Embolie plodovou vodou – přehled a multicentrická případová analýza

Stáhnout PDF English version

Autoři: Hynek Heřman ^1,2 ; A. Tefr Faridová ¹ ; M. Volfová ¹ ; Džuponová G. ³; E. Hostinská ⁴ ; Radovan Pilka ⁴
Působiště autorů: Institute for Mother and Child Care, Prague ¹; 3rd Faculty of Medicine, Charles University, Prague ²; Department of Obstetrics and Gynecology, Hospital České Budějovice a. s. ³; Department of Obstetrics and Gynecology, Medical faculty, Palacky University and University Hospital, Olomouc ⁴
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2022; 87(4): 261-268
Kategorie: Kazuistika
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2022261

Souhrn

Embolie plodovou vodou (AFE – amniotic fluid embolism) je vzácná, velmi závažná a často fatální porodnická komplikace. Je charakterizována náhle vzniklou alterací psychického stavu s kardiovaskulárním kolapsem a probíhající diseminovanou intravaskulární koagulací (DIC – disseminated intravascular coagulation). Reakce organismu na AFE je bifázická. Nejprve reaguje organizmus na cizorodé partikule v plicním řečišti vazokonstrikcí s iniciálně se rozvíjející plicní hypertenzí, která se klinicky manifestuje dušností, tachypnoí a křečemi s následným selháváním pravostranných srdečních oddílů. Ve druhé fázi, která může nebo nemusí volně navazovat na první fázi, dochází v důsledku přetrvávání plicní hypertenze a pravostrannému srdečnímu selhávání k navazujícímu levostrannému srdečnímu selhání a postupnému rozvoji generalizované periferní vazodilatace. Rozvíjející se DIC a selhávající krevní oběh jsou hlavními příčinami rychle postupující alterace celkového stavu postižené pacientky a proto je rychlá a účinná terapie nutností pro zvládnutí situace, pokud u pacientky byť jen diferenciálně diagnosticky na AFE pomýšlíme. Tato diagnóza stále velice ovlivňuje perinatální morbiditu a mortalitu a u přeživších pacientek mohou přetrvávat závažné neurologické obtíže.

Klíčová slova:

mekonium – embolie plodovou vodou – diseminovaná intravaskulární koagulace – Zinc-coproporfyrin

Zdroje

1. Meyer JR. Embolia pulmonary amino caseosa. Brasil Medico 1926; 40 (2): 301–303.

2. Steiner PE, Lushbaugh C. Maternal pulmonary embolism by amniotic fluid as a cause of obstetric shock and unexplained death in obstetrics. JAMA 1941; 117: 1245–1254.

3. Fitzpatrick KE, Tuffnell D, Kurinczuk JJ et al. Incidence, risk factors, management and outcomes of amniotic-fluid embolism: a population-based cohort and nested case-control study. BJOG 2016; 123 (1): 100–109. doi: 10.1111/ 1471-0528.13300.

4. Conde-Agudelo A, Romero R. Amniotic fluid embolism: an evidence-based review. Am J Obstet Gynecol 2009; 201 (5): 445.e1–445.e13. doi: 10.1016/j.ajog.2009.04.052.

5. Gist RS, Stafford IP, Leibowitz AB et al. Amniotic fluid embolism. Anesth Analg 2009; 108 (5): 1599–1602. doi: 10.1213/ane.0b013e31819e43a4.

6. Lee W, Ginsburg KA, Cotton DB et al. Squamous and trophoblastic cells in the maternal pulmonary circulation identified by invasive hemodynamic monitoring during the peripartum period. Am J Obstet Gynecol 1986; 155 (5): 999–1001. doi: 10.1016/0002-9378 (86) 90 334-0.

7. Clark SL, Hankins GD, Dudley DA et al. Amniotic fluid embolism: analysis of the national registry. Am J Obstet Gynecol 1995; 172 (4 Pt 1): 1158–1167. doi: 10.1016/0002-9378 (95) 91474-9.

8. Walsh SW, Wang Y. Secretion of lipid peroxides by the human placenta. Am J Obstet Gynecol 1993; 169 (6): 1462–1466. doi: 10.1016/ 0002-9378 (93) 90419-j.

9. Benson MD. A hypothesis regarding complement activation and amniotic fluid embolism. Med Hypotheses 2007; 68 (5): 1019–1025. doi: 10.1016/j.mehy.2006.09.052.

10. Attwood MD. Fatal pulmonary embolism by amniotic fluid. J Clin Pathol 1967; 9 (1): 38–46. doi: 10.1136/jcp.9.1.38.

11. Bochner BS, Lichtenstein LM. Anaphylaxis. N Engl J Med 1991; 324 (25): 1785–1790. doi: 10.1056/NEJM199106203242506.

12. Gilbert WM, Danielsen B. Amniotic fluid embolism: decreased mortality in a population-based study. Obstet Gynecol 1999; 93 (6): 973–977. doi: 10.1016/s0029-7844 (99) 00004-6.

13. Lewis G. The confidential enquiry into maternal and child health (CEMACH). Saving mothers’ lives: reviewing maternal deaths to make motherhood safer 2002–2005. The seventh report on confidential enquiries into maternal deaths in the UK. London: CEMACH 2007.

14. Kramer MS, Rouleau J, Baskett TF et al. Maternal Health Study Group of the Canadian Perinatal Surveillance System. Amniotic-fluid embolism and medical induction of labour: a retrospective, population-based cohort study. Lancet 2006; 368 (9545): 1444–1448. doi: 10.1016/S0140-6736 (06) 69607-4.

15. Abenhaim HA, Azoulay L, Kramer MS et al. Incidence and risk factors of amniotic fluid embolism: a population-based study on 3 million births in the United States. Am J Obstet Gynecol 2008; 199 (1): 49.e1–49.e8. doi: 10.1016/ j.ajog.2007.11.061.

16. Attwood HD. Amniotic fluid embolism. Pathol Annu 1972; 7: 145–172.

17. Attwood HD. The histological diagnosis of amniotic-fluid embolism. J Pathol Bacteriol 1958; 76 (1): 211–215. doi: 10.1002/path.1700760124.

18. Kobayashi H, Oi H, Hayakawa H et al. Histological diagnosis of AFE by monoclonal antibody TKH-2 that recognizes NeuAc alpha 2-6GalNAc epitope. Hum Pathol 1997; 28 (4): 428–433. doi: 10.1016/s0046-8177 (97) 90031-9.

19. Balazic J, Rott T, Jancigaj T et al. Amniotic fluid embolism with involvement of the brain, lungs, adrenal gland, and heart. Int J Legal Med 2003; 117 (3): 165–169. doi: 10.1007/s00414-003-0368-5.

20. Talbert LM, Adcock DF, Weiss AE et al. Studies on the pathogenesis of clotting defects during salt-induced abortions. Am J Obstet Gynecol 1973; 115 (5): 656–662. doi: 10.1016/0002-9378 (73) 90614-5.

21. Courtney LD. Amniotic fluid embolism. Br Med J 1970; 1 (5695): 545. doi: 10.1136/ bmj.1.5695.545.

22. Hammerschmidt DE, Ogburn PL, Williams JE. Amniotic fluid activates complement. A role in amniotic fluid embolism syndrome. J Lab Clin Med 1984; 104 (6): 901–907.

23. Clark SL. New concepts of amniotic fluid embolism: a review. Obstet Gynecol Surv 1990; 45 (6): 360–368. doi: 10.1097/00006254- 199006000-00003.

24. Busardò FP, Frati P, Zaami S et al. Amniotic fluid embolism pathophysiology suggests the new diagnostic armamentarium: b-tryptase and complement fractions C3-C4 are the indispensable working tools. Int J Mol Sci 2015; 16 (3): 6557–6570. doi: 10.3390/ijms16036557.

25. Lockwood CJ, Bach R, Guha A et al. Amniotic fluid contains tissue factor, a potent initiator of coagulation. Am J Obstet Gynecol 1991; 165 (5 Pt 1): 1335–1341. doi: 10.1016/ 0002-9378 (91) 90363-v.

26. Harnett MJ, Hepner DL, Datta S et al. Effect of amniotic fluid on coagulation and platelet function in pregnancy: an evaluation using thromboelastography. Anesthesia 2005; 60 (11): 1068–1072. doi: 10.1111/j.1365-2044.2005.04 373.x.

27. Bonnet MP, Zlotnik D, Saucedo M et al. Maternal death due to amniotic fluid embolism: a national study in France. Anesth Analg 2018; 126 (1): 175–182. doi: 10.1213/ANE.0000000000002511.

28. Manchanda R, Sriemevan A. Anaphylactoid syndrome caused by amniotic fluid embolism following manual removal of placenta. J Obstet Gynaecol 2005; 25 (2): 201–202. doi: 10.1080/01443610500052013.

29. Koike N, Oi H, Naruse K et al. Squamous cell carcinoma antigen as a novel candidate marker for amniotic fluid embolism. J Obstet Gynaecol Res 2017; 43 (12): 1815–1820. doi: 10.1111/jog.13453.

30. Fineschi V, Riezzo I, Cantatore S et al. Complement C3a expression and tryptase degranulation as promising histopathological tests for diagnosing fatal amniotic fluid embolism. Virchows Arch 2009; 454 (3): 283–290. doi: 10.1007/s00428-009-0730-1.

31. Farrar SC, Ghermann RB. Serum tryptase analysis in a woman with amniotic fluid embolism. A case report. J Reprod Med 2001; 46 (10): 926–928.

32. Dorne R, Pommier C, Emery JC et al. Amniotic fluid embolism: successful evolution course after uterine arteries embolization (in French). Ann Fr Anesth Reanim 2002; 21 (5): 431–435. doi: 10.1016/s0750-7658 (02) 00 638-x.

33. Tamura N, Kimura S, Farhana M et al. C1 esterase inhibitor activity in amniotic fluid embolism. Crit Care Med 2014; 42 (6): 1392–1396. doi: 10.1097/CCM.0000000000000217.

34. Cugno M, Cicardi M, Bottasso B et al. Activation of the coagulation cascade in C1-inhibitor deficiencies. Blood 1997; 89 (9): 3213–3218.

35. Černý A, Pařízek A, Šimják P. Embolie plodovou vodou – přehledový článek. Ceska Gynekol 2014; 79 (4): 255–259.

36. Rodgers GP, Heymach GJ 3rd. Cryoprecipitate therapy in amniotic fluid embolization. Am J Med 1984; 76 (5): 916–920. doi: 10.1016/0002-9343 (8491009-x.

37. Stroup J, Haraway D, Beal JM. Aprotinin in the management of coagulopathy associated with amniotic fluid embolism. Pharmacotherapy 2006; 26 (5): 689–693. doi: 10.1592/ phco.26.5.689.

38. Taenaka N, Shimada Y, Kawai M et al. Survival from DIC following amniotic fluid embolism. Successful treatment with a serine proteinase inhibitor; FOY. Anaesthesia 1981; 36 (4): 389 393. doi: 10.1111/j.1365-2044.1981.tb10244x.

39. Korbel M, Krištůfková A, Dugátová M et al. Analýza materskej morbidity a mortality v Slovenskej republike v rokoch 2007–2012. Ceska Gynekol 2017; 82 (1): 6–15.

40. Žáková D, Trudáková L, Farhat FS et al. Dvě kazuistiky porodů s příznaky embolismu plodovou vodou v letech 2002–2012 s různými výsledky v Krajské zdravotní a. s., Nemocnice Děčín, o.z. Ceska Gynekol 2015; 80 (4): 302–308.