Hrudní paravertebrální blokády – závislost meziobjemem aplikovaného roztoku a počtemzasažených nervových struktur (anatomická studie)
Thoracic Paravertebral Block: Relationship between Injected Volume and Number of AffectedNerve Structures (Anatomical Study)
Objective:
In last decade, thoracic paravertebral blocks have been increasingly used. As we use in our hospital a singleentry continuous paravetebral block for postoperative analgesia after thoracotomic procedures, we decided to investigatewhether a linear relationship exists between injected volume and extent of influenced intervertebral spaces.Design: Anatomical study on cadavers.Setting: Charles University, 3rd Medical School, University Hospital Kralovské Vinohrady, Prague.Material and methods:We performed an anatomical study on human adult cadavers by injecting water dyed with methyleneblue bilaterally at the level of Th 4. Using a standard technique, 10 ml of solution were injected in a prone position on oneside and 20 ml on the other side of the same cadaver. After removal of thoracic and abdominal organs methylene blue couldbe seen below the parietal pleura and the number of coloured intercostal spaces was determined.Results: Although 16 cadavers were used, bilateral block could be performed only in 12 cadavers because of anatomicaland technical problems. We demonstrated a relationship between injected volume and number of coloured intercostalspaces in each cadaver (P < 0.05).We were not able to prove any relationship between injected volume and number of dyedintercostal spaces. The extent of the block using a fixed volume in various cadavers was unpredictable. Various factorscould be involved. Contrary to anaesthesiologists’ opinion, the paravertebral space is not anatomically well defined, evenin anatomical materials or NMR images, before a solution is administered. We can speculate that the paravertebral spaceappears only after insertion of a Tuohy needle and its size depends not onlyon anatomical condition but also on the pressureand velocity of the administered anaestetic. Lower compliance of tissues post mortem could explain a smaller extent of theblock compared to in vivo conditions.Conclusions: In our anatomical study we were not able to demonstrate any definite relationship between the amount ofadministered volume and numberof dyed intercostal spaces.For evaluation of the impact of this anatomical study for clinicalconditions, further examinations are needed.
Key words:
anaesthetic technique – local anaesthesia – paravertebral block – extent of block – anatomical study
Autoři:
J. Málek 1; A. Kurzová 1; J. Šach 2; A. Doubková 3; A. Srp 4
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie a resuscitace, UK 3. LF a FNKV, Praha, přednosta doc. MUDr. Jan Pachl, CSc. 2Ústav patologie, UK 3. LF a FNKV, Praha, přednosta prof. MUDr. Václav Mandys, CSc. 3Ústav anatomie, UK 3. LF, Praha, přednosta prof. MUDr. Jan Stingl, CSc.
1
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2003, č. 3, s. 121-125
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl studie:
Paravertebrální blokáda získává v posledních 10 letech stále větší oblibu. Vzhledem k tomu, že na našempracovišti používáme kontinuální metodu z jednoho vpichu, rozhodli jsme se ověřit, zda existuje lineární závislost meziobjemem podaného roztoku a počtem zasažených mezižeberních prostorů.Typ studie: anatomická studie na kadaverech.Název a sídlo pracoviště: UK, 3. LF a FNKV, Praha.Materiál a metoda: Na kadaverózním materiálu jsme provedli standardní technikou oboustranně paravertebrální punkciv oblasti Th4 s tím, že do vpichu na jedné straně jsme aplikovali 10 ml a do vpichu na druhé straně 20 ml roztoku obarvenéhometylenovou modří. Po vyjmutí hrudních orgánů jsme sledovali rozsah modrého zbarvení pod pleurou a počet zasaženýchmezižeberních prostorů.Výsledek: Ve studii jsme použili celkem 16 kadaverů, ale vzhledem k anatomickým a technickým problémům jsme mohlioboustrannou blokádu provést jen u 12 z nich. Prokázali jsme jasnou závislost (p < 0,05) mezi aplikovaným objemema počtem zbarvených interkostálních prostorů u jednotlivých individuálních kadaverů, tj. mezi levou a pravou stranouu téhož preparátu, ale nepodařilo se nám prokázat žádný vztah mezi aplikovaným objemema rozsahem distribuce zbarvení.Při podání stejného objemu roztoku byl u různých kadaverů rozsah zabarvení zcela nepředvídatelný. Při detailním rozborutěchto příčin se ukázalo, že anatomicky není paravertebrální prostor jasně definován, a není ani dobře prokazatelnýzobrazovacími metodami, pokud není aplikován do prostoru roztok. Jako možnou příčinu shledáváme to, že prostor jezřetelný až při průniku Tuohyho jehly a jeho velikost je dána kromě anatomických podmínek i tlakem a rychlostí podávanéhoanestetika. Nižší poddajnost tkání post mortem by vysvětlovala i nižší počet zabarvených mezižeberních prostorů vesrovnání se situací in vivo.Závěr: Na pokusu s kadavery se nám nepodařilo prokázat , že by existoval jasný obecný vztah mezi aplikovaným objemema počtem zabarvených interkostálních prostorů. Význam tohoto zjištění pro klinickou praxi je ještě třeba dále zhodnotit.
Klíčová slova:
anestetická technika – místní anestezie – paravertebrální blokáda – rozsah blokády – anatomická studie
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2003 Číslo 3
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Balancovaná analgosedace kombinacímidazolam-klonidin-ketamin ve stomatochirurgii
- Hrudní paravertebrální blokády – závislost meziobjemem aplikovaného roztoku a počtemzasažených nervových struktur (anatomická studie)
- Historie resuscitace II. * – 1. část(Od 18. století po začátek 19. století)
- Anesteziologický postup a perioperační péčeu sakrální deaferentace (SDAF) a elektrostimulacemočového měchýře (SARS) u pacientů s kompletnítransverzální míšní lézí