Ochrnutí svalů není jediným „pozůstatkem“ po mrtvici
Ochrnutí poloviny těla, poruchy citlivosti a řeči patří mezi základní následky cévní mozkové příhody. Poškození mozkové tkáně však přináší celou řadu dalších komplikací. Mozek je totiž hlavním regulačním centrem lidského těla a každá část tohoto důležitého orgánu je přitom specializována na jinou činnost.
Mozková mrtvice neboli cévní mozková příhoda nastává v případě, když je tok krve do části mozku snížen nebo úplně přerušen. Nervová tkáň je přitom velmi citlivá, mozkové buňky začínají bez přísunu kyslíku odumírat již za několik minut. Poškození je nevratné, protože nervová tkáň není schopná regenerace. Cévní zásobení mozku je velmi bohaté a k poruše toku krve může dojít prakticky kdekoliv. Každá část mozku je specializovaná na jinou činnost, a příznaky mozkové mrtvice tudíž mohou být různé.
V popředí jsou poruchy hybnosti
Pravá mozková hemisféra je zodpovědná za pohyby levé poloviny těla a naopak levá hemisféra ovládá pravou polovinu těla. Pokud tedy například mozková mrtvice poškodí oblast pravé hemisféry, dojde k ochrnutí levé horní a dolní končetiny, ale i levé poloviny obličeje. Poruchy hybnosti jsou často doprovázeny stejnostranným výpadkem citlivosti. Nemocní tak na poškozené polovině těla nevnímají dotek, bolest, ale ani tepelné a chladové podněty. Poškození hybnosti však nebývá úplné, postiženy bývají zejména jemné pohyby rukou. Přeživší se díky rehabilitaci a různým pomůckám často naučí samostatně pohybovat. Velkým postrachem zůstává poškození center pro ovládání svalů hltanu a hrtanu. Poruchy polykání totiž mohou vést k vdechnutí potravy a rozvoji nebezpečného zápalu plic. Obtížné polykání lze naštěstí alespoň částečně upravit s pomocí logopeda.
Příznaky poškození dominantní hemisféry
U praváků je většinou dominantní levá hemisféra, u leváků překvapivě ve většině případů také. V dominantní hemisféře se nacházejí centra řeči, takzvané Brockovo a Wernickeovo centrum. Poškozením dominantní levé hemisféry tak dochází k rozvoji poruch řeči, které mohou být velmi různorodé. Při poškození Brockova centra nemocný rozumí, ale obtížně mluví. Při poškození Wernickeova centra nemocný nerozumí a mluví plynule, jeho řeči však většinou není rozumět. K poruchám řeči se také mohou přidat poruchy čtení, psaní, porozumění nebo poznávání. Při postižení nedominantní hemisféry řeč většinou není narušena, rozvíjí se však tzv. "neglect syndrom". Ten je charakteristický tím, že nemocný ignoruje levou polovinu prostoru i svého vlastního těla.
Další závažné následky
Poměrně častým následkem mozkové mrtvice jsou také poruchy zraku. Poškozením zrakové kůry dochází k výpadkům v zorném poli nemocného, v závažných případech se rozvíjí slepota. Mezi další obtíže patří poruchy sluchu, epileptické záchvaty, deprese, poruchy spánku, paměti a koncentrace či změny osobnosti.
Kdy jde o život
Bezpochyby nejobávanější je poškození mozkového kmene. Ten je ústředím všech důležitých životních funkcí. Závažné případy mrtvice v oblasti mozkového kmene často vedou k úmrtí nemocného. Poměrně vzácný, ale o to obávanější je takzvaný "locked-in syndrom". Vzniká také při poškození mozkového kmene a je charakterizován poruchou hybnosti celého těla při zachovaném vědomí. Nemocní vnímají, mohou otevírat a zavírat oči, ale jinak nejsou schopni žádného dalšího pohybu.
Následky mozkové mrtvice jsou velmi bohaté, s trochou nadsázky se dá říci, že každá mrtvice je svým způsobem unikátní. Lékařům se sice podařilo výrazně snížit úmrtnost, na druhou stranu přežití doprovázejí časté následky, někdy i velmi závažné. Proto je důležité dbát na řádnou prevenci v podobě zdravého životního stylu. Mozková mrtvice je totiž hrozba, se kterou si není radno zahrávat.
(holi)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Polibek, který mi „vzal nohy“ aneb vzácný výskyt EBV u 70leté ženy – kazuistika
- AI může chirurgům poskytnout cenná data i zpětnou vazbu v reálném čase
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/40