Komplikace perkutánní endoskopické gastrostomie

Na naše pracoviště jsme přijali osmiletého chlapce pro nemožnost aplikace enterální výživy do setu perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG).

Chlapec má komplikovanou osobní anamnézu. Narodil se z první fyziologické gravidity, porod byl v termínu, spontánní, záhlavím. Porodní hmotnost (3 500 g) a délka (53 cm) byly v normě. Po porodu ale došlo k rozvoji asfyxie, dítě bylo resuscitováno, s nutností endotracheální intubace a následné několikadenní umělé plicní ventilace. Posléze se stav zlepšil a pacient byl po čase propuštěn do domácího ošetřování. Během kojeneckého období však nedošlo k fyziologickému vývoji dítěte, byla patrná závažná psychomotorická retardace a následně diagnostikována kvadruspastická dětská mozková obrna. V souvislosti s touto diagnózou došlo dále k rozvoji epileptického syndromu. Těžký neuromuskulární deficit, opakované epileptické záchvaty a porucha polykání stravy vedly ke vzniku závažné malnutrice pa­cienta. Přechodně byly problémy s podáváním stravy řešeny pomocí nazogastrické sondy a dlouhodobě pak zavedením PEG. Díky podávané enterální výživě chlapec začal přibývat na hmotnosti.

V posledních několika týdnech před přijetím k hospitalizaci matka pozorovala bolestivost při manipulaci s PEG setem, zarudnutí a zduření kůže v jeho okolí (obr. 1). Enterální výživu nebylo možné stříkačkou do PEG aplikovat volně, bylo nutné vynakládat stále vyšší tlak. Nakonec již bylo další podávání zcela nemožné.

Otázka:

Jaká je Vaše diagnóza?

Správná odpověď a komentář na str. 151