Používání chlorových přípravků při úklidu domácnosti a riziko alergických respiračních onemocnění
Dezinfekční a bělicí přípravky obsahující chlor inaktivují nebo jinak likvidují řadu mikrobů, ale i mnoho domácích alergenů, například roztočové a kočičí alergeny.
Dezinfekční a bělicí přípravky obsahující chlor inaktivují nebo jinak
likvidují řadu mikrobů, ale i mnoho domácích alergenů, například
roztočové a kočičí alergeny. Autoři popisované studie si stanovili za
cíl určit, do jaké míry ovlivní pravidelné čištění domácnosti těmito
přípravky výskyt respiračních alergií u dětí.
Vědci sledovali
skupinu 234 školáků ve věku 10–13 let, z nichž 78 dětí žilo v
domácnosti, kde byly používány k úklidu chlorové přípravky nejméně 1x
za týden. Rodiče s dětmi vyplnili dotazník a děti byly podrobně
vyšetřeny. Byl jim proveden zátěžový bronchokonstrikční test, vyšetření
NO ve vydechovaném vzduchu, v séru bylo stanoveno celkové IgE a
specifické IgE proti aeroalergenům, protein tvořený Clara buňkami
(CC16) a protein D asociovaný se surfaktantem (SP-D).
Výsledky
ukázaly, že děti z domácností pravidelně čištěných pomocí chlorových
přípravků měly menší pravděpodobnost rozvoje astmatu, ekzému a
senzibilizace k domácím aeroalergenům, zejména roztočům. Tento ochranný
vliv nebyl závislý na pohlaví, etniku, předchozích respiračních
infektech, celkovém sérovém IgE a nebo rodinné historii alergických
onemocnění. Byl však zmařen, pokud rodiče kouřili.
Kouření
rodičů v kombinaci s čištěním domácnosti chlorem naopak zvyšovalo
riziko opakovaných bronchitid. Senzibilizace k pylovým alergenům,
hodnoty NO ve vydechovaném vzduchu, sérové koncentrace CC16 a SP-D
proteinů ovlivněny nebyly. Úklid s pomocí chlorových přípravků má tedy
ochranný vliv před rozvojem astmatu a senzibilizace k domácím
alergenům, v kombinaci s kouřením rodičů ale naopak zvyšuje riziko
opakovaných bronchitid. Chlorové čisticí prostředky navíc patří k těm
nejúčinnějším a nejlevnějším.
Výsledky této studie ukazují, že
čistota sama o sobě nezvyšuje riziko astmatu a alergie, jak by mohlo
vyplývat ze závěrů „hygienické hypotézy“. Chlorové čisticí prostředky
ale mají i svá nebezpečí, zejména pro ty, kteří s nimi pracují a mohli
by vdechovat uvolněný chlor nebo trichloraminy, jež vznikají reakcí s
dusíkatými látkami. Je známo, že plynný chlor i tyto látky dráždí
sliznice a při opakovaném vdechování mohou způsobit chronické plicní
postižení a podporují rozvoj atopického astmatu. Prokázalo se to
například studiemi u plavců nebo pracovníků bazénů.
Čištění
chlorem je tedy zdravé pro obyvatele domu, nikoli pro ty, kdo je
provádí. Při práci s chlorem je vždy nutné větrat a nosit ochranné
pomůcky.
(van)
Zdroj: Nickmilder M, a spol. Pediatr Allergy and Immunol 2007;18.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorostOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
- Menstruační krev má značný diagnostický potenciál, mimo jiné u diabetu
Mohlo by vás zajímat