Konečné řešení cukrovky I. typu? Transplantace slinivky!

Transplantace jako řešení

Množství inzulínu, které naše tělo potřebuje, se během dne mění. Jiné je ve spánku a zcela odlišné pak těsně po jídle nebo při sportu. Diabetici proto musí upravovat dávky podávaného inzulínu podle těchto okolností. Pokud ale hormonu aplikují víc, než organismus nutně potřebuje, hrozí rozvoj život ohrožující hypoglykémie. Ideálním řešením, jak této komplikaci předcházet, je pro diabetiky transplantace pankreatu (slinivky břišní) nebo samotných Langerhansových ostrůvků, které ve slinivce zdravých lidí inzulín vyrábí. Jde ale o léčbu, která se v současnosti používá spíše výjimečně, a to:

• u nemocných, kteří z důvodů konečného stadia diabetické nefropatie (poškození ledvin cukrovkou) zároveň potřebují transplantaci ledviny,
• u jedinců, kteří nedostatečně vnímají příznaky spojené s poklesem krevního cukru a opakovaně se dostávají do těžkých hypoglykemických stavů s poruchou vědomí.

Konec podávání inzulínu

Samotná transplantace představuje poměrně složitý chirurgický zákrok, který je zatížen možnými komplikacemi. Pokud proběhne úspěšně, nemocný okamžitě ukončuje inzulínovou léčbu, na které byl do té doby životně závislý. Transplantovaná tkáň začne inzulín produkovat sama, a to přesně podle aktuálních požadavků organismu. Diabetik ale musí užívat imunosupresiva, aby jeho tělo cizí orgán neodmítlo, přičemž tato léčba je nutná po celý jeho život. Šance, že transplantát bude fungovat dlouhodobě (déle než 5 let), je podle odborníků vysoká a přesahuje 75 %.

Přestože je transplantace pankreatu nebo ostrůvků ideální léčbou diabetu I. typu, zdaleka není vhodná pro každého. Lékaři vždy pečlivě zvažují míru rizika spojeného s výkonem a doživotní imunosupresí.

(veri)

Zdroj:
http://zdravi.euro.cz