EASD: V centru zájmu další role gliflozinů i ztučnění jater
Zajímavé souvislosti do nyní velmi trendového tématu využití gliflozinů napříč obory, odbornostmi a diagnózami přinesli v rámci loňského kongresu Evropské asociace pro studium diabetu (EASD) ve Stockholmu odborníci z pražského IKEM, kteří se zaměřili na metabolické pochody specifické skupiny pacientů užívajících tuto léčbu a jejich možné implikace pro praxi.
Význam indexu ztučnění jater u DM1
Italská prospektivní observační studie u diabetiků 1. typu zřejmě jako první demonstrovala, že index nealkoholového ztučnění jater (FLI − fatty liver index) založený na BMI, obvodu pasu a hladinách gamma-glutamyltransferázy a triglyceridů vypovídá o riziku mortality z jakékoliv příčiny a velkých kardiovaskulárních (KV) příhod (MACE), a to nezávisle na KV rizikových faktorech a proměnných souvisejících s diabetem.
Medián doby sledování činil 11 let a data byla nakonec získána od 736 dospělých s DM1. Mezi nimi se vyskytlo 49 MACE (6,7 %). Se stoupající hodnotou FLI narůstaly mortalita (3,9 % u FLI < 30; 10,1 % u FLI ≥ 30 až < 60; 22,2 % u FLI ≥ 60; p < 0,0001) i incidence MACE (3,5 % u FLI < 30; 10,5 % u FLI ≥ 30 až < 60; 17,2 % u FLI ≥ 60; p < 0,0001).
Odlišné odpovědi podkožní a epikardiální tukové tkáně na glifloziny
Výzkumníci z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v komplexní metabolomické analýze podkožní (SAT) a epikardiální tukové tkáně (EAT) pacientů se srdečním selháním (HF) zjistili, že užívání inhibitorů sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. gliflozinů) zde vyvolává odlišné metabolické pochody. Studijní soubor tvořilo 9 probandů s těžkým HF se sníženou ejekční frakcí levé komory (NYHA III–IV) užívajících SGLT2i a 8 kontrolních pacientů odpovídajících věkem, BMI a EF LK, kteří SGLT2i neužívali. Všichni účastníci byli zařazení na čekací listinu pro transplantaci srdce nebo implantaci mechanické podpory, přičemž 8 osob užívajících SGLT2i a 5 kontrol mělo zároveň DM2. Vzorky SAT a EAT byly získány během operace a následně analyzovány pomocí kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie.
Podávání SGLT2i působilo v SAT zejména zvýrazněnou ketogenezi, zatímco EAT byla chráněna. V obou tukových tkáních byly při užívání SGLT2i zvýšené hladiny sfingolipidů a lipidů s éterovou vazbou (ether-linked lipids), jejichž přesnou roli je třeba objasnit.
(esr)
Zdroje:
1. Penno G., Garofolo M., Lucchesi D. et al. Fatty liver index is an independent risk factor for all-cause mortality and major cardiovascular events in type 1 diabetes: a 10-year observational study. EASD Annual Meeting, Stockholm, 19.–23. 9. 2022. Dostupné na: www.easd.org/media-centre/home.html#!resources/fatty-liver-index-is-an-independent-risk-factor-for-all-cause-mortality-and-major-cardiovascular-events-in-type-1-diabetes-a-10-year-observational-study
2. Kasperová B. J., Mráz M., Kuda O. et al. Different effects of SGLT-2 inhibitors on subcutaneous and epicardial adipose tissue metabolome in severe heart failure subjects. EASD Annual Meeting, Stockholm, 19.–23. 9. 2022. Dostupné na: www.easd.org/media-centre/home.html#!resources/different-effects-of-sglt-2-inhibitors-on-subcutaneous-and-epicardial-adipose-tissue-metabolome-in-severe-heart-failure-subjects-4a35bd0b-67c8-4360-8222-203d936406fd