První desetiletí PET v důkazech Nemocnice Na Homolce, Praha, 4. září 2009

Předkládáme přehled abstrakt odborného sympozia při příležitosti 10. výročí existence pozitronové emisní tomografie v České republice, jehož cílem je přiblížit výsledky prací, které vznikly díky existenci pracoviště, byly publikovány v mezinárodních časopisech a lze je považovat za důkazy nepostradatelnosti PET vyšetření v moderní diagnostice.

doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc.

e-mail: otakar.belohlavek@homolka.cz

Otakar Bělohlávek

10 let rozvoje PET centra

PET centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

Jako výsledek úspěšné spolupráce Nemocnice Na Homolce, Ústavu jaderného výzkumu Řež, a.s. a Mezinárodní agentury pro atomovou energii bylo 25. srpna 1999 v České republice poprvé provedeno PET vyšetření. První dva roky provozu byly zcela závislé na existenci výroby fludeoxyglukózy (FDG) v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (ÚJF) – radiofarmaka, bez kterého by nebylo možno PET provádět. Po čtyřech letech přibyl k jediné PET kameře výkonný hybridní PET/CT skener a 3. června 2003 tak mohlo být provedeno první hybridní PET/CT vyšetření v České republice. Po necelých 10 letech provozu byl původní PET skener nahrazen nejmodernějším PET/CT s vysokou citlivostí a rozlišením, na kterém byl zahájen provoz 5. února 2009. Díky rozšiřující se produkci ÚJF bylo 23. května 2005 na pracovišti poprvé v České republice provedeno PET vyšetření kostního obratu s pomocí fluoridu sodného (NaF) a 11. října 2006 PET vyšetření mitotické aktivity značeným derivátem thymidinu (FLT). Z rakouského Lince byla 10. září 2008 poprvé do České republiky dovezena F-DOPA pro zobrazení neuroektodermových nádorů. Vedle dvou PET/CT skenerů má pracoviště k dispozici scintigrafickou kameru SPECT (vše od firmy Siemens) a k oddělení náleží jedna z největších imunoanalytických laboratoří v České republice.

V průběhu let díky existenci plné úhrady výkonu ze zdravotního pojištění postupně narůstaly počty PET vyšetření až na hodnotu 6300 ročně s celkovým počtem přes 42 000 za 10 let. Pracoviště se tak řadí k největším v Evropě a v České republice ještě dnes zajišťuje kolem 40 % všech PET vyšetření. Nadregionální charakter pracoviště dokládají indikace k vyšetřením od více než 4500 různých lékařů (cca 2 noví lékaři denně), což je spojeno s konzultační činností v nemalém objemu.

K dalšímu šíření informací o metodě a o vlastních výsledcích přispěla vystoupení pracovníků na více než 350 seminářích a kongresech a publikování více než 100 fulltextových sdělení, z toho 16 v zahraničních časopisech s impakt faktorem. Část publikací vznikla spontánně díky zájmu pracovníků porovnat své výsledky s jinými metodami a literárními údaji, část vznikla v rámci řešení šesti grantových projektů IGA MZ a dvou period Centra neuropsychiatrických studií. Pracoviště bylo zapojeno do osmi klinických hodnocení.

Od vzniku pracoviště je k dispozici informační systém od firmy Janiga Labs, s.r.o., který byl na pracovišti v průběhu let zdokonalen od prosté evidence vyšetření a podpory psaní nálezů až po sofistikovaný, z části vlastní systém podporující evidenci, plánování a on-line řízení provozu. Počínaje prvním PET vyšetřením jsou na pracovišti k dispozici digitálně archivované obrazové studie, umožňující jak porovnání vývoje onemocnění u individuálního pacienta, tak i rozsáhlé retrospektivní analýzy dat.

Pracoviště si zajistilo výchovu vlastních odborníků, jejichž počet se zdvojnásobil; přijalo stovky pracovních návštěv a stážistů z České republiky a desítek zemí celého světa. Bezpochyby tak napomohlo rozvoji PET diagnostiky, a to nejen v České republice.

Tradičně velká pozornost je věnována radiační ochraně personálu. Se zvyšováním množství zpracovávané aktivity bylo nezbytné vyvinout vhodné stínění, které v té době ještě nebylo komerčně dostupné. Vývoje se ujala firma Variotec s.r.o.

Jako důkaz kvality slouží od roku 2004 certifikát DNV dle ISO 9001:2000 a od roku 2005 mezinárodní akreditace JCI. Hodnocení pacientů, resp. odesílajících lékařů dosahuje průměrné známky 1,0–1,2, resp. 1,1–1,3 (školní klasifikace). Průměr zhoršuje jen parametr délky čekání na vyšetření (2,2, resp. 1,9) jako důsledek převisu zájmu o vyšetření při limitaci úhrady ze zdravotního pojištění.

Edita Kabíčková

PET a PET/CT u Hodgkinovy choroby dětí a dospívajících

Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, Praha

Léčba Hodgkinovy choroby (HD) prodělala v posledních 20 letech obrovský pokrok. Díky moderně koncipovaným protokolům dnes vyléčíme více než 95 % nemocných. Základem léčby je kombinovaná chemoterapie, její intenzita a délka závisí především na rozsahu onemocnění. V průběhu 80. let minulého století se objevily první informace o vysokém procentu pozdních léčebných následků u dětí po úspěšné léčbě HD. Riziko vzniku sekundárních nádorů bylo po 10 letech po úspěšné léčbě HD 5–10× vyšší než u ostatní populace. Cílem současné léčby je proto nejen zlikvidovat nádor a zvýšit šanci na trvalé vyléčení, ale současně snížit riziko závažných pozdních léčebných komplikací.

PET se v klinické praxi používá od poloviny 90. let, umožňuje funkční vyšetření metabolismu nádorových buněk, má vyšší senzitivitu než běžně používané CT a MRI vyšetření, která zobrazují poměry anatomické. Význam FDG-PET v diagnostice a léčbě dětských nádorů zatím definován nebyl, příčinou je především nízká incidence dětských nádorů. Cílem této studie bylo posoudit možnosti klinického využití FDG PET v předléčebném stagingu dětí a dospívajících s Hodgkinovým lymfomem.

V období 2001–2005 jsme do studie prospektivně zařadili celkem 55 dětí a dospívajících s HD ve věku 4–19 let, u kterých jsme před léčbou provedli kompletní staging včetně PET vyšetření. U každého pacienta jsme hodnotili celkem 15 oblastí (12 uzlinových, postižení sleziny, plic a kostní dřeně/skeletu). Výsledky PET vyšetření jsme porovnali s výsledky konvenčních zobrazovacích metod, histologickými nálezy a následným průběhem onemocnění.

Porovnali jsme výsledky 61 vyšetření a zhodnotili 887/915 oblastí (97 %). Pro vysokou FDG akumulaci v tukové tkáni, GIT, močovodech nebylo možné přesně zhodnotit 28 z 915 oblastí (3 %). PET byla ve shodě s klasickým stagingem v 96 % oblastí (851/915). Ve zbývajících 36 oblastech byly nálezy rozdílné (PET nálezy byly 30× správně pozitivní, 3× správně negativní, 3× falešně negativní).

Při hodnocení rozsahu onemocnění léčby byly nálezy běžných zobrazovacích metod a PET shodné u 50 z 61 vyšetření (82 %). PET vyšetření odhalilo 30 nových ložisek lymfomu (24 uzlinových, 6 ložisek v kostní dřeni) a správně zvýšilo stadium onemocnění u sedmi dětí (obr. 1). U dvou dětí PET správně snížila stadium onemocnění, když vyloučila přítomnost lymfomu v hyperplastických krčních uzlinách. Pouze u dvou vyšetření (3 %) byla PET falešně negativní, když nezobrazila drobné plicní metastázy, prokázané při CT vyšetření. Přehledné výsledky uvádí tabulka 1.

Tato první prospektivní studie prokázala, že FDG-PET je zobrazovací metoda s velkým diagnostickým potenciálem, která je schopna zrychlit a zpřesnit diagnostiku HD v dětském věku. PET vyšetření v kombinaci s CT plic lze doporučit jako první metodu pro stanovení rozsahu onemocnění u dětí a dospívajících s Hodgkinovou chorobou. Výsledky jsme publikovali v Eur J Nucl Med Mol Imaging 2006; 33 (6): 1025–1031.

Práce vznikla za finanční podpory IGA MZ ČR (grant č. NS/9997-4) a VZ FNM 2005.

Otakar Bělohlávek

PET u mozkových tumorů

PET centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

Časné odlišení viabilní neoplazie od radionekrózy a pooperačních změn po léčbě mozkových tumorů stále představuje klinický problém, a to i s použitím moderních radiodiagnostických metod (MRI). V této situaci byla v minulosti zkoumána přídatná hodnota FDG-PET.

Zaměřili jsme se na vyhodnocení skupiny 29 pacientů s primárními tumory mozku různého stupně malignity operovaných 13 měsíců před FDG-PET (skupina PRIM), kteří dále absolvovali komplexní onkologickou léčbu a dále na skupinu 25 pacientů s 57 metastázami léčenými Leksellovým gamanožem (LGN) v průměru 7,5 měsíce před FDG-PET (skupina META).

FDG-PET v obou skupinách pacientů detekoval recidivu neoplazie s menší citlivostí než MRI (63 % vs. 96 % u skupiny PRIM a 75 % vs. 100 % u skupiny META). Naopak specificita FDG-PET byla vyšší než MRI (83 % vs. 50 % u skupiny PRIM a 94 % vs. 65 % u skupiny META).

S ohledem na tento výsledek byla provedena analýza výsledků FDG-PET u pozitivních nebo nejednoznačných MRI nálezů. Ve skupině PRIM u MRI pozitivních pacientů současná pozitivita FDG-PET představovala přítomnost vysokostupňového gliomu ve 100 % případů. Naopak negativní FDG PET představoval v 36 % radionekrózu, v 21 % nízkostupňový a ve 43 % vysokostupňový gliom. Ve skupině META u MRI pozitivních pacientů současná pozitivita FDG-PET zvyšovala pravděpodobnost přítomnosti viabilní neoplazie z 32 % na 100 % a negativita FDG-PET snižovala tuto pravděpodobnost na 11 %.

Souhrnem lze říci, že ani MRI, ani FDG-PET není sama o sobě dostatečně spolehlivou metodou. MRI lze vzhledem k vysoké citlivosti doporučit jako metodu první volby pro sledování pacientů po léčbě primárních i sekundárních mozkových nádorů. Případná pozitivita MRI však nutně neznamená recidivu. V této situaci může pomoci FDG-PET, který, je-li pozitivní, recidivu s vysokou pravděpodobností potvrzuje. Je-li negativní, tak pouze snižuje její pravděpodobnost, avšak vyloučit ji nemůže.

Tyto výsledky byly publikovány v Nucl Med Rev Cent East Eur. 2002; 5(2): 127–130 a v Eur J Nucl Med Mol Imaging. 2003; 30(1): 96–100. Během 7–10 let, které už uběhly od vyšetření zkoumaných pacientů, došlo k významnému pokroku v zobrazovací technice. Jednak se stala rutinně dostupnou fúze PET s MRI, jednak instalací nejmodernějšího PET/CT skeneru na přelomu letošního roku došlo k výraznému zlepšení prostorové rozlišovací schopnosti PET ze 7,5 na 2,5 mm (FWHM). Lze očekávat, že oba tyto faktory zřetelně zvýší citlivost FDG-PET zachytit neoplazii. Přesto se však FDG jeví jako suboptimální radiofarmakum pro diagnostiku mozkových tumorů, protože se fyziologicky intenzivně akumuluje v šedé kůře mozkové a v mnoha případech nelze diferencovat viabilní neoplazii od fyziologické akumulace. Tyto problémy by měla pomoci překonat jiná radiofarmaka. K dispozici je nyní v České republice fludeoxythymidin (FLT), který se zvýšeně akumuluje v mitoticky aktivních tkáních a nikoliv v mozku. Ve srovnání s FDG se tak dosahuje mnohem vyššího kontrastu (obr. 2). K definování, jak se nová detekční technika v kombinaci s FLT projeví na správnosti diagnostiky mozkových nádorů, bude zapotřebí studie zopakovat.

Iva Kantorová

PET a PET/CT v iniciálním stagingu kolorektálního karcinomu

PET centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

Kolorektální karcinom (CRC) je jednou z nejčastějších malignit, představuje 13–14 % všech onkologických onemocnění v České republice. Incidence tohoto typu nádoru se během 20 let zvýšila o 190 %. Pokud je kolorektální karcinom diagnostikován v časném stadiu onemocnění, je dobře léčitelný chirurgickou léčbou, s minimální morbiditou a mortalitou. Tento fakt svědčí pro nezbytnost stanovení časné diagnózy.

Přesný staging CRC je velmi důležitý pro volbu a plánování terapie. Za prvé je nutné spolehlivé posouzení rozsahu a ohraničení primárního tumoru pro stanovení resekability a za druhé zjištění přítomnosti metastatického rozsevu ovlivňujícího terapeutický postup (např. modifikace rozsahu chirurgického výkonu u pacientů s nálezem jaterních metastáz). Mnoho pacientů podstoupí sérii vyšetření standardními zobrazovacími metodami prováděnými v rámci stagingu, a přesto není rozsah onemocnění správně určen. Ultrasonografie (USG) a CT nemohou spolehlivě vyhodnotit nezvětšené lymfatické uzliny a v některých případech odlišit maligní a benigní léze v játrech. PET s FDG umožňuje detekovat maligní tkáně díky jejich zvýšenému metabolismu glukózy.

Cílem naší práce (J Nucl Med. 2003; 44(11): 1784–1788) bylo posoudit, zda je FDG-PET ve stagingu CRC přínosná.

Pomocí FDG-PET jsme vyšetřili 39 pacientů s histologicky prokázaným CRC, kteří podstoupili předoperační staging pomocí RTG hrudníku, USG a CT. Senzitivita, specificita a přesnost byly retrospektivně vyhodnoceny porovnáním s histologickými nálezy u operovaných pacientů (37) nebo dalším klinickým sledováním. FDG-PET správně detekoval 92 % primárních nádorů, CT, resp. USG jenom 47 %, resp. 14 %. LU byly postiženy v sedmi případech. FDG-PET senzitivita, specificita a přesnost byly 29 %, 88 %, 75 %; CT a USG neodhalily žádné postižení LU. Jaterní metastázy byly přítomny v devíti případech. FDG-PET, CT a USG měly senzitivitu 78 %, 67 % a 38 %, specificitu 96 %, 92 % a 88 % a přesnost 91 %, 85 % a 76 %. U jedenácti pacientů (28 %) FDG-PET odhalil další léze: čtyři ze sedmi vysoce suspektních z neoplazie byly verifikovány jako maligní, jedna jako benigní a dvě nebyly v době publikace objasněny. Hladina tumor-markerů (TM) CEA, resp. CA 19-9 byla zvýšena pouze v 32 %, resp. 8 % případů. FDG-PET změnila léčebnou modalitu u 8 % a rozsah chirurgického výkonu u 13 % pacientů. Celkově změnila FDG-PET léčbu u 15 % pacientů.

Jak vyplývá z našich výsledků, FDG-PET je nejlepší metodou pro staging kolorektálního karcinomu, i přes vysoký počet falešně negativních PET nálezů u postižení lymfatických uzlin. Jedna z hlavních předností FDG-PET jako modality používané ve stagingu maligních onemocnění je právě schopnost detekce vzdálených metastáz (obr. 3). Za optimální považujeme provedení hybridního PET/CT vyšetření, které kombinuje výhody anatomického (CT) a funkčního (PET) zobrazení – umožňuje bližší specifikaci a přesnější anatomickou lokalizaci nálezu, což vede k signifikantnímu zlepšení předoperačního stagingu a zároveň posouzení možnosti resekce. Jednoznačný přínos PET/CT je v diagnostice miliárního metastatického postižení plic, který je pod detekční schopností PET systému.

Zařazení FDG-PET, resp. PET/CT do vyšetřovacího algoritmu u pacientů s CRC vede ke změně a zlepšení terapeutického postupu, k redukci morbidity následkem rozsáhlých chirurgických výkonů i k podstatné úspoře nákladů. FDG--PET/CT by mělo být provedeno jako první stagingové vyšetření hned po verifikaci CRC.

Jana Votrubová

PET a PET/CT v diagnostice recidivy kolorektálního karcinomu

PET centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

Zvýšený metabolismus glukózy ve většině buněk primárního a sekundárního karcinomu tlustého střeva je dobře využitelný pro vyšetření postižených pacientů pozitronovou emisní tomografií (PET) pomocí radiofarmaka fludeoxyglukózy (FDG). Diagnostika recidivy kolorektálního karcinomu (CRC) pomocí FDG-PET je dle dnešní medicíny založené na důkazech zařazena do skupiny indikací vhodných pro toto metabolické vyšetření. Hybridní vyšetřovací modalita kombinující PET s počítačovou tomografií (CT) zvyšuje na podkladě přidané morfologicko-anatomické informace specificitu a celkovou přesnost velmi senzitivního funkčního vyšetření PET.

V naší retrospektivní studii zabývající se srovnáním výsledků FDG-PET a FDG-PET/CT v diagnostice suspektní recidivy CRC u 84 pacientů jsme správně diagnostikovali 40 ze 45 pacientů s prokázanou recidivou. Ve vyhledávání neoplazie jsme dosáhli senzitivity, specificity a celkové přesnosti 80 %, 69 % a 75 % při hodnocení samotné FDG-PET části hybridního vyšetření a 89 %, 92 % a 90 % při komplexní analýze FDG-PET/CT vyšetření. K významně vyšší specificitě hybridního vyšetření přispěl morfologicko-anatomický korelát k ložiskům vysoké akumulace radiofarmaka na CT skenech. Správně byla hodnocena:

• zvýšená akumulace FDG v místech odpovídajících fyziologicky vyššímu metabolismu glukózy, např. v Bauhinově chlopni;
• zvýšená akumulace FDG v zánětlivých lézích, např. v abscesu, píštěli, bronchopneumonii;
• zvýšená akumulace radiofarmaka, respektive falešný obraz zvýšené akumulace FDG vzniklý jako korekční artefakt na podkladě použití CT transmisních skenů pro korekci atenuace anihilačního záření, např. v místě nahromadění vysoce denzní kontrastní látky v kličkách střevních.

Nevýznamně vyšší senzitivitu dosáhlo FDG-PET/CT díky zobrazení drobných plicních a jaterních metastáz na CT skenech, které byly velikostí pod hranicí prostorové rozlišovací schopnosti PET.

Jedinečné výsledky prokázalo FDG-PET/CT v hodnocení presakrální recidivy CRC (v naší sestavě 100% senzitivita i specificita), kde byl morfologický CT obraz pooperačních a poiradiačních fibrózních změn neodlišitelný od recidivy neoplazie (obr. 4). Naše výsledky byly publikovány v Eur J Nucl Med Mol Imaging 2006; 33(7): 779–784.

Vzhledem k mohutnému rozvoji chirurgických (záchovné resekce střeva, resekce jaterních a plicních metastáz) i nechirurgických technik (TACE, RFA) se indikace k FDG-PET/CT rozšiřují. Hybridní vyšetření je využíváno pro ověření počtu a topografie ložisek nádoru před zvažovanými výkony a pro ověření účinnost terapie po vlastním výkonu. Je tak možné spolehlivě odhalit pacienty vhodné pro radikální léčbu a vyčlenit pacienty s rozsáhlým nádorovým postiženým pro léčbu paliativní.

Neocenitelnou výhodou FDG-PET/CT vyšetření v restagingu kolorektálního karcinomu je možnost provedení dvou vyšetření v jednom sezení, neinvazivita a standardní velký rozsah snímání od báze lební po proximální polovinu stehen (viz obrázek). Nevýhodou tohoto vyšetření je určitá radiační zátěž pacienta, která se významně snižuje použitím vysoce citlivých moderních skenerů, využitím dostupných skenovacích i rekonstrukčních algoritmů a správnou přípravou pacienta před vyšetřením.

Pavel Fencl

PET a PET/CT pro určení neznámé primární neoplazie

PET centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

Cílem práce bylo u nemocných odeslaných k vyšetření s diagnózou karcinomu neznámého původu (CUP) porovnat výsledky FDG-PET/CT vyšetření s klinickými daty získanými v průběhu dalšího vývoje choroby (follow-up), a stanovit tak diagnostickou správnost zobrazovací metody vyjádřenou pomocí senzitivity (Se) a specificity (Sp), a to jak při určení primární malignity, tak i v průkazu přítomnosti neoplazie vůbec a určit prognostický význam pozitivních nálezů.

Od června 2003 do června 2005 bylo hybridní metodou FDG-PET/CT vyšetřeno 190 nemocných se syndromem CUP, od kterých byla následně získána follow-up data v rozsahu postačujícím k analýze. Žádný z nemocných neprodělal v minulosti nádorové onemocnění ani mu dosud nebyla konvenčními diagnostickými postupy prokázána primární neoplazie. Indikace k vyšetření rozdělila 190 nemocných na dvě podskupiny: 82 nemocných bylo odesláno pro histologicky prokázanou metastatickou nemoc (HP), 108 pro podezření na maligní onemocnění, vyslovené na základě klinických a laboratorních nálezů (KP). Pro potřeby analýzy bylo za průkaz primární neoplazie považováno její následné histologické ověření při operaci či autopsii. Za nepřítomnost neoplazie bylo považováno další sledování pacientů v průměrné délce 5 měsíců bez dalšího doložení přítomnosti neoplazie. V případě určení primární neoplazie jinde, než byla nakonec prokázána, byl nález považován jak za falešně pozitivní, tak i za falešně negativní (čtyři případy).

Pro průkaz primární neoplazie byla Se 62,0 % a Sp 81,9 % a pro průkaz přítomnosti neoplazie vůbec byla Se 93,6 % a Sp 85,7 %. Mezi skupinami HP a KP nemocných nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v Se (p = 0,228) ani ve Sp (p = 0,103). Rozdíl nebyl nalezen ani mezi osobami vyšetřenými FDG-PET/CT po podání kontrastní látky nitrožilně a osobami vyšetřenými bez jejího podání, a to jak v Se (p = 0,953), tak Sp (p = 0,229). Celkové přežívání nemocných ve skupině HP a KP se nelišilo (p = 0,77). Statistiky výrazně kratší přežívání (p = 0,00001) bylo prokázáno u osob s alespoň jedním hypermetabolickým ložiskem oproti osobám s negativním FDG-PET/CT nálezem, a to i při oddělené analýze pro HP nemocné (p = 0,0279) a KP nemocné (p = 0,0001). Naše výsledky byly publikovány v Eur J Nucl Med Mol Imaging 2007; 34: 1783–1792.

FDG-PET/CT je přínosná metoda k průkazu přítomnosti neoplazie i tam, kde selhaly ostatní zobrazovací metody. Lze tedy hypotetizovat, že případné nasazení FDG-PET/CT jako vyšetření první volby by přineslo zkrácení diagnostického procesu a úsporu nákladů vynaložených na jiná vyšetření. Ani kombinace metabolické informace (FDG-PET) s informací anatomickou (CT) však nedokáže identifikovat primární neoplazii se spolehlivostí, kterou vykazuje vyšetření histologické. Naše výsledky jsou poplatné první generaci PET/CT skenerů. Současné nejmodernější skenery vykazují téměř izotropní CT zobrazení a výrazně vyšší citlivost i prostorové rozlišení PET zobrazení. Lze proto předpokládat zvýšení celkové správnosti vyšetření. Zajímavým vedlejším výstupem práce je nález signifikantně delšího přežívání pacientů, u kterých nebylo nalezeno hypermetabolické ložisko, a to bez ohledu na to, zda patří do skupiny HP nebo KP.

Otakar Bělohlávek

PET a PET/CT při iniciálním stagingu karcinomu prsu

PET centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

Na příkladu karcinomu prsu je prezentována rozvaha o využití PET/CT při vstupním stagingu nádorového onemocnění, která byla publikována formou editorialu v Eur J Nucl Med Mol Imaging 2008; 35(3): 472–474.

Volba optimální strategie protinádorové léčby závisí u většiny typů maligních nádorů především na znalosti rozsahu onemocnění. FDG-PET a především PET/CT má velmi silný potenciál odhalit postižení lymfatických uzlin (i když ne s dostatečnou citlivostí, aby nahradil histologickou exploraci sentinelové uzliny) a především identifikovat přítomnost vzdálených metastáz. Přesto tato metoda zatím není uváděna v guidelines European Society for Medical Oncology 2007, kde se doporučuje u pacientek s vyšším rizikem vzdálených metastáz karcinomu prsu doplnit jen RTG hrudníku, USG břicha a scintigrafii skeletu; čili na jednu stranu levné a dobře dostupné, na druhou stranu poměrně málo výtěžné zobrazovací metody. Moderní literatura přináší rozdílné zprávy o významu FDG-PET/CT pro vstupní staging tohoto onemocnění. Existují práce, u kterých FDG-PET/CT zvýšilo stage onemocnění v sotva 10 %, a naopak práce, kde metoda zvýšila stage ve 34 % případů. Hlavní příčinu velkých rozdílů je třeba hledat v rozdílných vzorcích zkoumané populace. Pokud se pacientky účastní fungujícího screeningu, lze předpokládat záchyt karcinomu v časných stadiích a tedy malou pravděpodobnost, že FDG-PET/CT odhalí vzdálenou metastázu. Naopak v populaci se zanedbaným screeningem se vyskytují mnohem častěji pokročilé formy onemocnění a přínos metody je tak podstatně vyšší.

Otázka zní, zdali je 10% riziko podhodnocení rozsahu onemocnění a neadekvátní léčby nízké nebo vysoké? Odpověď na tuto otázku leží mimo medicínu a je třeba na ni hledat odpověď v socio-ekonomickém kontextu. Nejlépe dokáže odpovědět každý sám v okamžiku stanovení diagnózy, zdali je schopen a ochoten zaplatit několik desítek tisíc Kč za vyšetření a zvýšit si tak šanci na přežití díky efektivnější léčbě či nikoliv. Analogicky v podmínkách zdravotního pojištění či připojištění, lze přeneseně oslovit skupinu pojištěnců, zdali je schopna a ochotna platit větší pojistné. Po desetiletí vlastních zkušeností s metodou mohu sám za sebe odpovědět, že rozhodně ano snad s výjimkou karcinomu in situ. Velký potenciál FDG-PET/CT pro staging je ilustrován na obrázku hypermetabolické mediastinální uzliny o zcela fyziologických rozměrech kolem 6 mm, která nejen, že nemůže být detekována při RTG hrudníku doporučovaném v guidelines, ale ani nemůže být označena za patologickou při samostatném CT vyšetření (obr. 5).

Jiří Kubeš, Ján Kalinovský

PET a PET/CT pro plánování radioterapie

Ústav radiační onkologie, Fakultní nemocnice Na Bulovce, Praha

Vyšetření PET/CT umožňuje porovnat morfologii a metabolismus tkání, a tím přesněji určit staging onemocnění. U nádorů plic pomáhá upřesnit rozsah uzlinového postižení a výskyt vzdálených metastáz. Cílem vyšetření před zahájením radioterapie je definování rozsahu onemocnění, a tím umožnění eskalace dávky na nádor u pacientů vhodných pro radikální léčbu. Přednáška prezentuje zkušenosti s využitím PET/CT při plánování radioterapie v Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Na Bulovce (FNB) v souladu s doporučením publikovaným v Radiother Oncol. 2009; 91(1): 85–94, na kterém se autorsky podílelo i PET centrum Nemocnice Na Homolce (NNH).

Pro naše pacienty máme v omezené míře k dispozici vyšetření PET/CT v NNH od roku 2006. Od roku 2008 je k dispozici varianta vyšetření se stanovením tzv. Gross Tumor Volume (GTV). Lokalizace a konturace GTV se provádí přímo do skenů PET/CT diagnostikem v NNH. Data jsou následně elektronicky přenesena do plánovacího systému ve FNB. Radioterapii provádíme na GTV + lem cca 1,5 cm, tj. na tzv. Clinical Target Volume (CTV) + set up margin. Doposud bylo vyšetřeno 20 pacientů s bronchogenním karcinomem, z toho šest za účelem zhodnocení radikality resekce po chirurgickém výkonu a dále v období únor až listopad 2008 bylo vyšetřeno 14 pacientů cíleně pro plánování radioterapie. U osmi pacientů bylo vyšetření před plánováním radioterapie ovlivněno podáním minimálně jedné série chemoterapie.

U čtyř pacientů (20 %) prokázalo PET/CT diseminaci onemocnění (3× skelet, 1× plíce). U dvou pacientů (10 %) došlo k „upstagingu“ pro masivnější uzlinové postižení. U čtyř pacientů (20 %) byly CT suspektní uzliny PET negativní, což bylo hodnoceno jako „downstaging“ na N0. U pěti pacientů (25 %) se staging vyšetřením PET/CT nezměnil. U pacientů po lobektomii byl u dvou pacientů negativní nález, u tří se potvrdila suspektní recidiva, z toho u jednoho pacienta se dodatečně potvrdily metastázy do CNS, u jednoho se prokázala diseminace onemocnění.

Vyšetření PET/CT před zahájením radioterapie umožňuje zmenšením GTV a posléze PTV (Planning Target Volume) eskalaci dávky na PTV při dodržení limitů na kritické orgány. Na druhé straně lze vyloučit z pokusu o radikální léčbu pacienty s diseminovaným onemocněním. V našem souboru PET/CT změnilo strategii nebo taktiku léčby u 15 pacientů (75 %). Devíti pacientům (45 %) umožnilo eskalovat dávku nad 70 Gy na referenční izodóze. Pět pacientů (25 %) bylo na základě PET/CT vyloučeno z radikální léčby a indikováno k paliativní chemoradioterapii. Léčba nebyla ovlivněna u šesti pacientů (30 %), a to jednak z důvodu potvrzení radikality resekce ve dvou případech (10 %) a jednak z důvodu potvrzení velkého rozsahu GTV a PTV, který neumožňoval eskalovat dávku limitací střední dávky (Dmean) na plíce nebo maximální dávky (Dmax) na míchu.

Monika Jarůšková

PET a PET/CT v diagnostice horečnatých stavů

PET centrum, Nemocnice Na Homolce, Praha

FDG je markerem buněčného metabolismu glukózy, který v různé intenzitě probíhá ve všech buňkách těla, a není tedy markerem specifickým pouze pro nádorová onemocnění. Přítomnost hypermetabolismu glukózy je typická i pro zánětlivá postižení, a to jak infekční, tak neinfekční etiologie (hypermetabolismus glukózy vykazují nahromaděné elementy účastnící se zánětlivé reakce – lymfocyty, eozinofily, neutrofily, žírné buňky).

FDG-PET a PET/CT lze využít při pátrání po příčině protrahovaných febrilií, při podezření na infekční komplikace v místě kloubní náhrady či cévní protézy. Mezi možné příčiny protrahovaných febrilních stavů patří i systémová onemocnění pojivové tkáně. Pomocí FDG-PET lze potvrdit aktivní vaskulitidu cév velkého a středního kalibru (obr. 6) dříve, než se ve stěně cév projeví morfologické změny typické pro vaskulitidu zobrazitelné pomocí CT či MR. Vyšetření má své místo i při kontrole účinku terapie – při poklesu aktivity onemocnění dochází k normalizaci PET nálezu v cévách.

Přínos FDG-PET a PET/CT v diagnostice zánětů byl potvrzen řadou studií, jednou z nich byla i retrospektivní studie provedená v PET centru Nemocnice Na Homolce (publikováno v Eur J Nucl Med Mol Imaging. 2006; 33(8): 913–918). V této studii byla hodnocena výtěžnost metody u 124 pacientů vyšetřených pro protrahované febrilie, u nichž konvenčními vyšetřovacími postupy nebyla určena diagnóza. U 67 pacientů byl PET nález negativní, metoda u této skupiny byla hodnocena jako nepřínosná pro dosažení diagnózy. U 51 z 57 pacientů s pozitivním PET nálezem se podařilo získat informace o jejich konečné diagnóze. U 17 pacientů bylo potvrzeno systémové onemocnění pojivové tkáně, u tří pacientů lymfom, u dvou nespecifický střevní zánět, u sedmi infekce cévní protézy, u dvou mykotické aneuryzma, u sedmi infekce totální endoprotézy kyčelního či kolenního kloubu, u čtyř absces, u jednoho pacienta byl diagnostikován syndrom AIDS, u osmi pacientů byl PET nález falešně pozitivní. U pěti pacientů s prokázaným systémovým onemocněním pojiva bylo provedeno kontrolní vyšetření po léčbě kortikoidy a imunosupresivy. U tří došlo k normalizaci nálezu, u dvou pacientů jsme zaznamenali částečný pokles aktivity zánětu. FDG-PET a PET/CT přispělo k určení diagnózy u 84 % pacientů s pozitivním PET nálezem a u 36 % ze všech 118 hodnocených pacientů (67 + 51).

I na základě výsledků této studie lze konstatovat, že FDG PET a PET/CT by se mělo stát součástí diferenciálně diagnostického algoritmu u pacientů, u nichž předchozí konvenční vyšetřování nevedlo k určení diagnózy. Vhodné je i ke sledování aktivity onemocnění.

Miroslav Špaček

PET a PET/CT u infekce cévní protézy

II. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN, Praha

Infekce cévní protézy je jednou z nejzávažnějších komplikací v kardiovaskulární chirurgii. Standardně užívané diagnostické metody často selhávají zejména v případě nízce virulentní infekce cévní protézy. Nalezení vhodné diagnostické modality je tedy stále výzvou. Cílem práce je vyhodnocení správnosti nové hybridní diagnostické modality FDG-PET/CT v této indikaci.

Sedmdesát šest pacientů, z toho 52 mužů a 24 žen, nositelů 96 cévních protéz, podstoupilo 1–33 měsíců po provedené tepenné rekonstrukci kontrastní FDG-PET/CT vyšetření pro podezření na nízce virulentní infekci cévní protézy. Analyzované parametry PET byly: vizuálně posouzená fokální a difuzní akumulace FDG (negativní – mírná – intenzivní) a poměrné hodnoty maximální objemové aktivity v oblasti cévní náhrady vztažené k referenční oblasti suprarenální aorty. K posuzovaným CT parametrům patřila transaxiální plocha infiltrátu, iritace ohraničení ložiska předpokládané infekce a přítomnost pseudoaneuryzmatu. Dále jsme provedli analýzu laboratorních hodnot CRP a počtu leukocytů v době vyšetření. Všechna data jsme porovnali se zlatým standardem: Za pozitivní byli považováni reoperovaní/pitvaní s nevhojenou protézou či její zjevnou makroskopickou infekcí bez ohledu na výsledek kultivace. Za negativní bylo u reoperovaných považováno vhojení protézy a u nereoperovaných klinicky stabilní sledování delší než 6 měsíců. Diagnostická hodnota sledovaných parametrů byla vyhodnocena pomocí logistické regrese.

Prevalence nevhojení protézy či fatálního sledování byla v souboru 57,3 % (CI_95%: 46,8–67,2 %). Z 55 reoperovaných/pitvaných nevhojených protéz byla kultivace negativní v 17 případech, ve 35 případech byla pozitivní, ve třech případech nebyla dostupná. Senzitivita kultivace byla 67,3 % (CI_95%: 52,8–79,3 %). Pro diagnostiku infekce cévní protézy se jako nejvýznamnější parametr ukázala přítomnost intenzivně fokálně zvýšené akumulace FDG; podpůrnou úlohu hrála i přítomnost iritace ohraničení infiltrátu. U žádného z ostatních sledovaných parametrů nebyla nalezena přídatná diagnostická hodnota. V tabulce 2 jsou uvedeny pravděpodobnosti přítomnosti infekce pro možné kombinace nálezů akumulace FDG a charakteru ohraničení infiltrátu.

Závěrem lze říci, že fokální akumulace FDG v PET obrazu a ohraničení infiltrátu v CT obraze jsou klíčovými diagnostickými znaky. FDG-PET/CT dává spolehlivý výsledek s chybou < 5 % u více než 75 % případů (tj., intenzivní fokální akumulace FDG s iritací okrajů infiltrátu prakticky potvrzuje infekci nebo naopak nepřítomná akumulace FDG bez iritace prakticky vylučuje infekci). U ostatních možných kombinací těchto nálezů se diagnostická spolehlivost pohybuje kolem 70–75 %.

Projekt je řešen s podporou grantu IGA MZ ČR č. NS 10587-3 „Význam 18-FDG PET/CT v diagnostice infekce cévní protézy“ a výsledky byly publikovány v Eur J Nucl Med Mol Imaging 2009; 36(5): 850–858.