Zajímavosti z literatury
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 2, s. 144
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Stále se hledají validní prognostická kritéria pro přežití při dlouhodobé umělé plicní ventilaci
DETTMER MR, DAMUTH E, ZARBIV S, et al.
Prognostic Factors for Long-Term Mortality in Critically Ill Patients Treatment With Prolonged Mechanical Ventilation: A Systematic Review. Critical Care Medicine 45, 2017; 1: 1–147; e1–e123.
Studie shrnula dostupné údaje z let 1988–2015 u dospělých tracheostomovaných pacientů s umělou plicní ventilací delší než 14 dnů. Hodnotila se dlouhodobá mortalita do ≥ 6 měsíců od indikace. Z původních 7 411 článků bylo 14 studií vhodných k formulaci šesti průkazných nepříznivých prognostických kritérií: věk, potřeba vazopresorů, trombocytopenie, chronické onemocnění ledvin, neúspěch v odpojení pacienta a nově vzniklá porucha funkce ledvin vyžadující případně hemodialyzační léčení. Pro racionální indikace a hodnocení dlouhodobé umělé plicní ventilace je dosud v literatuře nedostatek údajů a tím i přesvědčivých kritérií.
Úbytek svalstva u seniorů je v korelaci se zvýšením mortality při sepsi
SHIBAHASHI K, SUGIYAMA K, KASHIURA M, HAMABE Y:
Decreasing skeletal muscle as a risk factor for mortality in elderly patients with sepsis: a retrospective cohort study. Journal of Intensive Care 5, 2017; 8
U 150 pacientů ve věku > 60 let (průměr 75 let), přijatých v rozmezí leden 2012 až únor 2016 pro sepsi do intenzivní péče, byl zobrazen průřez svalstva ve výši L3 a porovnán s mortalitou. Jejich APACHE II skóre bylo v průměru 38,7, průměrná mortalita byla 24 %. Průřez svalové oblasti byl u zemřelých významně menší; korelace se zvýšenou mortalitou byla vyjádřena s OR = 0,94; 95% CI; 0,90–0,97.
Optimální mez pro predikci byla 45,2 cm2 pro muže a 39,0 cm2 u žen. Rizikový úbytek byl 3,27 (95% CI; 1,61–6,63; p = 0,001). Hodnocení má prognostický význam.
Připravila doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.,
e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2017 Číslo 2
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Hluboká žilní trombóza a plicní embolie v těhotenství
- Inhalační aplikace furosemidu - univerzální lék na dušnost?
- Dexmedetomidin a jeho využitie v anestéziológii a intenzívnej medicíne
- Lékař a právo II – soudní znalci a znalecké ústavy