13. dermatologické sympozium „Jak léčím já“

Ústí nad Labem, 20. října 2012

Dne 20. října 2012 se v Ústí nad Labem konalo pod záštitou České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP dermatologické sympozium. Sympozia se zúčastnilo 153 zdravotnických pracovníků, převážně lékařů, dermatologů, praktických lékařů, zdravotních sester z dermatologických pracovišť a laboratoří.

Sympozium zahájil předseda ČDS profesor MUDr. Petr Arenberger, DrSc. (Praha). Ve své přednášce „Je melanom (ne) léčitelný?“ uvedl, že i u pokročilých stadií melanomu existuje naděje na zastavení progrese a dokonce navození remise. Ipilimumab (biologikum) stabilizoval onemocnění v souboru 35 nemocných u 33 osob, u dvou pacientů došlo ke kompletní remisi.

MUDr. Monika Arenbergerová, MBA (Praha) uvedla základní principy „Ošetřování zralé, stárnoucí kůže“. Zdůraznila nutnost hydratace kůže nejen s použitím kosmetických preparátů, ale také dostatečným přísunem vody perorálně. Podrobněji se věnovala flavonoidům – univerzálním rostlinným pigmentům. Přestože hlavní vlastností flavonoidů je jejich „venoaktivita“, tzn. snižování kapilární permeability a fragility, jejich nezanedbatelnou vlastností využívanou v kosmetologii je ochrana proti škodlivému vlivu UV záření. Flavonoidy vychytávají volné radikály uvolňované působením slunečního záření. Volné radikály jsou zodpovědné za poškození nukleových kyselin, jsou schopny destruktivně reagovat s fosfolipidovou membránou buněk (princip „zasíťování“ buněčných membrán) s následným vysušením až zánikem buněk. (Obecně se tento proces označuje jako„programovaná smrt buněk“.)

MUDr. Hana Zelenková (Slovensko) v přednášce „Mini-invazívne postupy v kosmetickej dermatológii“ doporučila a vysvětlila nové metody rejuvenace (omlazení) kůže, řešení vrásek, jizev, celulitidy a strií. Uvedla výsledky lipoliftingů, kryoliftingů, použití hedvábných vláken a výsledky po aplikaci různých typů masek.

MUDr. Hana Duchová, DrSc. (Ústí nad Labem) v přednášce „Léčba tří typů alopecií“ uvedla klasifikace alopecií odlišných příčin a metody léčby. Mezi nejčastější difuzní nejizvící alopecie patří alopecie androgenetická. Příčinou je vazba androgenních hormonů na vlasové struktury a snížené cévní zásobení. Léčba u mužů spočívá v blokádě enzymu 5-α-reduktáza konvertující neaktivní testosteron na jeho aktivní formu DHT (dihydrosteron) – finasterid – (Porpecia, Proscar, dutasterid Avodart). U žen lze aplikovat antiandrogeny (cyproteron), estrogeny nebo kombinace (DIANE 35). Místní léčba u obou pohlaví je stejná – jedná se o preparáty zvyšující cévní zásobení vlasových struktur (minoxidil – Neocapil, Aminexil SP94, Neoptide, Kerium, Renokin a další). Léčba je dlouhodobá. Mezoterapie – znamená vpravování účinných látek injekčně k vlasovým strukturám do oblasti mezodermu, proto mezoterapie. Efekty léčby jsou dobré, pokud se nejedná o velmi pokročilou alopecii, u níž došlo k ireverzibilní involuci (zániku) vlasových folikulů. Jizvící alopecie: k jizvení dochází v důsledku různých chorob (hluboké mykózy a podobně). U dalších jizvících alopecií (pseudopelade, jizvící frontální alopecie) s neznámou etiologií je léčba neúčinná. „Folliculitis decalvans“ s klinicky výraznými zánětlivými perifolikulárními změnami je ovlivnitelná antibiotickou léčbou. Ložiskové alopecie s předpokladem iniciace onemocnění autoimunitními mechanismy jsou ovlivnitelné celkově aplikovanými kortikosteroidy. Krátkodobá pulzní léčba je vhodnější než dlouhodobá aplikace malými dávkami kortikosteroidů. Místně se doporučují imunologicky nebo iritačně působící látky – diphencypron, dithranol (cignolin).

MUDr. Marta Hašková (Ústí nad Labem) v přednášce „Akné – nevhodná a vhodná léčba“ s respektováním doporučení expertní skupiny Evropských odborníků (2012) seznámila lékaře s klasifikací akné a novými metodami léčby precizněji navazujícími na klasifikaci. V léčbě acne comedonica jsou doporučeny lokální retinoidy (deriváty vitaminu A), nebo azelaová kyselina (Skinoren) nebo benzoy peroxid BSA (Eclaran). Nedoporučují se celková ani lokální antibiotika, hormonální antiandrogeny, isotretinoin (Roaccutane). V léčbě acne papulopustulosa je doporučen adapalene (lokální retinoid) a benzoyl peroxid BSA. Doporučená je dále fixní kombinace clindamycin (Dalacin) a benzoyl peroxid BSA. Alternativou je azelaová kyselina (Skinoren). U závažné formy papulopustulózní akné se doporučuje místní léčba kombinovaná s aplikací systémových antibiotik (doxycyklin, aminocyklin, azitromycin). U velmi závažných forem papulopustulózní akné, u acne nodularis/conglobata – nejzávažnějších forem akné – lze aplikovat isotretinoin (Roaccutane). Antiandrogeny nejsou zahrnuty do prověřených metod léčby akné. Riziko trombóz je nutné vzít v úvahu (European-based Guidelines for the Treatment of Acne. JEADV 2012; 26(Suppl 1)).

MUDr. Hana Duchková, DrSc. (Ústí nad Labem) v přednášce „Rosacea – léčba“ uvedla nejen nový názor na etiologii onemocnění, ale také novou klasifikaci a vhodnost léčby s přihlédnutím k symptomům onemocnění. Rosacea je primárně zánětlivé onemocnění klasifikované podle klinických příznaků na stadia: 1. rosacea erythematosa teleangiectatica, 2. rosacea papulopustulosa a 3. glandulární hyperplastická rosacea. Oční rosacea není definovaná jako zvláštní stadium. Podobně tak rosacea fulminans není variantou rosacey. V etiologii rosacey se v poslední době přisuzuje význam antimikrobiálním peptidům – cathelicidinům. Cathelicidiny za normálních okolností slouží jako „antibiotika lidské kůže“. Ve zvýšených hodnotách indukují zánět a zvyšují cévní permeabilitu. Přítomnost Helicobacter pylori a Demodex folliculorum a jejich působení představují rizikové, zhoršující faktory, nemají kauzální význam. Mezi místní léky patří metronidazol, kyselina azealová a preparáty se sírou. Mezi celkové léky patří doxycyklin, minocyklin a azitromycin. Pro závažná stadia je doporučen isotretinoin. (Elewski BE, et al. Rosacea – global diversity and optimized outcome: International consensus from the Rosacea international Expert Group. JEADV 2011; 25: 188–200).

MUDr. Nina Benáková (Praha) v přednášce „Úskalí v léčbě rosacey“ navázala na předchozí téma „rosacea – léčba“. Obě přednášky byly prezentované formou diskuze. Rosacea představuje jednu z nejčastějších obličejových dermatóz. Její průběh je chronický, střídají se období relativní stability s obdobími exacerbace. Vzhledem k této lokalizaci se jedná o psychosociálně výrazně stigmatizující chorobu. I přes pokroky v odhalování etiopatogeneze a různá publikovaná doporučení představuje rosacea nadále heterogenní skupinu z několika hledisek.

Toto sdělení bylo prezentováno formou diskuzních vstupů do hlavní přednášky prim. H. Duchkové. Novinky jsou čerpány především z recentní (září 2012) edukační přednášky Management of rosacea pro americký doškolovací portál Medscape Dermatology Education, vedené předními spe-cialisty – prof. Webster GF, prof. Thiboutot D, prof. Leyden JJ. (www.medscape.org).

Prim. MUDr. Lubomír Drlík (Kožní oddělení Šumperk) přednesl velmi zajímavou přednášku „Akarodermatitidy (detektivní pátrání)“s dokonalou ikonografií na téma velmi častých, ale často nepoznaných kožních změn vyvolaných parazity. Akarodermatitidy představují svým častým výskytem a divergentními klinickými obrazy zajímavou oblast dermatologie. Mnohé případy jsou chybně diagnostikovány a léčeny. Autoři shrnují letité zkušenosti v této oblasti. Mimo teorie a klinických případů ukazují také na zajímavé histopatologické souvislosti.

RNDr. Eva Holubová (Praha) přednesla sdělení na téma léčivé byliny a dermatologie „Léčivé byliny používané v dermatologii“. Racionální fytoterapie popisuje farmakologicky účinné procesy, které zásadně podléhají vzorci Dávka – Účinek – Vztah. Je známo velké množství částečně chemicky definovaných chemických látek, jejich účinek a obzvláště vzájemné spolupůsobení jsou ale většinou zcela neznámy. Rostlinné obsahové látky působí často synergicky, jsou účinnější než čisté substance. Evropa dnes používá k léčebným účelům asi 200 bylin, celosvětově je používáno cca 10 000. Zevně účinné skupiny účinných látek: saponiny, flavonoidy, fytosteroly, éterické oleje, třísloviny. Cílem přednášky byla prezentace léčivých bylin, jejich historie a okruhů použití v dermatologii.

Alexandr Moróc (Ústí nad Labem) věnoval přednášku metodám flebologického vyšetření, a spolu s primářkou H. Duchkovou prezentoval sdělení na téma Atopická dermatitida WET-WRAP metodou.

Doc. MUDr. Karel Ettler, CSc., prezentoval přednášku „Fotodynamická léčba – je úspěšná“?Fotodynamická léčba (PDT) představuje fotodestrukci kožních nádorů intenzivním viditelným světlem (600–800 nm) po předchozí (poměrně selektivní) fotosenzibilizaci derivátem hematoporfyrinu. Některá pracoviště korektivní dermatologie začínají využívat PDT k fotorejuvenaci kůže.

MUDr. Hana Zelenková (Slovensko) s kolegyní přinesly poznatky z denní praxe pod názvem „Čo život dal alebo … a čo ste ešte možno nevideli, nevedeli a nepočuli“.

MUDr. Jaroslav Dragon (Ústí nad Labem) proslovil přednášku „Zajímavá kazuistika méně častého kožního onemocnění“.

MUDr. Eduard Hrnčíř (Ústí nad Labem) uvedl kazuistiku „Aplasia cutis congenita“.

MUDr. Václava Pospíšilová (Liberec) přednesla přednášku „Problematika alergií na kovy ve stomatologii, ortopedii a jiných oborech“.

MUDr. Hana Duchková, DrSc.

Kožní sanatorium s.r.o.

Velká Hradební 47, 400 01 Ústí nad Labem

e-mail: duchkova@koznisanatorium.cz

Miniinvazívne postupy v kosmetickej dermatológii

H. Zelenková, A. Nejdková

Neštátne zdravotnícke zariadenie, dermatovenerologické oddelenie sanatórneho typu – DOST Svidník, Slovenská republika

V estetickej medicíne stále viac pacientov aj lekárov dáva prednosť minimálne invazívnym a cenovo dostupným metódam, ktoré nevyžadujú nákladné prístrojové vybavenie. Samozrejmosťou je ale očakávaný výborný estetický efekt. Ošetrenia sa môžu vykonávať samostatne, alebo sa využívajú možnosti účelnej kombinácie rôznych, už v praxi dávno overených metodík. Ide predovšetkým o metódy rejuvenácie a riešenia vrások, či jaziev, celulitídy, strií. Lipolifting, kryolifting, Ligth face botox, aplikácia PRP, hodvábne vlákna, masky DIZAO by mali patriť do portfólia dermatológa za-oberajúceho sa estetickou dermatológiou.

Léčba tří typů alopecií

H. Duchková

Kožní sanatorium, Ústí nad Labem

Klasifikace: 1. nejizvící alopecie (telogenní, anagenní), 2. jizvící alopecie, 3. ložisková alopecie.

Mezi nejčastější difuzní alopecie patří alopecie androgenetická. Vznik podmiňují androgenní hormony a snížené cévní zásobení vyživovací papily a vlasového folikulu. Léčba u mužů: medikamentózní blokáda enzymu 5-α-reduktázy může proces alopecie zastavit, někdy zvýšit množství vlasů. Používá se finasterid – Porpecia, Proscar, dutasterid Avodart. Preparáty mohou snižovat prostatický antigen – signál rakoviny prostaty. U žen se aplikují (ne příliš často) antiandrogeny (cyproteron), estrogeny nebo kombinace. Preparáty mají řadu vedlejších účinků. Místní léčba u obou pohlaví je stejná – jedná se o preparáty zvyšující cévní zásobení folikulů (Minoxidil, Aminexil SP94 –zvyšuje prokrvení a likviduje zaškrcující kolagenní struktury kolem folikulů, preparáty s estrogeny a kortikosteroidy – efekt léčby není jednoznačný. Nověji prověřované preparáty Neoptide, Kerium a Renokin (obsah peptidů je důležitou součástí preparátů) mají při dlouhodobé aplikaci dobrý efekt (příklad: Neoptide – jedno balení = 3 měsíce, nutné opakovat, Renokin = za 5 měsíců zlepšení). Mezoterapie – znamená vpravování účinných látek injekčně k vlasovým strukturám, do hloubky 4 mm. Jizvící alopecie: jediná z jizvících alopecií má relativní naději na úspěch léčby – folliculitis decalvans (antibiotika eliminují stafylokoky). Ložiskové alopecie: jednoznačně se přechodné zlepšení u ložiskových alopecií dociluje po aplikaci kortikosteroidů, nejlépe v pulzech, jednorázových vyšších dávkách (Prednison 60 mg/die/3 dny). Dlouhodobá léčba malými dávkami kortikosteroidů nemá význam. Selhal také cyklosporin. Místně se doporučují iritující látky – diphencypron, dithranol.

Akné – nevhodná a vhodná léčba

M. Hašková

Kožní sanatorium, Ústí nad Labem

Klasifikace akné podle „European-based Guidelines for the Treatment of Acne“ 2012: acne comedonica, acne papulopustulosa (mírná forma), acne papulopustulosa (těžká forma), acne nodularis/conglobata. Ve sdělení jsou uvedeny nedoporučené a doporučené léčebné postupy.

V patofyziologii akné se uplatňují čtyři patogenetické faktory:

1. produkce mazu mazovými žlázami,
2. porucha keratinizačního procesu,
3. Propionibacteriuum acnes – folikulární kolonizace,
4. uvolňování zánětlivých mediátorů.

V léčbě akné je třeba rozhodnout, zda léčit místně, kterými prostředky, a kdy je nutné aplikovat systémovou terapii. U nemocných s mírnou formou akné – acne comedonica se doporučují lokálně retinoidy, azelaová kyselina nebo benzoyl peroxic. U středně závažné formy akné – acne papulo-pustulosa se doporučují různé kombinace místních léků: Adapalene + benzoyl peroxid (BPO) nebo BPO + clindamycin. Vhodné jsou i kombinace místních léků se systémově aplikovanými antibiotiky (doxycyklin, azitromycin). Doporučená je kombinace adapalene + celková antibiotika, nebo azelaová kyselina + systémová antibiotika, nebo BPO a systémová antibiotika. U závažných papulopustulózních a nodulárních forem je kromě výše uvedených kombinací doporučen isotretinoin. Isotretinoin je také indikován u nejtěžší formy akné – acne conglobata. Alternativou pro akné u žen je hormonální antikoncepce + lokální léčba nebo antibiotika systémově a antikoncepce. Mezi lokální léky patří clindamycin a erytromycin. Clindamycin je účinnější než erytromycin, BPO je účinnější než lokální antibiotika – clindamycin a erytromycin. Některé studie dokazují, že BPO je účinnější než azelaová kyselina. Fixní kombinace adapalene s BPO je účinnější než samotná aplikace adapalenu a účinnější než samotný BPO. Systémová léčba je obecně chápaná jako účinnější než léčba lokální. Nebylo to však potvrzeno ve všech randomizovaných studiích. Naopak některé studie svědčí pro superioritu lokální terapie. Zásadním lékem u těžkých forem akné je isotretinoin. který je indikovaný při selhání antibiotik a lokální terapie. U velmi těžkých forem akné je isotretinoin nezbytným lékem, dokonce lékem první volby. Jeho včasná aplikace může zabránit pozdější tvorbě jizev. Počáteční dávka isotretinoinu je 0,5 mg/kg/den. Isotretinoin se nedoporučuje aplikovat u dětí mladších 12 let. Dlouhodobá aplikace lokálních antibiotik může vést k navození rezistence bakterií lokalizovaných na kůži, celkově aplikovaná antibiotika mohou vést k rezistenci na bakteriální flóru celého těla.

Rosacea – léčba

H. Duchková

Kožní sanatorium, Ústí nad Labem

Rosacea je primárně zánětlivé onemocnění klasifikované podle klinických příznaků na stadia:

1. rosacea erythematosa teleangiectatica,
2. rosacea papulopustulosa a
3. glandulární hyperplastická rosacea.

Oční rosacea není definovaná jako zvláštní stadium. Podobně tak rosacea fulminans není variantou rosacey. V etiologii rosacey se v poslední době přisuzuje význam antimikrobiálním peptidům – cathelicidinům. Cathelicidiny za normálních okolností slouží jako „antibiotika lidské kůže“. Ve zvýšených hodnotách indukují zánět a zvyšují cévní permeabilitu. Přítomnost Helicobacter pylori a Demodex folliculorum a jejich působení představují rizikové, zhoršující faktory. Mezi místní léky patří metronidazol a kyselina azealová a sufacetamide 10% + síra. Mezi celkové léky patří doxycyklin, minocyklin a azitromycin. Pro závažná stadia je doporučen isotretinoin.

Úskalí v léčbě rosacey

N. Benáková

Medicínské centrum Praha a Dermatovenerologická klinika 1. LF UK, Praha

Rosacea představuje jednu z nejčastějších obličejových dermatóz. Její průběh je chronický, střídají se období relativní stability s obdobími exacerbace. Vzhledem k této lokalizaci se jedná o psychosociálně výrazně stigmatizující chorobu. I přes pokroky v odhalování etiopatogeneze a různá publikovaná doporučení představuje rosacea nadále heterogenní skupinu, a to jak z hlediska:

1. etiopatogeneze: neuropeptidy a neurogenní zánět versus antimikrobiální peptidy, resp. postižení cév versus folikulů, „který cytokin je hlavní?“,
2. fenotypu: angiektázie versus papulopustuly versus phyma,
3. terapie: „ekzémový“ versus „akné přístup“.

Další úskalí v léčbě a zvládání této choroby představuje někdy rozpor mezi teorií a praxí, mezi doporučeními vycházejícími z publikovaných prací (kde ale nejsou zahrnuty magistraliter preparáty, resp. co není publikováno v časopisech s impakt faktorem, jako by neexistovalo) a empirickou zkušeností lékaře. V reálném životě navíc není řídká situace, kdy současně s rosaceou probíhá v obličeji ještě jiná dermatóza. Ty lze nazvat (podobně jako pět nejvýznamnějších zvířat v Africe) velkou pětkou: akné, seboroická dermatitida/seborea, atopická dermatitida/atopie, periorální dermatitida a intolerantní pleť/reaktivní kůže.

Tedy je třeba sledovat novinky v odborné literatuře a aktualizovat své léčebné postupy, ale současně i používat zásady zdravého rozumu. U každého pacienta se doporučuje postupovat individuálně, nicméně zkušenosti z malých souborů pacientů nelze paušálně zobecňovat. Na druhé straně je třeba v klinické praxi hledat souvislosti a analogie – „náhoda přeje připraveným“. A konečně i při čtení seriózních klinických prací je třeba brát v potaz fakt, že se studované populace mohou od „naší české“ lišit jak geneticky, tak působením zevních vlivů, tj., nelze tyto zkušenosti mechanicky převádět do naší praxe.

Léky používané k léčbě rosacey nemají jednotný mechanismus účinku, ve světle současných poznatků se označují jako imunomodulační či protizánětlivé. V lokální léčbě sem patří v první linii doxycyklin, metronidasol, azitromycin, klindamycin a kyselina azelaová. Ve druhé řadě jsou uváděny další, které vypovídají o uvedeném souběhu s jinými dermatózami, tedy síra, ichthamol, benzoylperoxid, výjimečně též pimekrolimus či takrolimus (jsou totiž popsány případy nejen folikulitidy, ale přímo i rosacey indukované lokálními imunodulátory).

Optimální postup při vyšetřování pacienta zahrnuje tyto položky:

1. podrobná anamnéza – včetně dotazů na atopii a její markery, předchozí léčbu, veškerou dermokosmetiku, celkové léky aj. vypozorované zhoršující či zlepšující vlivy,
2. důkladné lokální vyšetření – i mimo obličej a s použitím diaskopie,
3. edukace – o chorobě, prevenci, možnostech a limitacích léčby,
4. volba léčby a péče o kůži (dermokosmetika, fotoprotekce) – včetně instruktáže – toleranční test a správná aplikace léčiv,
5. termín příští kontroly – compliance, úprava léčby.

Jako u jiných chronických dermatóz je smyslem pacienta naučit svou chorobu zvládat, tedy kromě režimových opatření umět správně zvolit a používat léky pro akutní a udržovací léčbu.

Akarodermatitidy (detektivní pátrání)

L. Drlík¹, L. Pock²

¹Nemocnice Šumperk

²Dermatohistopatologická laboratoř s.r.o., Praha

Akarodermatitidy – onemocnění způsobená roztoči – jsou v běžné praxi dermatologa poměrně frekventovanou diagnózou. V některých případech mohou představovat značný diagnostický a léčebný problém. V přednášce jsou představeny zhruba 17leté zkušenosti s těmito onemocněními. Pacienti přicházejí s dermatitidami poměrně širokého klinického spektra od velmi nenápadných projevů charakteru prurigo acuta – subacuta,scabieiformními dermatitidami a na druhé straně až po generalizované makulózní nebo multiformní obrazy, dokonce s projevy imitujícími imunobulózní dermatózy (bulózní pemphigoid, dermatitis herpetiformis Duhring – a to i histologicky). V některých případech byla nutná hospitalizace pacienta s celkovou léčbou kortikosteroidy, většinou však stačí symptomatická terapie antihistaminiky a zevními steroidy společně s eliminací roztočů z domácího nebo pracovního prostředí.

Původci bývají nejčastěji Cheyletielly (postiženi zejména chovatelé psů), čmelíkovití – Dermanyssus gallinae, Eulaelaps stabularis (chovatelé slepic, lidé provozující domácí hospodářství, při řezání staršího uskladněného dříví apod.), roztoči ze skupiny Acarinae – Acarus tritici, Acarus siro při práci s uskladněným obilím. Ke stanovení diagnózy je potřebná zejména pečlivá anamnéza (koupě domácího zvířete, brigádnické práce, topení v krbu), klinický obraz (diagnóze může pomoci případný nález centrálních vpichů), léčebná odpověď, epidemiologické souvislosti, eliminační a expoziční test, mikroskopická identifikace roztoče (z prachu, ze srsti zvířat), vliv provedené dezinsekce. V některých popisovaných případech byla hlášena nemoc z povolání. Šlo o masivní napadení pracovnic kravína roztoči migrujícími z opuštěných vlaštovčích hnízd dermatitidami, které si vynutily pracovní neschopnost. V dalším případě to byli zaměstnanci statku, kteří vyklízeli slámu kontaminovanou masivně pomnoženými roztoči z hnízd myšovitých hlodavců.

Diagnostické určení bývá v mnoha případech pro zkušeného lékaře otázkou několika cílených anamnestických údajů a klinického obrazu, mnohé případy ale byly odhaleny až na základě návštěvy parazitologa v ohnisku nákazy, případně delšího sledování postižených v čase a epidemiologických souvislostí. Téma akarodermatitid bylo publikováno v časopisu Česko-slovenská dermatologie v roce 2001 a v Referátovém výběru z dermatovenerologie v roce 2011.

Léčivé byliny používané v dermatologii

E. Holubová

Naturprodukt CZ, spol. s r.o., Praha

Racionální fytoterapie popisuje farmakologicky účinné procesy, které zásadně podléhají vzorci Dávka – Účinek – Vztah. Je známo velké množství částečně chemicky definovaných chemických látek, jejich účinek a obzvláště vzájemné spolupůsobení jsou ale většinou zcela neznámy. Rostlinné obsahové látky působí často synergicky, jsou lépe účinné než čisté substance.

Evropa dnes používá k léčebným účelům asi 200 bylin, celosvětově je používáno cca 10 000. Zevně účinné skupiny účinných látek: saponiny, flavonoidy, fytosteroly, éterické oleje, třísloviny.

Cílem přednášky je prezentace léčivých bylin, jejich historie, obsahových látek a okruhů použití v dermatologii.

Metody flebologického vyšetření

A. Moróc

Kožní sanatorium, Ústí nad Labem

Flebologické vyšetření je vyžadováno před chirurgickým výkonem na žilách dolních končetin, před skleroterapií, při kvantifikaci chronické venózní insuficience a odhalení dalších hemodynamických změn v žilním systému dolních končetin.

Po dokonale odebrané anamnéze se provádí zevrubné přístrojové vyšetření.

Předmětem sdělení je seznámení s typy vyšetření, které nabízí přístroj Smartdop 45 (vyšetření rychlosti toku krve (bidirekcionální Doppler), digitální fotopletysmografie a pneumopletysmografie.

WET-WRAP metoda – video – atopická dermatitida

A. Moróc, H. Duchková

Kožní sanatorium, Ústí nad Labem

V posledních dvou dekádách je wet-wrap terapie (WWT) obhajována jako relativně bezpečná a účinná intervence u dětí s těžkým či refrakterním typem atopické dermatitídy. WWT je definována jako léčebná metoda používající dvou vrstev tubulární bandáže nebo gázy, s první vrstvou vlhkou a druhá vrstva je suchá.

WWT se aplikuje v kombinaci s ředěnými kortikosteroidy a je pokládána za léčbu vhodnou u dětí s atopickou dermatitídou. Oceňován je okamžitý chladivý efekt, ústup mokvání, rychlé zlepšení kožního zánětu a markantní redukce stresujícího svědění.

Fotodynamická léčba – je úspěšná?

K. Ettler, J. Bartoňová

Klinika nemocí kožních a pohlavních FN a LF UK, Hradec Králové

Fotodynamická léčba (PDT) představuje fotodestrukci kožních nádorů intenzivním viditelným světlem (600–800 nm) po předchozí (poměrně selektivní) fotosenzibilizaci derivátem hematoporfyrinu. Jako prekurzor fotosenzibilizátoru se v dermatologii používá kyselina 5-aminolevulová (ALA) nebo její metylester (Metvix^® creme). K výhodám PDT patří selektivita, kosmetický výsledek, k nevýhodám hlavně vysoká cena metody, časová náročnost a bolestivost pro pacienta. I když PDT je indikována pro povrchové nádorové afekce jako aktinická keratóza, těžký bazaliom a m. Bowen, lze ji využít i pro některé dermatózy. Ložiska psoriázy, bradavice, m. Darieri, mycosis fungoides. Použití u psoriázy však zatím nepředčí standardní fototerapii UVB 311 nm, naopak je pro bolestivost špatně snášena.

Slibné se zdá mezioborové použití: např. PDT těžké aktinické cheilitidy může předejít vermiliektomii (lip-shaving), nebo PDT kraurosis vulvae může zabránit trvalém zmrzačení vulvektomií. PDT lze navíc mnohokrát opakovat i kombinovat s jiným léčebnými metodami (např. kryoterapií).

Nedocenitelnou službu může poskytnout fotodynamická diagnostika (PDD): detekce fluorescence akumulovaného protoporfyrinu po ozáření Woodovým světlem určí rozsah kožního nádoru, jehož klinické ohraničení není zřetelné, a umožní tak kompletní odstranění nádorové tkáně nebo posouzení úspěšnosti zákroku.

Některá pracoviště korektivní dermatologie začínají využívat PDT k fotorejuvenaci kůže.

Čo život dal alebo … a čo ste ešte možno nevideli, nevedeli a nepočuli

H. Zelenková, Stracenská J.

DOST Svidník, Slovenská republika

Práca dermatológa je nielen náročná a krásne kreatívna, ale pacienti častokrát vedia vylúdiť svojimi výrokmi na tvári terapeuta údiv. Niekedy pre pacienta nepríjemné a stresujúce situácie v konečnom dôsledku tiež zasluhujú láskavý úsmev a porozumenie. S čím sa dá na ambulancii stretnúť, uvidíte...

Zajímavá kazuistika méně častého kožního onemocnění

J. Dragon

Privátní ordinace, Ústí nad Labem

Prvním krokem při léčení pacientů je stanovení diagnózy, což nemusí být vždy úplně jednoduché.

Druhým krokem je zvolení vhodné adekvátní léčby, což u některých diagnóz je crux medicorum.

Stačí vždy tyto dva kroky k vyléčení pacienta?

Aplasia cutis congenita

E. Hrnčíř

Kožní oddělení Nemocnice Ústí nad Labem

Kazuistika prezentuje případ genodermatózy, která je charakterizovaná absencí části kůže při narození, s variabilním rozsahem postižení.

Problematika alergií na kovy ve stomatologii, ortopedii a jiných oborech

V. Pospíšilová

Kožní oddělení Nemocnice Liberec

Dermatovenerologie s možností vyšetřování kontaktní alergie je dobrým pomocníkem pro jiné obory, kde alergie na kovy, pryskyřice, příp. jiné materiály bývá závažnou komplikací mnohdy složitých, ekonomicky náročných operací. Nejčastější komplikace jsou způsobeny alergiemi na kovy – nikl, kobalt a chrom. Kontaktní alergie ve stomatologii, ortopedii byly mnohdy odhaleny až po použití pro pacienta nevhodného materiálu – alergenu. Mnohdy prokázána alergie způsobuje nejen lokální komplikace, ale je i spouštěcím faktorem celkových reakcí. Vyšetření epikutánních testů u pacientů s anamnestickým kontaktním ekzémem může snížit riziko alergických. komplikací při chirurgických. zákrocích.