Poučení z historie epidemií kontaktní dermatitidy

Kontaktní alergie postihuje téměř 20 % populace. K senzibilizaci dochází při styku kůže s nízkomolekulárními látkami, které se navazují na bílkoviny kůže a stávají se potom terčem buňkami zprostředkované imunitní reakce. Rizikovými faktory pro rozvoj alergie jsou jednak vlastnosti alergenu – jeho senzibilizační potenciál, vysoká koncentrace, častost a způsob expozice, délka kontaktu, současný účinek látek, které podporují vstřebávání do kůže. Dále se na rozvoji podílejí faktory pacienta – porušená kožní bariérová funkce a genetická predispozice. Ty ale hrají menší roli.

Pokud se senzibilizovaný jedinec setká s alergenem v kritické koncentraci, vyvine se u něj kontaktní alergická dermatitida. Závažnost projevů závisí na trvání a častosti expozice alergenu a také na oblasti kůže, která je alergenu vystavena, a na současném působení dalších dráždivých látek.

Určité alergeny jsou v našem prostředí všudypřítomné, takže je nemožné se jim zcela vyhnout. Proto u mnoha pacientů přechází onemocnění často do chronicity. Celospolečensky se jedná o závažný problém, vedoucí k nezanedbatelným výdajům na zdravotní péči. V minulosti proběhlo 6 celosvětových epidemií kontaktní dermatitidy, které vždy následovaly po masivním zavedení určité chemikálie nebo prvku do průmyslové výroby. Spouštěči byly nikl, chrom, methylchloroisothiazolinon/methylisothiazolinon MCI/MI, methyldibromoglutaronitril MDBGN (obé konzervancia v kosmetických přípravcích), formaldehyd (konzervans a dezinficiens a také složka tmelů a laků a součást přípravků ke konečné úpravě textilií) a parafenylendiamin (PPD – barvivo na textil).

První případy byly většinou pozorovány jako profesní poškození, a teprve s určitou latencí potom následovaly další případy popsané u spotřebitelů. Mezi prvními případy a samotnou epidemií je bohužel vždy určité období latence, takže závažnost problému je rozpoznána většinou až při postižení značného počtu pacientů.

Bohužel se i pak těžko nachází instituce, která by byla ochotna za problém převzít zodpovědnost a řešit jej. Většinou trvá léta, než jsou učiněna nějaká zákonná opatření regulující výrobu a použití vyvolávajících škodlivin. Mnohem výhodnější a bezpečnější je snažit se podobným problémům předcházet. V Evropě existuje Evropský systém dohledu nad kontaktními alergiemi, který umožňuje evropským dermatologům včas zachytit hlavní trendy. Podle směrnice z roku 1976 je v EU také povinné uvádět na všech kosmetických přípravcích přesné složení.

Členové Severoamerické společnosti kontaktní dermatitidy mají přístup do databáze Mayo kliniky, jež disponuje seznamem přesného složení více než 2000 kosmetických přípravků, které přicházejí do přímého kontaktu s kůží. Pro účinnou prevenci podobných epidemií, jaké proběhly v minulosti, je nezbytné, aby se spojili vědci, lékaři, úředníci a spotřebitelé v boji za  větší kontrolu použití potenciálně nebezpečných alergenů v průmyslu.

(van)

Zdroj: Thyssen JP, a spol. Contact Dermatitis 2007;56.