Dodržování jednoduchých zásad zdravého životního stylu má klíčový vliv na prevenci chronických onemocnění
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2009; 148: 596
Současný život v rozvinuté společnosti znamená sníženou nutnost pohybu či těžké fyzické práce, stravu chudou na cenné nutrienty, ale bohatou na kalorie, tuky a cukry a vysokou expozici tabákovému kouři. Tím důležitější je role lékařů, kteří by měli populaci informovat a vychovávat ke zdravému životnímu stylu.
Autoři se pokusili jednoduchým, instruktivním a srozumitelným způsobem klasifikovat základní faktory životního stylu a jejich vliv na nejčastější chronická onemocnění. Týkaly se čtyř hlavních faktorů životního stylu: života bez kouření, života s fyzickou aktivitou, s dodržováním zásad zdravé diety a bez výkyvů hmotnosti. Byla sledována souvislost s rizikem diabetu, koronárního onemocnění, mozkové mrtvice a rakoviny.
Studie sledovala 23 153 osob v Německu ve věku 35–65 let. Z původní kohorty 27 548 byly 4000 účastníků vyloučeny pro věk, nedostatečně vyplněný dotazník nebo přítomnost některé ze čtyř sledovaných nemocí při zařazení do studie. Na konci studie byl sledován výskyt diabetes mellitus (DM), infarktu myokardu (IM), cévní mozkové příhody (CMP) a rakoviny. Průměrná doba sledování byla 7,8 roku. Fyzická aktivita byla definována jako nejméně 3,5 hodiny týdně, výkyv hmotnosti jako BMI nad 30 během života, zdravá dieta jako vysoký příjem ovoce, zeleniny a nízká konzumace masa, nekuřáctví jako celoživotní nekuřáctví. Všechny čtyři faktory byly hodnoceny 1 = zdravé, 0 = nezdravé, tedy celkově v rozmezí 0–4 body.
Během doby sledování se nově diagnostikoval DM u 3,7 %, IM u 0,9 %, CMP u 0,8 % a rakovina u 3,8 %. Méně než 4 % účastníků nemělo žádný zdravý faktor životního stylu, 23,7 % mělo jeden, 35,4 % dva, 27,8 % tři a 9,1 % všechny čtyři. Po vyloučení vlivu věku, pohlaví, vzdělání a zaměstnání se snižovalo riziko všech onemocnění s rostoucím počtem zdravých faktorů životního stylu.
Mezi 924 účastníky s 0 body došlo k 209 onemocněním během 6510 paciento-roků (patient-years, PY), což je 32,1/1000 PY. Když se s touto skupinou s nulovým počtem bodů zdravého životního stylu, které bylo přiřazeno relativní riziko 1, porovnalo riziko skupin s 1, 2, 3 a 4 body zdravého životního stylu, riziko progresivně klesalo na 0,51, 0,37, 0,28 a 0,22. Tedy, ti se všemi čtyřmi faktory zdravého životního stylu měli o 78 % (!!!) nižší riziko některé ze sledovaných nemocí. Pro diabetes to znamenalo snížení rizika o 93 %, pro IM 81 %, pro CMP 50 % a pro rakovinu 36 %.
Autoři uzavírají, že dodržování jednoduchých pravidel zdravého životního stylu může mít podstatný vliv na vznik chronických onemocnění. I když uvážíme, že limitem studie mohly být subjektivní informace sledovaných i to, že se odehrála pouze v Německu, jedná se o fantastické výsledky.
Jak prosté, milý Watsone!
E. Králíková
Zdroje
1. Ford ES, Bergmann MM, Kroger J, Schienkiewitz A, et al. Healthy living is the best revenge: Findings from the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition-Potsdam Study, Arch Intern Med 2009; 169(15): 1355–1262,
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti u onemocnění pohybového systému
- Surveillance a budoucnost epidemiologie
- Průtoková cytometrie a její využití
- Děti v ohrožení metabolickým syndromem