#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Alergie, anafylaxe, anafylaktický šok


Autoři: V. Černý
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové ;  Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada ;  Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ;  Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové ;  Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 3, s. 188-190
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Atestační otázky oboru anesteziologie a intenzivní medicína

1. Vymezení otázky a struktura problematiky/tématu
2. Důležité body
3. Reference, užitečné odkazy a zdroje apod.

Vymezení otázky a struktura problematiky/tématu

  • Výskyt alergických a anafylaktických reakcí na látky používané v souvislosti s anesteziologickou péčí (AP) se zvyšuje
  • Výskyt anafylaxe se udává v rozmezí 1/3 500-1/20 000 anestezií
  • Anafylaktická reakce je definována jako těžká, život ohrožující akutní alergická reakce
  • Dělení reakce na anafylaktickou (reakce je zprostředkována cestou IgE, méně často IgG) a anafylaktoidní (reakce není zprostředkována cestou IgE) je považováno za nepříliš významné pro klinickou praxi, protože léčebný postup se neliší (European Academy of Allergy and Clinical Immunology)
  • Diagnostika anafylaxe je v průběhu anesteziologické péče (zejména během celkové anestezie) obtížná
  • Léčba anafylaxe by měla být zahájena i při pouhém podezření na rozvoj reakce
  • Každé pracoviště poskytující AP musí být přiměřeně vybaveno pro léčbu anafylaxe
  • Cílený dotaz na alergická onemocnění a alergii nebo jiné nežádoucí lékové reakce musí být nedílnou součástí předanestetického vyšetření u všech pacientů podstupujících jakýkoliv typ AP

Důležité body

  • Rizikové faktory rozvoje anafylaxe:
    • alergické onemocnění v anamnéze (pacienti s anamnézou atopie, astmatu a potravinové alergie mívají častěji reakci na latex),
    • u žen je výskyt reakcí v souvislosti s anestezií častější,
    • předchozí anafylaxe během anesteziologické péče,
    • léčba betablokátory a inhibitory ACE,
    • výskyt nespecifických a blíže nediagnostikovaných komplikací během předchozí anesteziologické péče (hypotenze, bradykardie, nepřiměřené či neobvykle výrazné nežádoucí reakce při úvodu do anestezie apod.),
    • spina bifida (vyšší výskyt reakce na latex),
    • zkřížená reakce mezi profolem a potravinovými alergeny (vajíčka/sója).
  • Léky / lékové skupiny / látky nejčastěji spojené s rozvojem anafylaxe v průběhu anesteziologické péče:
    • svalová relaxancia (možnost i zkřížené reakce mezi jednotlivými farmaky),
    • latex (v posledních letech je výrazně nižší),
    • antibiotika (zejména peniciliny a cefalosporiny – počet reakcí se zvyšuje),
    • hypnotika,
    • syntetické koloidní náhradní roztoky,
    • opioidy,
    • paracetamol,
    • nesteroidní antiflogistika/analgetika,
    • lokální anestetika,
    • kontrastní látky,
    • chlorhexidin a jiné dezinfekční prostředky,
    • methylenová modř,
    • sugammadex.
  • Časová souvislost s podáním farmaka může usnadnit zjištění příčiny reakce
    • reakce vzniklá po podání/expozici v řádu minut:
      • svalová relaxancia,
      • antibiotika,
      • opioidy,
      • lokální anestetika (v diferenciální diagnóze nutno myslet na toxickou reakci),
    • reakce vzniklá po podání/expozici během operace:
      • latex,
      • antibiotika,
      • koloidy (obvykle ne déle než 15 minut od začátku podávání),
      • opioidy,
      • aprotinin,
      • paracetamol,
      • lokální anestetika,
      • kontrastní látky,
      • protamin,
    • reakce vzniklá ke konci operace/anestezie nebo v průběhu poanestetické/pooperační péče:
      • syntetické koloidy,
      • opioidy,
      • paracetamol,
      • antagonisté nedepolarizujících svalových relaxancií.
  • Klinický obraz:
    • anafylaxe se může vyznačovat variabilitou klinického obrazu a časového odstupu od podání vyvolávajících látek, respektive expozice těmto látkám,
    • závažnost anafylaktické reakce zpravidla roste s rychlostí nástupu příznaků,
    • většina anafylaktických reakcí vzniká v průběhu celkové anestezie v souvislosti s nitrožilním podáním farmak v řádu minut, jiné cesty podání/expozice mohou působit reakci až za déle než 15 minut (např. latex, methylenová modř, chlorhexidin),
    • nejčastější příznaky během celkové anestezie:
      • kardiovaskulární (hypotenze, bradykardie, zástava oběhu),
      • bronchospasmus,
      • kožní příznaky,
      • angioedém 
  • Bezprostřední postup – základní součásti:

1. Informovat chirurga/operatéra o vzniku „život ohrožující situace“.

2. Zavolat o pomoc.

3. Pokud možno přerušit podávání/expozici (i jenom podezřelé) látky.

4. Adrenalin v úvodní dávce 50 mcg i. v., opakovat podle potřeby, při nutnosti častého opakování je doporučeno zahájit kontinuální podávání adrenalinu v úvodní dávce 0,1 mcg/kg/min. Není-li z jakýchkoliv důvodů možné nitrožilní podání, lze adrenalin podat intramuskulárně (střední třetina anterolaterální strany stehna) v dávce:

500 μg = 0,5 ml 1 : 1 000 (dospělí a děti nad 12 let),

300 μg = 0,3 ml 1 : 1 000 (děti 6–12 let),

150 μg = 0,15 ml 1 : 1 000 (děti do 6 let).

5. Tekutinová léčba (krystaloidní balancované roztoky).

6. Steroidy (podle možností pracoviště, např. hydrokortison v minimální dávce 200 mg i. v., v případě jiných kortikosteroidů v ekvivalentní dávce).

7. Antihistaminikum (podle možností pracoviště, např. bisulepin /Dithiaden/ v úvodní dávce 1 mg i. v., případně i. m., u dětí do 6 let je doporučována úvodní dávka 0,5 mg i. v.).

8. Další symptomatická léčba – bronchodilatancia (podle možností pracoviště, např. salbutamol inhalačně/nebulizačně nebo nitrožilně).

  • Následná péče:
    • co nejdříve po zvládnutí reakce je doporučeno odebrat vzorek krve pro stanovení tryptázy (vždy minimálně 5 ml srážlivé krve) v intervalu mezi 15. minutou až 3 hodinami po vzniku reakce,
    • každá proběhlá reakce a podaná farmaka by měly být zaznamenány do zdravotnické dokumentace a pacient by měl být informován o proběhlé reakci,
    • pacient by měl být i po zvládnutí reakce přijat na pracoviště intenzivní péče na dobu minimálně 12 hodin,
    • po proběhlé reakci vyžadující terapii je doporučeno alergologické vyšetření s časovým odstupem od reakce v řádu týdnů,
    • k alergologickému vyšetření by měli být odesláni rovněž pacienti, kde se během anesteziologické péče vyskytly:
      • zástava oběhu nevysvětlitelná jinou (s ohledem na průběh anestezie/operace pravděpodobnější) příčinou,
      • hypotenze nevysvětlitelná jinou (s ohledem na průběh anestezie/operace pravděpodobnější) příčinou,
      • rozsáhlá kožní reakce typu erytému, kopřivky,
      • angioedém,
    • každá proběhlá reakce musí být hlášená na SÚKL.

Reference, užitečné odkazy a zdroje apod.

  • Literatura na vyžádání u autora článku.

Do redakce došlo dne 9. 4. 2017.

Do tisku přijato dne 10. 4. 2017.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

cernyvla1960@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 3

2017 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

plice
INSIGHTS from European Respiratory Congress
nový kurz

Současné pohledy na riziko v parodontologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#