Antibiotika: častá konzumace v dětství může přispět ke vzniku střevního zánětu!

Jejich objev znamenal revoluci v medicíně. Z mnoha infekčních nemocí, které dříve zabíjely, se díky nim staly banality. Řeč je o antibiotikách. Je ale třeba si uvědomit, že tyto „zázračné léky“ mají i své stinné stránky. Jejich přílišné užívání například vede ke vzniku odolných, tzv. rezistentních kmenů bakterií, na které jsou všechny léčebné metody krátké. Nyní se navíc zjistilo, že antibiotika mohou zvyšovat i riziko vzniku nespecifických střevních zánětů – Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy.

Pětkrát vyšší nebezpečí

Za poslední desetiletí se množství dětí s nespecifickým střevním zánětem zdvojnásobilo. V roce 2012 proběhla obrovská studie, které se účastnilo více než milion dětí, mezi nimi i 750 trpících jednou z těchto chorob. Výsledek zněl jasně: Za tento nárůst je, alespoň částečně, odpovědné nadužívání antibiotik. Děti, které jsou jimi léčeny v prvním roce života, mají více než pětkrát zvýšené riziko vzniku střevních zánětů. Významné, i když ne tak velké nebezpečí bylo zjištěno i u starších školáků a teenagerů užívajících antibiotika. A to tím výraznější, čím více těchto léků dítě bralo.

Jsou i hodné bakterie

Příčina vzniku Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy je stále neznámá. Jistý je určitý vliv dědičnosti, ale uvažuje se i o infekcích nebo o imunitních reakcích na tělu vlastní bakterie. A právě tady je problém. Antibiotika totiž mohou poškodit a změnit populaci střevních mikroorganismů, která je nezbytná jak pro trávení, tak pro organismus celkově. „Naše studie vliv antibiotik na střevní záněty přímo nedokazuje, ale významně tuto teorii podporuje,“ říká jeden z autorů výzkumu dr. Theoklis E. Zaoutis z Children’s Hospital of Philadelphia.

Obezřetnost je namístě

To ale rozhodně neznamená, že byste od teď měli jakákoliv antibiotika striktně odmítat. Jejich schopnost rychle vyléčit infekci, která by jinak mohla vést k řadě těžkých komplikací, je jedinečná a ničím nenahraditelná. Při užívání byste se ale měli držet následujících zásad:

1. Nechte se vyšetřit. Před nasazením antibiotik má být vždy provedeno mikrobiologické vyšetření. To znamená výtěr, který se následně odešle do laboratoře, kde určí původce choroby. Třeba valná většina infekcí dýchacích cest je totiž způsobena viry, a léčba antibiotiky proto není na místě.
2. Začněte od „nejjednodušších“. Antibiotika dělíme na tzv. úzkospektrá, která působí jen na malou skupinu bakterií, a širokospektrá, která zahubí téměř cokoliv. Na léčbu běžných infekcí obvykle stačí ta úzkospektrá. Toto rozhodnutí samozřejmě neleží na vás, ale na lékaři. Když vám však dá na výběr, nevybírejte si „jednodušší cestu“ – rychlé uzdravení, jistotu výsledku apod. Raději začněte od starého dobrého penicilinu.
3. Nepřestávejte předčasně. Když už berete antibiotika, vydržte to až do konce. Nezapomeňte na ně hned po vymizení příznaků nemoci, ale doberte celé balení. Předčasné ukončení léčby totiž může vést k novému propuknutí infekce. V tomto případě už ale budou bakterie vůči původnímu léku odolné a bude nutné užít jinou látku se širším spektrem účinku. A právě tady začíná riziko vzniku střevních zánětů, o kterém jsme psali výše.

(luko)

Zdroje: 
www.webmd.com
ww.medscape.com