Poruchy termoregulace a jejich význam ve vyšším věku – editorial
Autoři:
Božena Jurašková
Působiště autorů:
Subkatedra geriatrie LF UK a FN Hradec Králové
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2018; 64(11): 984
Kategorie:
Editorial
Komentář k Editorial on
Weber P et al. Poruchy termoregulace a jejich význam ve vyšším věku. Vnitř Lék 2018; 64(11): 1101–1107.
V článku jsou popisovány faktory ovlivňující termoregulační mechanizmy. V seniu podobně jako v oblasti jiných regulačních pochodů dochází proti mladším věkovým skupinám ke změnám. Poukazuje se zde na význam preventivních opatření a na důsledky jejich neřešení. Z těchto důvodů je práce významná. Autoři se soustředí na odlišnosti a faktory, které jsou pro tento aspekt významné.
Domnívám se, že by bylo zajímavé probrat i faktory imunologické, metabolické (včetně názoru na např. ACP1 jako určitého rozpojovacího proteinu) ovlivňující vnitřní tvorbu tepla. Jak je to s touto látkou ve stáří? Faktorů, které ovlivňují tento protein, je dost a souvisí nepochybně se změnami tvorby tepla ve stáří – jako dostatečný přísun stravy, příjem mastných kyselin ve stravě (přímá účast záporně nabité karboxylové skupiny volných mastných kyselin na transportu H+ iontů), působení chladu, působení hormonů štítné žlázy či stimulace β-adrenergních receptorů prostřednictvím katecholaminů. Všichni víme, že ve stáří dosti často dochází především u ležících pacientů právě k projevům malnutrice. Snížení mobility je jednak výrazem svalové atrofie, ale nepochybně i výrazem právě regulace ve formě sníženého výdeje energie, a tím i tvorby tepla. U Alzheimerovy choroby je popisován sklon k poruchám termoregulace. Souvisí tento aspekt s imunoregulačními mechanizmy v mozku, ke kterým zde nepochybně dochází? Zde je zajímavý význam endoglinu, který je přítomen na povrchu endotelu. Je součástí receptoru pro transformující růstový faktor TGFβ. Při aktivaci endotelu je zesílena jeho exprese. Podílí se na transformaci a migraci endotelových buněk (zánět, angiogeneze).
V čem je tedy tento článek významný? Rozhodně vede k podnětu výzkumu v tomto směru a možná otevírá další cestu k zamyšlení nad buněčným metabolizmem stárnoucí buňky a možnými vlivy na regulační pochody v seniu za fyziologických podmínek i při patologických stavech, včetně zmíněné změny termoregulace. Dohlédnout tedy na význam termoregulace v seniu bude jistě zajímavým tématem pro další výzkum.
MUDr. Božena Jurašková, Ph.D.
Subkatedra geriatrie LF UK a FN Hradec Králové
Doručeno do redakce 14. 1. 2018
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2018 Číslo 11
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- Poruchy termoregulace a jejich význam ve vyšším věku
- Sarkopenie jako závažné orgánové selhání, její diagnostika a současné možnosti léčby
- Poruchy vodní a iontové rovnováhy ve stáří
- Pády: významná příčina morbidity a mortality seniorů