Cena časopisu lékařů českých za rok 2010

Na poslední redakční radě Časopisu lékařů českých předal 24. listopadu 2011 v budově České lékařské společnosti Jana Evagelisty Purkyně v Sokolské ulici vedoucí redaktor časopisu prof. MUDr. Jiří Horák, CSc. Cenu Časopisu lékařů českých za rok 2010.

Cena je udělována za nejlépe hodnocenou původní práci publikovanou v Časopisu lékařů českých a jejím iniciátorem byl v roce 2004 tehdejší vedoucí redaktor Časopisu lékařů českých doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. Práci vybírají členové redakční rady Časopisu lékařů českých, která je sestavená z předních odborníků.

Časopis lékařů českých je periodikum, které je nejstarším a nepřetržitě od roku 1862 vycházejícím českým mezioborovým medicínským časopisem. Periodikum, které se podílí po řadu generací na formování a kultivaci lékařského stavu ve snaze podpořit, rozšířit a stimulovat základnu v časopisu publikujících vědců a lékařů, kteří jsou nebo mají předpoklady stát se reprezentativní elitou českého odborného lékařského písemnictví.

Cenu Časopisu lékařů českých získala za rok 2010 práce autorů Mravčík V, Zábranský T, Vorel F. Výskyt etanolu a dalších drog u smrtelných dopravních nehod v České republice v roce 2008.

^1,2Viktor Mravčík, ^2,3Tomáš Zábranský, ^4,5František Vorel

¹Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Praha

²Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika VFN

³Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Ústav epidemiologie, hygieny a preventivního lékařství

⁴Soudnělékařské oddělení, Nemocnice České Budějovice, a.s.

⁵Jihočeská univerzity v Českých Budějovicích, Sociálně zdravotní fakulta, Katedra radiologie a toxikologie

SOUHRN

Východisko. Zmapovat aktuální výskyt etanolu a dalších psychoaktivních látek mezi zemřelými účastníky dopravních nehod v České republice.

Materiál a metoda. Soubor vyšetřených tvořily osoby pitvané na odděleních soudního lékařství v roce 2008, které zemřely při dopravních nehodách a byly toxikologicky vyšetřeny na přítomnost některé z následujících látek: etanol, těkavé látky, kanabinoidy, opiáty, stimulancia, kokain, benzodiazepiny a barbituráty. Za pozitivní byly u etanolu považovány nálezy s hladinou vyšší než 0,2 g/kg, v případě kanabinoidů pouze nález aktivních metabolitů a v případě těkavých látek nález těch látek, které nevznikají post mortem nebo u některých fyziologických či patologických stavů.

Výsledky. Soubor tvořilo 1040 zemřelých účastníků dopravních nehod, z nich 582 (56,0 %) bylo vyšetřeno na některou ze sledovaných látek. Celý soubor byl rozdělen na aktivní účastníky dopravních nehod (AU: chodci, cyklisté a řidiči), kterých bylo v souboru 778 (74,8 %), a na ostatních 262 (25,4 %) případů. Na etanol bylo pozitivních 38,3 % z 381 vyšetřených AU, na jednu nebo více ostatních sledovaných psychoaktivních látek (bez přítomnosti etanolu) bylo pozitivních 11,7 % z 384 vyšetřených případů AU, z toho nejčastěji 6,5 % z 337 případů vyšetřených na stimulancia (převážně metamfetamin – pervitin), na kanabinoidy (5,9 % z 203) a benzodiazepiny (3,9 % z 363). Řidiči byli na etanol pozitivní ve 29,2 %, na jednu nebo více ostatních sledovaných psychoaktivních látek v 12,7 %, z toho opět nejčastěji na stimulancia (9,2 %) a kanabinoidy (6,2 %). U řidičů z povolání byl s výjimkou jednoho nálezu pervitinu (6,7 % z této podskupiny) nulový výskyt etanolu a dalších sledovaných látek.

Závěr. Práce potvrdila vysoký výskyt etanolu a nealkoholových drog, zejména stimulancií (pervitinu), kanabinoidů a benzodiazepinů mezi zemřelými při dopravních nehodách včetně řidičů.

Klíčová sova: etanol, drogy, dopravní nehody, úmrtí,

(heg)