Alergická rýma v ordinaci praktického lékaře

Přestože úvodní vyšetření pacienta a plán terapie alergické rýmy stanovuje alergolog (někdy v úzké spolupráci s otorinolaryngologem), rutinní péče o alergika s tímto stále častějším onemocněním je většinou na bedrech praktického lékaře. Ten je s pacientem v nejužším kontaktu a měl by do jisté míry zastávat i roli poradce, protože jen dobře informovaný pacient může náležitě spolupracovat na vlastní léčbě. 

Režimová opatření a imunoterapie

Základem správné léčby, jež vyžaduje dobrou spolupráci pacienta a jeho samostatný aktivní přístup, jsou patřičná režimová opatření a přizpůsobení životního stylu. Vždy je potřeba důkladně vysvětlit význam konkrétních opatření, ať už se jedná o bezprašné prostředí v domácnosti, nebo o minimalizaci expozice alergizujícím pylům u polinotiků.

Stále více oblíbeným způsobem léčby alergií obecně je specifická imunoterapie alergenem. Spočívá v dlouhodobém podávání příslušného upraveného alergenu v sublingvální nebo subkutánní formě. Tímto způsobem lze dosáhnout podstatného zmírnění příznaků alergické rýmy a následně snížit potřebu farmakologického zásahu. Tento způsob léčby také snižuje riziko vzniku komplikací. Léčba specifickou imunoterapií alergenem je vyhrazena alergologickým pracovištím.

Farmakoterapie

V léčbě alergické rýmy využíváme jak symptomatického působení, tak dlouhodobého a profylaktického účinku přípravků z jednotlivých farmakologických skupin.

• Nejužívanějšími léčivy jsou bezesporu antihistaminika. Podávají se k okamžitému potlačení alergických příznaků, ale mají i dlouhodobý profylaktický účinek. Slabší je jejich vliv na nosní průchodnost. Lze je podávat perorálně nebo v topické formě (nosní a oční kapky), jednoznačnou přednost mají antihistaminika druhé generace (například Claritin).
• Steroidy používáme takřka výhradně v topické formě (nosní kapky). Rozvoj jejich účinku je pomalý, proto není vhodné je podávat k okamžitému zmírnění symptomů. Naopak je podáváme profylakticky a dlouhodobě, často ještě před začátkem pylové sezony.
• U dětí se někdy používají kromony, které mají dobré profylaktické působení. Musí se však podávat několikrát denně (4–6x), což je do značné míry znevýhodňuje.
• Dekongestiva mají čistě symptomatický, avšak výrazný účinek na nosní průchodnost. Jejich užívání déle než po dobu deseti dní je spojeno s rizikem rozvoje rhinitis medicamentosa, a proto je potřeba na to pacienty upozornit.

 (van)