Omezení léčby u nemocných na pracovištích typu ARO/JIP – jednodenní národní studie
Limitation of therapy in patients on ICU – a one-day national study
Objective:
The purpose of the study was to obtain information about patients experiencing any form of limitation of therapy (withdrawal – WD, or withholding – WH of therapy) and the way it is performed on the ICU.
Design:
Prospective, multi-centre, one-day prevalence study.
Setting:
Intensive Care units.
Materials and Methods:
An analysis of the posted questionnaires regarding ICU patients with limitations of therapy on the day of the study (16/3/2005) was performed. Information about the type of ICU, the patients with limitation of therapy and its form was obtained. Attention was paid to the documentation of EOLD in patient charts, informing the family and the maintained therapy.
Results:
78 ICUs in the Czech Republic took part in the survey. 32 (41%) of them were university-based, 39 (44%) were based in regional hospitals. 56 of the ICUs were run by anaesthesiologists and 22 by other specialties. On the day of the study there were 574 patients hospitalized on ICUs. In 48 (8.36%) of them withholding or withdrawal of therapy had been initiated. Limitation of therapy was documented in the patient charts in 79% of the cases, the family was informed in 64%. WH was employed in 31 (64.6%) patients,WD in 15 (31.2%) and terminal weaning in 1 patient (2%). WD was more frequent in university-based ICUs,WH in regional hospitals. The most commonly maintained supportive measures during EOLD included parenteral infusions, nutrition, analgesia with sedation and ventilatory support.
Conclusion:
The study documented the current techniques used in EOLD on ICUs in the Czech Republic. Withholding of therapy is generally preferred to withdrawal. The most frequently withdrawn therapeutic measures are haemodialysis and administration of catecholamines. Analgesia and sedation, nutrition, antibiotics and ventilatory support are usually maintained. Termination of ventilatory support is rarely used.
Key words:
limitation of therapy-intensive care
Autoři:
R. Pařízková 1; V. Černý 1; K. Cvachovec 2; I. Novák 3; V. Šrámek 4; D. Nalos 5
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny UK v Praze, LF v Hradci Králové a Fakultní nemocnice
Hradec Králové
1; Anesteziologicko-resuscitační klinika 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
2; I. interní klinika UK v Praze, LF a Fakultní nemocnice, Plzeň
3; Anesteziologicko-resuscitační klinika LF Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
4; Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem
5
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 17, 2006, č. 5, s. 261-265
Kategorie:
Intenzivní medicína - Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
Cílem studie bylo získání údajů o nemocných s omezením rozsahu léčby na ARO/JIP a způsobech omezení terapie.
Typ studie:
Prospektivní multicentrická jednodenní prevalenční studie.
Název a sídlo pracoviště:
Resuscitační oddělení a jednotky intenzivní péče.
Materiál a metoda:
Do dotazníkové studie byli zařazeni nemocní hospitalizováni na ARO/JIP v České republice, u kterých bylo indikováno v den studie (16. 3. 2005) omezení léčby. Byly zjišťovány údaje charakterizující typ pracoviště, nemocné s omezením terapie, způsoby omezení léčby, zápis v dokumentaci, informace rodině a postupy, které byly ponechány.
Výsledky:
Studie se zúčastnilo 78 pracovišť z České republiky, 56 typu ARO, 22 typu JIP, 32 univerzitních pracovišť, 39 okresních. V den studie bylo hospitalizováno 574 nemocných, omezení léčby mělo uvedeno 48 nemocných (8,36 %), zápis v dokumentaci byl proveden v 79 %, informace rodině byly podány v 64 %. Nerozšiřování léčby bylo indikováno u 31 nemocných (64,58 %), vysazení terapie u 15 (31,25 %), ukončení ventilační podpory u 1 nemocného (2 %). V univerzitních nemocnicích bylo lékaři častěji indikováno vysazení léčby, v okresních nemocnicích nerozšiřování léčby. Infuze, výživa, analgosedace a ventilační podpora byly nejčastěji ponechané postupy při ordinaci omezení terapie.
Závěr:
Studie prokázala praktické provádění postupů omezování léčby u nemocných na ARO/JIP, kde je preferován postup nerozšiřování léčby oproti vysazení. Nejčastěji jsou vysazovány postupy hemodialýza a podpora katecholaminy, nejméně je ukončováno podávání výživy, antibiotik, analgosedace a výjimečně byl aplikován postup ukončení ventilační podpory.
Klíčová slova:
omezení léčby – intenzivní péče
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2006 Číslo 5
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Extrémní hypoxická laktatémie u pacientů v intenzivní péči – prognóza, možnosti a limity terapeutického řešení
- Omezení léčby u nemocných na pracovištích typu ARO/JIP – jednodenní národní studie
- Fuzzy logika v anesteziologii jako způsob uvažování i nástroj pro praktické použití
- Podávání inhibitoru cyklooxygenázy typu 2 modifikuje průběh pooperačního deliria u kardiochirurgických pacientů