Pulmonální katétr v pediatrické intenzivní péči – zbytečnost nebo terapeutickýpřínos?
Pulmonary artery catheter in paediatric care – therapeutical benefit or futility?
Aim:
To objectively assess if pulmonary artery catheterization is justified in defined paediatric critical care population subgroups.Design: Prospective observational study.Patients: Two subgroups of patients were enrolled in the study: 1) patients with severe refractory shock non-reactive to fluid resuscitation; 2) patientsmeeting criteria for ARDS.Method: We compared the results in time „0“ and after 24 hours after pulmonary artery catheter insertion.Measurements and parameters followed: Thermodilution pulmonary artery catheters Arrow 4F or 7F were used. The data were collected usingDatex AS/3 monitor. In patients with severe refractory shock we monitored CI, SVRI, PVRI, DO2, VO2, O2ER; in ARDS patients we monitored alsoPAPmean, and PCWP.Results: In all patients, hemodynamic monitoring led to changes in therapy, resulting in improvement of oxygen delivery and consumption. We didnot observe any complications neither during insertion of a catheter, nor during measurement.
Key words:
pulmonary artery catheter – hemodynamics – ARDS – shock
Autoři:
M. Klimovič; M. Fedora; M. Šeda; R. Nekvasil; P. Dominik
Působiště autorů:
ARO + ECMO centrum FN Brno, Fakultní dětská nemocnice J. G. Mendela, přednosta MUDr. Michal Klimovič
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 1999, č. 4, s. 180-182
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl:
Objektivizace oprávněnosti zavádění a měření invazivní hemodynamiky (PA-katétr) u definovaných skupin pacientů v pediatrické intenzivnípéči.Design: Prospektivní observační studie.Pacienti: Byly určeny dvě skupiny pacientů. 1. pacienti s těžkým refrakterním šokem nereagujícím na „fluid resuscitation“, 2. pacienti splňujícíkritéria ARDS.Metoda: Srovnávali jsme výsledky měření v čase „0 hodin“ po zavedení PA – katétru a po 24 hodinách.Měření a sledované parametry: Byly použity termodiluční PA-katétry Arrow 4 a 7 Fr s monitorovací jednotkou Datex AS/3. Sledovali jsmeu pacientů s těžkým refrakterním šokem CI, SVRI, PVRI, DO2, VIO2, O2ER, u pacientů s ARDS ještě navíc PAp mean, PCWP.Výsledky: U všech pacientů se na základě výsledků hemodynamické monitorace měnila terapie a došlo ke zlepšení dodávky spotřeby kyslíku. Nebylyzaznamenány žádné komplikace, ani ze strany zavedení, ani ze strany měření.
Klíčová slova:
PA-katétr – hemodynamika – ARDS – šok
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
1999 Číslo 4
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Oxid dusnatý – jeho metabolismus a význam pro organismus
- Natriuretické peptidy
- Princip a historický vývoj ventilačního modu ASV
- Výukové možnosti u poruch metabolismu vody a iontů