COVID-19 jako nemoc z povolání – stručná informace ke stavu v ČR
Autoři:
Milan Tuček 1; Marie Nakládalová 2
Působiště autorů:
Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN v Praze
1; Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc
2
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2020; 159: 157
Kategorie:
Aktuality
Dne 1. března 2020 bylo oznámeno, že v České republice se vyskytly první případy nemoci označované COVID-19. Jedná se o vysoce infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2, jež se přenáší z člověka na člověka. Existuje rovněž možnost jeho přenosu v rámci výkonu povolání, tj. při práci.
Pro uznání COVID-19 za nemoc z povolání podle současné legislativy mají být splněny následující podmínky: onemocnění klinicky manifestní a potvrzené laboratorním vyšetřením a hygienickým/epidemiologickým šetřením, ověřené splnění podmínek práce uvedených v seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/95 Sb., kap. V, pol. 1 a 3). Onemocnění je komplexně popsáno (včetně klinických příznaků, hodnocení jeho tíže a laboratorních vyšetřovacích metod) v posledním čísle Časopisu lékařů českých (1).
U chorob přenosných z člověka na člověka je v seznamu nemocí z povolání uvedeno, že vznikají při práci, u níž je prokázáno riziko nákazy (slovním spojením „riziko nákazy“ se rozumí vyšší pravděpodobnost přenosu nákazy při vlastním výkonu práce než v jiném obvyklém kontaktu s jinými osobami, a to i při epidemickém výskytu onemocnění). Za riziko nákazy je považována též práce s infekčním materiálem (u laboratorního pracovníka, uklízečky v nemocnici apod.). Pokud osoba – zdravotník i nezdravotník – byla pozitivně testována na přítomnost viru (v nazofaryngeálním výtěru nebo sérologicky), avšak neonemocněla klinicky manifestním onemocněním COVID-19, tzn. neměla žádné (ani lehké) klinické příznaky, například byla pouze v karanténě, pak nejsou splněna současná platná kritéria a o nemoc z povolání se nejedná.
Nemoci z povolání uznávají poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali k této činnosti povolení Ministerstva zdravotnictví ČR (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání). Jejich seznam je uveden na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Tito poskytovatelé, kteří mají přesně danou svou teritoriální působnost, jsou povinni při důvodném podezření na nemoc z povolání žádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (krajskou hygienickou stanici) o ověření podmínek práce, v tomto případě o hygienicko-epidemiologické šetření. Stanovisko toho orgánu je pro poskytovatele závazné. Principy posuzování a uznávání nemocí z povolání byly rovněž shrnuty v Časopisu lékařů českých (2, 3).
Uznávání ohrožení nemocí z povolání u tohoto onemocnění na základě platné legislativy není možné. Ohrožením nemocí z povolání se totiž podle § 347 zákoníku práce rozumí „takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání“ (4).
Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Milan Tuček, CSc.
Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN
Studničkova 7, 128 00 Praha 2
Tel.: 224 968 546
e-mail: milan.tucek@lf1.cuni.cz
Zdroje
- Trojánek M, Grebenyuk V, Herrmannová K a kol. Nový koronavirus (SARS-CoV-2) a onemocnění COVID-19. Časopis lékařů českých 2020; 159: 55–66.
- Fošum P. Princip posuzování a uznávání nemocí z povolání v České republice. Časopis lékařů českých 2019; 158: 332–336.
- Pelclová D. Aktuality a úskalí v diagnostice a uznávání nemocí z povolání. Časopis lékařů českých 2018; 157: 396–399.
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 347.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Obézní pacient v ordinaci praktického lékaře
- Obezita dětí a dospívajících aneb co dělat s obézním dítětem v ambulanci dětského lékaře
- Léčba obezity u pacientů s diabetem a bez diabetu: současné možnosti a perspektivy
- Laparoskopická gastrická plikace v léčbě obezity a metabolických onemocněni: 10leté výsledky