Rizika prostředí pro rozvoj alergického astmatu
Výskyt respiračních alergií v průmyslově vyspělých zemích v posledních desetiletích narůstá. Změna genetického vybavení je během takto krátkého časového úseku velmi nepravděpodobná, ta by vyžadovala několik generací. Pozornost se proto upíná na změny životního prostředí a životního stylu.
Výskyt respiračních alergií v průmyslově vyspělých zemích v posledních desetiletích narůstá. Změna genetického vybavení je během takto krátkého časového úseku velmi nepravděpodobná, ta by vyžadovala několik generací. Pozornost se proto upíná na změny životního prostředí a životního stylu.
V posledních dekádách tak roste zájem o studium vlivu znečištění životního prostředí na lidské zdraví. Urbanizace krajiny a stále rostoucí znečištění ovzduší zplodinami automobilové dopravy zcela jistě zvyšují počet respiračních onemocnění. Je prokázáno, že vyšší koncentrace ozonu, oxidů dusíku a síry a prachu provokují u pacientů s astmatem záchvaty.
Dlouhodobý negativní vliv znečištění ovzduší na rozvoj nebo zhoršení alergie a astmatu a respiračních onemocnění vůbec dokazuje mimo jiné i vyšší výskyt respiračních onemocnění u lidí žijících v blízkosti frekventovaných dopravních cest. Zplodiny poškozují ale nejen sliznice dýchacího traktu. Narušují také pylová zrna, modifikují jejich povrch a způsobují uvolnění dalších alergenů z jejich nitra. Poškozená sliznice respiračního traktu je pro alergeny propustnější, a tak dochází k snadnější senzibilizaci.
Změny klimatu v souvislosti s globálním oteplováním s sebou přinášejí také méně obvyklé klimatické jevy, jako jsou vichřice, bouřky či prudké změny teploty, které rovněž negativně působí jak na člověka, tak na koncentraci alergenů a škodlivin v ovzduší. Při bouřce například pylová zrna vlivem osmotického šoku uvolní malé částečky velikosti okolo 5 μm, které mohou být vdechnuty rovnou do průdušinek. Do ovzduší jsou jich během bouřky a po ní uvolňována velká kvanta. V mnoha zemích v minulosti došlo k masovému výskytu „bouřkového astmatu“, kdy na bouři reagovali dokonce i pacienti, kteří nikdy předtím astmatický záchvat neměli.
Znečištění ovzduší ovlivňuje nejen přímo makroorganismus (tedy člověka), ale jak vidno z předchozího textu, celou přírodu včetně rostlin. Kombinace těchto jevů potom vede ke zvýšené alergizaci, a tak dochází k postupnému nárůstu alergických onemocnění.
(van)
Zdroj: D‘Amato G, a spol. Clin Exp Allergy 2005;35.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorostOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
- Menstruační krev má značný diagnostický potenciál, mimo jiné u diabetu
Mohlo by vás zajímat