Rizikové faktory vzniku karcinomu štítné žlázy – editorial
Autoři:
Zdeněk Fryšák
Působiště autorů:
III. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická LF UP a FN Olomouc, přednosta prof. MUDr. Josef Zadražil, CSc
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2015; 61(7-8): 618
Kategorie:
Editorial
Komentář k | Editorial on
Nováková D et al. Rizikové faktory vzniku karcinomu štítné žlázy. Vnitř Lék 2015; 61(7-8): 655–659.
V tomto čísle je čtenáři předkládán v práci Rizikové faktory vzniku karcinomu štítné žlázy přehled současných znalostí o příčinných souvislostech podmiňujících vznik karcinomu štítné žlázy. Jeho autory jsou odborníci nanejvýš povolaní z pracoviště, které se touto problematikou zabývá desítky let. Mohu si dovolit tvrdit, že z pracoviště s největší klinickou zkušeností daleko přesahující jeho regionální význam. Už prostý pohled na přehled použité literatury, z níž autoři čerpali, dokládá, že se jedná o velmi užitečný a navíc recentní zdroj informací. A nejen pro endokrinology a spřízněné specialisty. Každý, kdo se do práce zahloubá, nutně totiž zjistí, že téměř všechny vlivy, které na člověka působí, lze podezírat z určité míry tyreoidální kancerogenicity. S jistou nadsázkou lze konstatovat, že světlou výjimkou je snad jedině jogurt. Žijeme v prostředí zamořeném produkty civilizačního procesu. Je nepravděpodobné, že si budeme kdy moci cíleně vybrat, co budeme dýchat, jíst, pít. Pomůže nám obsah barevných, lesklých krabiček dostupných v lékárnách i prodejnách zdravé výživy deklarujících na obalech prospěšnost konzumace potravových doplňků? Zatím mě o tom nikdo nepřesvědčil. Z tohoto úhlu pohledu jsme evidentně ve slepé uličce a nezřídka budeme histologickým nálezem zaskočeni. Přesto mám pro čtenáře pozitivní informaci, těch není nikdy dost. Máme k dispozici prvotřídní sonografickou techniku, spolupracujeme s kvalitní základnou patologů, orientovaných v problematice tyreoidální patologie. Existuje řada klasifikačních pomůcek. Je tedy třeba využít všech adekvátních diagnostických možností, které nám současná medicína nabízí. Téměř poslední, ale významný a nezastupitelný faktor, který může podstatně ovlivnit naše rozhodování stran radikálního řešení, by měla být dostupnost kvalitního operatéra, což zhodnotíme podle míry pooperačních komplikací. Nelze předpokládat, že současný trend nárůstu četnosti karcinomů štítné žlázy se změní v sestupný, ale zvláště v případech diferencovaných karcinomů štítné žlázy nejsme zcela bezbranní, máme našim nemocným co nabídnout.
doc. MUDr. Zdeněk Fryšák, CSc.
zdenek.frysak@gmail.com
III. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická LF UP a FN Olomouc
www.fnol.cz
Doručeno do redakce 8. 2. 2015
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2015 Číslo 7-8
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- Obyčejná nemoc – apendicitida
- Transkatétrová implantácia aortálnej chlopne – indikácie, priebeh intervencie a výsledky
- Hepatorenální syndrom – patofyziologie, diagnostika a léčba
-
Erektilná dysfunkcia ako prvý znak systémových cievnych chorôb a orgánovovaskulárnych artériových ischemických chorôb
Odporúčania a výzva Angiologickej sekcie Slovenskej lekárskej komory (2015)