Nesedativní antihistaminika zlepšují kognitivní funkce

Alergická rýma, ať už sezonní, nebo celoroční, je onemocnění s častým a stále se zvyšujícím výskytem v populaci. Ke zvládání nepříjemných alergických příznaků jsou často používána také orální antihistaminika. Zatímco u starší generace antihistaminik je za potlačení nepříjemných obtíží potřeba zaplatit nežádoucí sedací pacienta, novější generace antihistaminik již tento nechtěný vedlejší účinek většinou nemá.

Konec sedace

Na druhé generaci antihistaminik bylo do dnešní doby provedeno množství studií. Ty vesměs potvrdily dobrou účinnost těchto léků při zvládání příznaků alergické rýmy u dospělých i u dětí. U některých přípravků se ještě mohou v minimální míře objevit nežádoucí sedativní účinky, například u cetirizinu (Spangler, Brunton 2006). Podrobná studie mapující vliv antihistaminika na kognitivní funkce byla provedena také u loratadinu (na trhu pod názvem Claritin).

Výzkumy naznačují, že neléčená nebo špatně léčená alergická rýma může zhoršovat kvalitu kognitivních funkcí. Vzhledem k tomu, že druhá generace antihistaminik již nemá nežádoucí sedativní účinky, jejich používání by mělo vést ke zlepšení kognitivních funkcí pacienta skrze zmírnění nežádoucích příznaků alergické rýmy, a samozřejmě také díky odstranění sedativních účinků antihistaminik. Cílem studie CLEAR (Cognitive Effects of Loratadine: Effects on allergy Response) bylo určit, zda léčba symptomatické alergické rýmy nesedativním antihistaminikem loratadinem skutečně zlepšuje schopnost pacientů provádět kognitivní testy.

"Hloupý" a "chytrý" alergik

Studie CLEAR byla prováděna jako multicentrická, placebem kontrolovaná, dvojitě slepá studie. Účastníci byli randomizováni do tří skupin. První (n = 101) byla tvořena kontrolními osobami bez alergické rýmy, druhá a třetí (v obou případech n = 100) zahrnovaly pacienty se sezonní alergickou rýmou, užívající loratadin nebo placebo po dobu pěti dnů. Baterie kognitivních testů byla řešena na začátku před podáním léků a dále první, třetí a pátý den studie.

Pacienti s alergií léčení loratadinem měli stejně dobré výsledky testů jako kontrolní skupina zdravých jedinců. Naproti tomu skupina pacientů s alergickou rýmou, které bylo podáváno placebo, byla signifikantně horší ve většině sledovaných parametrů kognitivních testů (např. pozornost, soustředění, bystrost).

Alergická rýma má negativní vliv na kvalitu kognitivních funkcí, který však můžeme minimalizovat správnou léčbou. U všech pacientů je proto třeba věnovat pozornost jak zvládání nepříjemných alergických příznaků, tak výběru vhodného nesedativního přípravku k jejich léčbě.

 (van)