Mavakamten získal úhradu. Čím je pacientům s HCM prospěšný?
Mavakamten je první schválený inhibitor srdečního myozinu, který byl začleněn do guidelines Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro léčbu hypertrofické kardiomyopatie (HCM). Co může pacientům nabídnout, přiblížila MUDr. Eva Kapsová z Interní a kardiologické kliniky LF OU a FN Ostrava.
Farmakoterapie má přednost
Léčba HCM zlepšuje prognózu pacientů a zmírňuje jejich symptomy (srdeční selhání, obstrukce, arytmie). Přednost má podle aktuálních evropských doporučení farmakoterapie, z nefarmakologických možností se nabízejí chirurgická myektomie či alkoholová septální ablace, zejména pro pacienty, kteří nejsou k farmakoterapii vhodní nebo na ni neodpovídají.
U všech pacientů se pátrá po obstrukci ve výtokovém traktu levé komory (LVOTO). Strategii léčby obstrukční HCM podle guidelines ESC shrnuje tento algoritmus.
Účinnost mavakamtenu v klinických studiích
Mavakamten je malá molekula, která funguje jako inhibitor srdečního myozinu. Indikovaný je k léčbě symptomatické obstrukční HCM u dospělých pacientů se srdečním selháním třídy NYHA II–III. Jeho účinky již byly doloženy v řadě klinických studií (EXPLORER-HCM, MAVA-LTE, VALOR-HCM a její prodloužení VALOR-HCM-LTE).
EXPLORER-HCM
Stěžejní průkaz bezpečnosti a účinnosti prvního inhibitoru srdečního myozinu mavakamtenu vychází z randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie fáze III EXPLORER-HCM. Probíhala v 68 kardiovaskulárních centrech ve 13 zemích, kde do ní bylo zařazeno celkem 251 symptomatických pacientů s HCM s LVOTO. Ti 30 týdnů dostávali 1× denně buď mavakamten s postupnou titrací dávky (n = 123), nebo placebo (n = 128).
Ve 30. týdnu mělo rameno užívající mavakamten lepší všechny objektivní i subjektivní parametry. Primární kompozitní endpoint, tedy zmírnění dušnosti nejméně o 1 třídu dle NYHA nebo zlepšení výkonu při spiroergometrii o 3 ml/kg/min bez současného zhoršení skóre NYHA, splnilo významně více pacientů léčených mavakamtenem (37 vs. 17 %; p = 0,0005). Co se týká sekundárních cílových ukazatelů, tento lék oproti placebu významně snížil pozátěžovou hodnotu gradientu LVOT (LVOTG; –47 vs. –10 mmHg; p < 0,0001) a rovněž významně zvýšil parciální tlak kyslíku v žilní krvi (pVO2: 1,4 vs. –0,1; p = 0,0006), u většího podílu pacientů zlepšil funkční třídu dle NYHA o ≥ 1 (65 vs. 31 %) i subjektivní kvalitu života (podle ukazatelů KCCQ-CSS a HCMSQ-SoB).
U 9 pacientů (7 na mavakamtenu, 2 na placebu) se reverzibilně snížila ejekční frakce levé komory srdeční (EF LK) pod 50 %, u poloviny (3 ze 7; 1 ze 2) pacientů se to klinicky neprojevilo a u všech 7 pacientů léčených mavakantenem se po jeho vysazení EF LK upravila.
MAVA-LTE
Dlouhodobé sledování (střední doba 62 týdnů) účinků mavakamtenu stále probíhá ve studii MAVA-LTE. Podle dosavadních výsledků jeho podávání přináší klinicky významné a trvalé zlepšení LVOTG, koncentrací N-terminálního natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP) i funkční třídy NYHA v souladu s původní studií EXPLORER-HCM.
VALOR-HCM
V randomizované (1 : 1) studii VALOR-HCM (n = 108) přidání mavakamtenu k maximálně tolerované farmakoterapii u symptomatických pacientů s obstrukční HCM zlepšilo příznaky a významně snížilo potřebu redukce septa. V prvních 16 týdnech dostávala polovina pacientů mavakamten titrovaný od dávky 5 mg a druhá polovina placebo; v 16. týdnu bylo prokázáno zlepšení parametrů u pacientů léčených mavakamtenem. Následně byli v 16. týdnu probandi z placebové větve převedeni na mavakamten a studie pokračovala otevřenou fází. Po dalších 16 týdnech (tj. celkem 32) pacienti původně užívající placebo v ukazateli LVOTG dorovnali výsledky nemocných léčených od začátku studie mavakamtenem.
Po 56 týdnech dosáhlo primárního cílového ukazatele 8,9 % nemocných, kteří užívali mavakamten od počátku, vs. 19,2 % těch, kteří ho dostávali 40 týdnů po převedení z placeba. Vhodnými pro redukci septa zůstalo 1,8 vs. 7,7 % účastníků. O ≥ 1 stupeň třídy NYHA se zlepšilo 93 vs. 73 % probandů. Účinnost byla podobná u mužů i žen.
Zásadní význam fenotypu CYP2C19
U pacienta, kterému má být podáván mavakamten, je důležité provést genotypizaci k určení fenotypu CYP2C19, aby mohla být stanovena individuálně přiměřená dávka. Navíc pak lze odvodit možné interakce tohoto léčiva. Jeho podávání se zahajuje při EF LK ≥ 55 %, a to:
- dávkou 2,5 mg, je-li pacient pomalý metabolizátor CYP2C19;
- dávkou 5 mg, jedná-li se o normálního, středně rychlého, rychlého či ultrarychlého metabolizátora CYP2C19.
Dávku lze následně titrovat až do 15 mg.
Klinické kontroly probíhají v úvodu léčby každé 4 týdny (4., 8., 12.). Je potřeba sledovat hodnoty EF LK (pokud by klesla pod 50 %, musí se léčba přerušit) a gradient LVOT – podle něj se upravuje dávka, případně pozastavuje léčba. V udržovací fázi (od 12. týdne) jsou kontroly doporučeny každých 12 týdnů.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroj: Kapsová E. Moderní farmakoterapie HKMP. Colours of Cardiology, Ostrava, 7. 11. 2024.
3500-CZ-2400108
Zkrácené informace o přípravku naleznete zde.
