Vliv velké břišní chirurgie na intraabdominální tlak a na perfuzi splanchnických orgánů
Influence of Major Abdominal Surgery on Intra-abdominal Pressure and Perfusion of Splachnic Organs
Objective:
To assess the incidence of intra-abdominal hypertension and splanchnic hypoperfusion after a major abdominal surgery.
Design:
Observational, prospective cohort study.
Setting:
ICU, Surgical Department I, St. Anna’s University Hospital, Brno.
Material and Methods:
Patients undergoing major abdominal surgery were eligible. Intra-abdominal pressure (IAP), gastric tonometry (GT) and arterial blood gases were measured postoperatively at the ICU (T0) and then at T1, T6, T12, T18, T24 . At the same time points abdominal perfusion pressure (APP) and CO2gap were calculated. At T1 and T6, indocyanine green clearance (ICG-PDR) was measured non-invasively. Data – median (range). Statistics: nonparametric ANOVA for repeated measurements was used, P < 0.05 considered significant.
Results:
Thirteen patients (9 men, 4 women) aged 69 (35;78) underwent an uncomplicated operation in a combined anaesthesia. The epidural analgesia was given postoperatively to all patients. At T0 IAP was 8 (1; 18) mm Hg and did not change significantly during the study. Only 3 patients had increased IAP > 12 mm Hg at some time point during the study, IAP > 20 mm Hg was not measured. APP at T0 was 87 (62; 105) mm Hg and significantly decreased during the study (P < 0.001). pCO2 gap was -0.1 (-1.6; 2.9) kPa and did not change significantly. Only 2 patients had pathological values of ICG-PDR < 18 %/min. The ICU stay of all patients was uneventful except for one patient who died of malignant arrhythmia on Day 4.
Conclusion:
Patients after the uncomplicated major abdominal surgery seldom experience a clinically significant IAP increase. Hypoperfusion of the gastric mucosa and the liver compromise is also very rare.
Key words:
abdominal surgery – intra-abdominal pressure – gastric tonometry – ICG clearance
Autoři:
P. Suk 1; L. Dadák 1; M. Mašek 2; Š. Chalupník 2; J. Žák 2; P. Štětka 1; D. Zvoníčková 1; H. Valouchová 1; M. Fencl 1; V. Šrámek 1
Působiště autorů:
Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
1; I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
2
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 16, 2005, č. 3, s. 143-148
Kategorie:
Intenzivní medicína - Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
Zjistit incidenci intraabdominální hypertenze a hypoperfuze splanchnických orgánů po velkých nitrobřišních výkonech.
Typ studie:
Observační, prospektivní kohortní studie.
Název a sídlo pracoviště:
JIP, I. CHK FN u svaté Anny v Brně.
Materiál a metoda:
Byli zařazeni pacienti podstupující plánovanou velkou nitrobřišní operaci. Nitrobřišní tlak (IAP), gastrická tonometrie (GT) a krevní plyny byly měřeny pooperačně (T0) a dále v čase T1, T6, T12, T18 a T24. Byl vypočten břišní perfuzní tlak (APP) a CO2gap. Clearance indocyaninové zeleně (ICG-PDR) byla neinvazivně měřena v T1 a T6. Data – medián (rozsah). Statistika – neparametrická ANOVA pro opakovaná měření, p < 0,05 signifikantní.
Výsledky:
13 pacientů (9 mužů, 4 ženy) ve věku 69 (35;78) let podstoupilo nekomplikovanou operaci v kombinované anestezii. Pooperačně byli všichni nemocní léčeni epidurální analgezií. Při přijetí na JIP byl IAP 8 (1; 18) mm Hg a významně se nezměnil v průběhu studie. Pouze u 3 pacientů (23 %) byl IAP zvýšen nad 12 mm Hg alespoň jednou v průběhu studie, nezaznamenali jsme IAP > 20 mm Hg. APP v T0 byl 87 (62; 105) mm Hg a během studie došlo k významnému poklesu (p < 0,001). CO2gap byl -0,1 (-1; 2,9) kPa a významně se neměnil. Pouze 2 nemocní měli patologickou hodnotu ICG-PDR < 18 %/min. Pobyt všech nemocných na JIP byl bez závažných komplikací s výjimkou pacienta, který zemřel na maligní arytmii 4. pooperační den.
Závěr:
Po nekomplikované velké nitrobřišní operaci je jen vzácně IAP významně zvýšený. Podobně hypoperfuze žaludeční sliznice a hypoperfuze jater jsou ojedinělými nálezy.
Klíčová slova:
abdominální chirurgie – nitrobřišní tlak – gastrická tonometrie – ICG clearance
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2005 Číslo 3
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Preemptivní analgezie ketaminem a morfinem – klinická studie
- Intoxikácia paracetamolom – kazuistika
- Vliv velké břišní chirurgie na intraabdominální tlak a na perfuzi splanchnických orgánů
- Selective Decontamination of the Digestive Tract:Why Don’t We Apply Evidence in Practice?