávicí trubice a hepatopankreatobiliární oblasti. Z hlediska mezinárodní prestiže je důležitým příspěvkem původní práce doktora Hříbka a kolegů z ÚVN [1] zaměřená na přínos spektroskopie v diagnostice hepatocelulárního karcinomu, který je publikován v anglickém jazyce.

V oblasti trávicího traktu je velmi zajímavý přehledový článek týmu pod vedením docenta Pohnána, který přináší souhrnné informace o miniinvazivní a robotické chirurgii tumorů jícnu a žaludku [2]. Tento přístup je využíván stále častěji a jeho výhodou jsou zejména bezpečnost (nižší výskyt pooperačních poranění, menší krevní ztráta), proveditelnost (víceprvková artikulace, kratší doba učení) a onkologická efektivita (vyšší počet odebraných lymfatických uzlin). Text je provázen bohatou fotodokumentací.

Téma robotické chirurgie je obsahem i další publikace kolegů z Chirurgické kliniky ÚVN. Doktor Langer prezentuje výsledky nerandomizované studie u 204 pacientů s karcinomem rekta, u nichž byla v letech 2016–2020 provedena roboticky asistovaná operace [3]. U 136 pacientů (67 %) byla provedena totální mezorektální excize, u 68 pacientů (33 %) parciální mezorektální excize. V celém souboru bylo zaznamenáno jen malé množství komplikací (18 pacientů), většinou šlo o poruchu hojení anastomózy. Ve srovnání s otevřenými a laparoskopickými resekcemi karcinomů rekta dosahují roboticky asistované výkony shodných onkologických výsledků při nižší četnosti komplikací.

Pohled gastroenterologa přináší kazuistika raritního MALT lymfomu proximálního ilea [4]. Doktor Drašar popisuje diagnostický proces a onkologickou, endoskopickou (balonová dilatace) i chirurgickou léčbu (urgentní operace s nálezem hemoperitonea).

Věřím, že mezioborová spolupráce v péči o pacienty s nádory trávicího traktu bude i nadále standardem naší klinické praxe.

Přeji inspirativní čtení.

doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.

koeditor sekce

Gastrointestinální onkologie

stepan.suchanek@uvn.cz

Zdroje

1. Hříbek P, Habartová L, Kubíčková K et al. The potential of spectroscopy in the diagnosis of hepatocellular carcinoma – a pilot study. Gastroent Hepatol 2021; 75 (5): 404–409. doi: 10.48095/ccgh2021404.

2. Pohnán R, Pažin J, Kalvach J et al. Postavení miniinvazivní a robotické chirurgie v léčbě nádorů jícnu a žaludku. Gastroent Hepatol 2021; 75 (5): 424–431. doi: 10.48095/ccgh2021424.

3. Langer D, Vočka M, Kalvach J et al. Roboticky asistovaná léčba zhoubných nádorů kolorekta a hepatopankreatobiliární oblasti. Gastroent Hepatol 2021; 75 (5): 410–416. doi: 10.48095/ccgh2021410.

4. Drašar T, Nedbalová L, Zajíc T et al. Diagnostika a endoskopická intervence u raritního MALT lymfomu proximálního jejuna. Gastroent Hepatol 2021; 75 (5): 432–437. doi: 10.48095/ccgh2021432.