Tepová frekvence jako prediktor neúspěšné extubace
Heart Rate as a Predicting Factor of Failed Extubation
In a retrospective study in fifty-five patients intubated and mechanically ventilated for at least 24 hours we sought to determine the most accuratelypredicting factor of failed extubation after termination of ventilatory support. Eighteen per cent of patients had to be reintubated within next 24 hours.Reintubation was necessary in one of sixteen trauma patients (6 per cent), in six of twenty-seven surgical patients (22 per cent) and in 3 from twelvemedically ill patients (twenty-five per cent). Mortality in successfully weaned patients was 2.2 per cent, in reintubated patients forty per cent.We found statistically significant difference between successfully and unsuccessfully weaned patients only in heart rate (90.9 ± 14.9 beats insuccessfully weaned vs. 104.7 ± 9.3 in reintubated patients, P = 0.008).
Key words:
failed extubation – tachycardia – respiratory insufficiency – weaning
Autoři:
D. Hodr; L. Včela; M. Pelichovská; K. Cvachovec
Působiště autorů:
KAR, UK 2. LF a IPVZ, FN Motol, přednosta doc. MUDr. Karel Cvachovec, CSc.
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2001, č. 5, s. 218-219
Kategorie:
Články
Souhrn
V retrospektivní studii byl u 55 pacientů, kteří byli alespoň 24 hodin intubováni a řízeně ventilováni, zjišťován ukazatel nejlépe předvídající neúspěchextubace po skončení ventilační podpory. Celkem 18 % pacientů muselo být do 24 hodin reintubováno. Reintubace byla nutná u 1 z 16 traumatologickýchpacientů (6 %), u 6 z 27 operovaných pacientů (22 %) a u 3 z 12 „interně“ nemocných (25 %). Mezi úspěšně extubovanými byla úmrtnost 2,2 %, ureintubovaných 40 %.Statisticky signifikantní rozdíl mezi pacienty úspěšně a neúspěšně extubovanými byl nalezen pouze v tepové frekvenci (90,9 ± 14,9 tepů . min -1u úspěšně extubovaných oproti 104,7 ± 9,3 tepů . min -1 u reintubovaných, p = 0,008).
Klíčová slova:
selhání extubace – tachykardie – respirační insuficience – weaning
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2001 Číslo 5
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Zánětlivé onemocnění v okolí čelistí – obtížná intubace
- Poúrazová tracheomalacie s tracheoezofageální píštělí jako méně obvyklákomplikace tupého poranění krku – kazuistika
- Nutriční protokol u kriticky nemocných dospělých
- Sledování kvality života u nemocných v intenzivní péči – multicentrická studie