Pooperační analgezie v kardiochirurgii
Postoperative analgesia in Cardiac Surgery
Introduction:
Prospective study comparing four methods of postoperative analgesia with regard to the following criteria: pain relief during bed-restand rehabilitation; the effect on ventilation and the occurrence of side effects.Study population and types of intervention: Ninety-two patients scheduled for cardiac surgery via sternotomy were enrolled in the study during theperiod from autumn 1998 to spring 1999. The patients were randomized into four groups. Balanced general anaesthesia was administered. Withinfirst 48 hours after the completion of surgery, patients were periodically assessed in 612 hours intervals and also during rehabilitation. We assessedpain according to VAS, hemodynamic parameters, spirometric values, arterial blood gases, depth of sedation and side effects of pain control.Following types of analgesia were compared:a) Mixture of ketamine 400 mg and sufentanil 100 mcg in 50 ml syringe, administered in a continuous infusion, rate of infusion 0.53.5 ml/hr(group A)b) Mixture of bupivacaine 0.5% 12.5 ml and sufentanil 50 mcg in 50 ml syringe, administered epidurally, rate of infusion 38 ml/hr (group B)c) Morphine administered by nurse in 2 mg boluses prn (group C)d) Morphine administered using PCA system: 10 mg/20 ml, bolus dose 1 ml, lock-out interval 5 min (group D).Results: We found statistically significant less pain during bed rest and rehabilitation in patients treated with epidurally administered analgesicmixture. During the postoperative period, in all groups spirometric functions decreased; the least decrease was in the group treated epidurally. Thosepatients had also higher oxygenation index; however, that value did not reach statistical significance. Sedation was equal in all groups. The mostcommon adverse effect of pain control was nausea; in two cases in group A we observed respiratory depression.Discussion: We fail to reach ideal postoperative analgesia of 3 and less according to VAS. We confirmed literary data on beneficial effect of epiduralanalgesia on ventilation and rehabilitation. With respect to this, we prefer that type of analgesia. PCA suited to the patients but not all of them wereable to operate the device by themselves. There were also technical difficulties with that particular type of syringe pump. Intermittent bolusadministration of morphine administered by nurse as requested leads to more frequent pain outbreak episodes, possibly caused by significant fluctuationof plasma level of the given drug.
Key words:
epidural analgesia - patient controlled analgesia ketamine - morphine
Autoři:
J. Kunstýř; M. Stříteský; J. Krištof; B. Škrovina; T. Kotulák
Působiště autorů:
Klinika kardiovaskulární chirurgie VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Ivan Vaněk, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2001, č. 4, s. 191-194
Kategorie:
Články
Souhrn
Úvod:
Prospektivní studie srovnávající 4 metody pooperační analgezie z hlediska úlevy od bolesti v klidu a při rehabilitaci, vlivu na ventilacia výskytu vedlejších nežádoucích účèinků.Soubor a metody: Od podzimu 1998 do jara 1999 bylo do studie zařazeno 92 pacientù po kardiochirurgickém výkonu se sternotomií. Vybraní nemocníbyli randomizováni do 4 skupin, byla jim podána balancovaná anestezie. Bìhem prvních 48 hodin po operaci byli sledováni v pravidelných 6 -12hodinových intervalech a také řrehabilitaci. Zaznamenávali jsme bolest podle VAS, hemodynamické parametry, spirometrické funkce, hodnotyarteriálních plynů, hloubku sedace a vedlejší účinky léčby bolesti.Srovnávané druhy analgezie:a) směs ketaminu 400 mg a sufentanilu 100 mg v 50 ml podávaná i.v. rychlostí 0,5 - 3,5 ml/hod (skupina A);b) směs 0,5% bupivacainu 12,5 ml a sufentanilu 50 mg v 50 ml podávaná epidurálnì rychlostí 3 - 8 ml/hod (skupina B);c) morfin podávaný ve 2 mg bolusech sestrou při bolesti (skupina C);d) morfin podávaný systémem PCA - 10 mg/20 ml, 1 ml bolusy s intervalem 5 minut (skupina D).Výsledky: Zaznamenali jsme statisticky významnì nižší bolest v klidu i při rehabilitaci u nemocných léčených epidurálnì. Ve všech skupinách nastalv pooperační době pokles hodnot spirometrických funkcí, přičemž pokles byl nejmenší ve skupině pacientů s epidurální analgezií. Tito nemocní mělirovněž vyžší oxygenační index, nikoliv však statisticky. Sedace byla ve všech skupinách stejná. Nejčastějším vedlejším nežádoucím účinkem léčby bolestibyla nauzea a 2krát jsme ve skupině A zaznamenali útlum dechu.Diskuse: Ideálních hodnot pooperační analgezie 3 a méně na VAS jsme nedosáhli. Potvrdil se literárně udávaný příznivý vliv epidurální analgeziena ventilaci a rehabilitaci, a proto dáváme tomuto způsobu analgezie přednost. PCA sice nemocným vyhovovala, ne všichni však byli pooperačněschopni přístroj samostatněì obsluhovat. U tohoto typu perfuzoru se navíc vyskytly technické potíže. Při frakcionovaném podávání morfinu sestrou napožádání se pravděpodobně pro značné kolísání plazmatických hladin farmaka častěìji objevují epizody bolesti.
Klíčová slova:
epidurální analgezie - pacientem řízená analgezie - ketamin - morfin
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2001 Číslo 4
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Difuzní axonální poranění
- Rocuronium jako alternativa suxamethonia k tracheální intubaci
- Bronchopleurální píštěl a selektivní ventilace plic s použitím HFV - kazuistika
- Pacient s onkologickým onemocněním hospitalizovaný na ARO