Účinek loratadinu na rýmu vyvolanou požitím červeného vína

U některých lidí vyvolává pití červeného vína příznaky rýmy a ucpaného nosu. Patofyziologický podklad tohoto jevu není přesně znám. Cílem uvedené studie bylo zjistit, zda jsou nosní příznaky po požití vína reprodukovatelné, zda jsou spojeny se sekrecí hlenu a exsudací plazmy a zda je lze ovlivnit léčbou antihistaminiky.

Studie se zúčastnilo 28 pacientů, kteří udávali po požití červeného vína příznaky rýmy. Dostávali napít buď červeného vína, nebo ostružinového džusu. Poté jim byla měřena nosní průchodnost, byly zaznamenávány nosní příznaky a byla provedena nosní laváž. V získané tekutině byly stanoveny koncentrace fukózy, což je indikátor tvorby hlenu, a alfa2-makroglobulinu, který indikuje exsudaci plazmy.

Z pacientů, u kterých byly po požití vína nosní příznaky potvrzeny, bylo vybráno 12 jedinců. Ti dostali buď 10 mg loratadinu, nebo placebo a za hodinu nato požili červené víno. Poté jim byla opět provedena stejná vyšetření jako v předchozím experimentu.

Na červené víno reagovalo nosními příznaky celkem 54 % zkoumaných osob. Po expozici u nich došlo ke zvýšení koncentrace fukózy, ale hladina alfa2-makroglobulinu v nosním sekretu zůstávala stejná. Celkem 83 % pacientů mělo příznaky i po opakované expozici. Loratadin podaný před pitím vína zmírnil sekreci a zlepšil nosní průchodnost.

Autoři uzavírají, že nosní příznaky vyvolané pitím červeného vína se u většiny pacientů opakují a lze je vyvolat i požitím malého množství vína. Jejich podstatou je zvýšená sekrece hlenu, nikoliv zvýšená propustnost a exsudace nosní sliznicí. Loratadin částečně zmírňuje nosní příznaky vyvolané požitím červeného vína.

(van)

Zdroj: Anderson a spol., Acta otorhinolaryngol, 2003, 123, 1087–93.