Atopický ekzém – co je nového?

Atopický ekzém je chronické zánětlivé kožní onemocnění s charakteristickými věkově vázanými projevy. Je pro něj typické opakované intenzivní svědění kůže, suchost kůže a větší náchylnost ke kožním infekcím, zejména k těm způsobovaným bakterií Staphylococcus aureus.

Onemocnění se vyvíjí většinou u pacientů s genetickou predispozicí k atopii, někteří dokonce již trpívají nějakým jiným alergickým onemocněním s prokázanou IgE zprostředkovanou alergií. Postihuje okolo 20 % dětí v průmyslově vyspělých zemích. Podle Evropské akademie alergologie a klinické imunologie je doporučováno označení atopický ekzém/dermatitis syndrom. Tato jednotka se dělí na ekzém na podkladě alergické reakce zprostředkované IgE a na ekzém bez asociace s IgE přecitlivělostí.

Diagnóza je stanovena v prvé řadě podle klinických projevů. K průkazu alergie jsou používány laboratorní testy stanovení specifického IgE, kožní prick testy, a nověji se ukazuje, že k odhalení alergie na vzdušné alergeny se uplatní i kožní epikutánní testy. V léčebné strategii se uplatňují nejprve opatření k odstranění dráždivých látek a alergenů z okolního prostředí. Pokud je prokázána alergie, je určitě vhodné vynaložit veškeré úsilí k odstranění alergenu. O tom není pochyb.

Pokud ale alergie zatím prokázána nebyla, může pacient například chovat domácí zvíře? Podle některých studií se ukazuje, že chování psa je v tomto ohledu neškodné, chování kočky však představuje zvýšené riziko alergizace. Další podobná otázka je, zda má smysl odstraňovat z domácnosti roztoče, i pokud na ně pacient není alergický. Zdá se že ano. Roztoči totiž produkují enzymy, které mohou kůži narušovat a dráždit jak u ekzematiků, tak u zdravých jedinců.

V otázce stravy je zatím jednoznačně doporučováno kojení do čtyř až šesti měsíců věku. Pokud je nutný příkrm, tak je nejlépe podávat úplně hydrolyzovanou formuli. Po zavedené pevné stravy ve 4.-6. měsíci je však doporučována již dieta zcela běžná, bez odlišností od zdravých jedinců. Pouze pokud je přímo prokázána potravinová alergie, je nutné se daným potravinám vyhýbat. Někteří autoři doporučují podávání vysoce alergizujících potravin (vejce, ořechy a ryby) teprve po 2.-3. roce života. Podávání probiotik se ukazuje být také velmi slibným postupem, i když zatím není jasné, která z nich jsou nejúčinnější a jak dlouho jejich účinek trvá.

V léčbě místní, podávané přímo na kůži, jsou již několik let používány nesteroidní topické imunomodulátory tacrolimus a pimecrolimus s dobrými výsledky a bez vedlejších steroidních účinků. V roce 2005 však americká FDA (analogický úřad k SÚKL) vydala varování o možném rozvoji kožních nádorů po léčbě těmito přípravky. Proto je nutné pravidelné sledování takto léčených pacientů.

K boji proti kožní infekci, především stafylokokové, byly s úspěchem vyzkoušeny stříbrem potažené textilie. Kovové stříbro má totiž výrazné protibakteriální účinky a nevyvolává rezistenci. Nevyřešenou otázkou zůstává pouze jeho možné vstřebávání do organismu.

Stejně jako u jiných chronických nemocí (diabetes, astma) se i u onemocnění ekzémem osvědčuje komplexní vzdělávací program pro pacienty a jejich rodiče. S úspěchem byl zaveden v minulých letech v Německu. Na rozdíl od léků je zcela prost vedlejších účinků, avšak je velmi náročný na čas a trpělivost zdravotnického personálu.

(van)

Zdroj: Mohrenschlager M, a spol. JEADV 2006;20.