Vliv psychických nemocí na vznik astmatu

Přítomnost a závažnost duševního onemocnění je spojena s vyšším rizikem astmatu. Vyplývá to ze studie amerických autorů, která byla publikována v prosincovém čísle odborného časopisu Chest.

Vědci pod vedením Dr. Thomase Chuna z univerzity v Providence na Rhode Islandu zkoumali spojitost astmatu a duševních chorob u reprezentativního vzorku americké populace – jednalo se o 355 710 účastníků dotazníkové studie z roku 2006, která hodnotila rizikové zdravotní faktory související s chováním.

Vlastní hodnocení špatného duševního zdraví bylo přímo úměrné pravděpodobnosti, že se u takového člověka vyskytuje astma. Prevalence astmatu byla 6,2% u pacientů bez duševních obtíží a 8,7% u pacientů s duševními těžkostmi v trvání 1–7 dní v měsíci. Jak ve zkoumané populaci stoupal počet dní, ve kterých bylo podle vlastního hodnocení subjektů jejich duševní zdraví špatné, tak se zvyšovala i pravděpodobnost astmatu. U pacientů s 22 a více dny již prevalence astmatu dosahovala 21,6 %.

Výzkum také potvrdil, že věk, pohlaví, etnikum, kouření, manželský stav, celkový zdravotní stav, fyzická aktivita, obezita a socioekonomické postavení byly významnými faktory ovlivňujícími riziko astmatu.

Autoři svou práci uzavírají s tím, že neobjasnila příčinu spojitosti duševního zdraví a astmatu. Není tedy jasné, zda pozorujeme souběh dvou na sobě nezávislých stavů, nebo zda jeden z nich vede ke druhému.

Zdroj: Chest 2008; 134: 1116–1117, 1176–118