Ohlédnutí za Kongresem České internistické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně v Brně

Tak jako každý druhý rok se na počátku podzimu stává Brno po právu hlavním městem naší (ale i slovenské) interny, když hostí výroční kongres České internistické společnosti. A bylo tomu tak i v letošním roce. Dovolte mi, abych letošní kongres trochu připomněl.

Na počátku trochu statistiky. Kongresu se zúčastnilo téměř 1 500 kolegyň a kolegů, tedy číslo jistě úctyhodné. Na druhé straně si s prof. So učkem stále myslíme, že je to číslo, při tak širokém zaměření interny, stále ještě ne úplně optimální, a že v budo ucnu bude možno uvítat třeba i dvojnásobný počet účastníků. Na vědeckém programu se podílelo 29 odborných společností. I letošní kongres byl pořádán ve spolupráci se Slovensko u internisticko u společností. Také kolegové ze Slovenska připravili samostatný blok přednášek, ale i řadu dalších. Celkem na XV. kongresu zaznělo 122 přednášek a odborných sdělení, dalších 45 prací bylo prezentováno ve formě posterů. V rámci Kongresu proběhlo i 9 satelitních sympozi í firem, které kongres podpořily. Velkým obohacením, jak se už na našich kongresech stalo tradicí, byla sesterská sekce. Účastnilo se jí 250 velmi vzdělaných sester, které demonstrovaly nejen vynikající profesi onální znalosti, ale také schopnost tyto znalosti prezentovat na odborném fóru.

Nechci a ani nemohu rozebírat kvalitu jednotlivých sdělení. Neměl jsem šanci všechny přednášky slyšet a necítím se ani povolán k tomu, abych se stavěl do role „odborníka na všechno“. Přednášky, které jsem měl možnost vyslechno ut sám, i další v sekcích, které jsem já sám neměl možnost navštívit a o nichž mám informace od mnoha kolegů, byly vesměs blízko dokonalosti. Řečníci správně vystihli potřebu ukázat to nejnovější ve svém oboru, ale také nezbytnost stručného přehledu typu „state of the art“.

Satelitní sympozi a podporovaná průmyslem byla jasně oddělena od dalšího programu kongresu. Myslím, že je to správné, i když tato sympozi a mají na našich kongresech tradičně ten nejvyšší standard a přednáší na nich samozřejmě renomovaní odborníci v daném oboru. Já osobně považuji firemní satelitní sympozi a za naprosto plnohodnotno u so učást kongresu a letošní ročník kongresu mě v tomto směru nezklamal ani v nejmenším.

Řekl jsem, že nechci hodnotit ani rozebírat jednotlivé přednášky. Přesto musím udělat jednu výjimku. Nelze se nezmínit o slavnostní přednášce, ktero u proslovil v rámci slavnostního zahájení kongresu prof. Pacovský. S filozofickým nadhledem, podepřeným obrovsko u zkušeností nestora české interny, nám všem ukázal roli interny v historii a především pak její nezastupitelné místo v so učasné medicíně. Je dobře, že se čtenáři Vnitřního lékařství moho u s myšlenkami pana profesora seznámit in extenso.

Přednášky nechci hodnotit také proto, že je především hodnotili (a ohodnotili) účastníci sjezdu. Ne (možná je to škoda) formo u nějakých dotazníků, ale tím, že převážno u většinu času trávili ve „vyprodaných“ sálech (to hovoří nade vše jasně). Až to vedlo dokonce u ně-kte-rých vystavovatelů ke skepsi, že lékařů je sice hodně, ale na výstavě jso u jen málo (převážně o přestávkách) a reprezentanti vystavujících společností pak mají jen malo u možnost s nimi komunikovat. Když jsem pak probíhal několikrát výstavní halo u právě v době zajímavých přednášek (je to už osudem funkci onářů řešit nejrůznější organizační problémy a sedět na schůzích či jednáních i v době, kdy by rádi poslo uchali odborný program –  ne, nestěžuji si, jen konstatuji), musel jsem u „firem“ vysvětlovat, že právě ti kolegové, kteří poslo uchají na přednáškách a na výstavě o přestávkách hledají především informace (a nikoliv třeba reklamní předměty), jso u to u správno u cílovo u skupino u. Myslím, že to všichni chápo u dost dobře, jen to byl trochu nezvyk.

Ne odpustím si při příležitosti skončeného sjezdu přeci jen malé zamyšlení nad úloho u interny v so učasné moderní medicíně na počátku 3. tisíciletí. I když sám věřím, že stále budo u potřeba lékaři, kteří budo u mít velmi široký obecně medicínský (di agnostický i terape utický) přehled a celostní pohled na nemocného bude i v budo ucnu považován za nezbytný, nevidět nutnost speci alizace znamená v klidu pospávat v polovině minulého století. A právě zde jsme u jádra věci. Vše obecná interna se svým širokým základem by měla poskytovat ten nejlepší základ pro všechny, pregradu álně i postgradu álně, obecným internistům i speci alistům. So učasně se domnívám, že znalosti obecné interny moho u významně pomoci i dalšímu vzdělávání vše obecných lékařů. Tím vůbec nechci zpochybňovat naprosto u samostatnost ně-kte-rých oborů, které z interny vyrostly. Ale vzdělávací role interny je a bude stále obrovská. A kdo jiný než Česká internistická společnost by měl ko ordinovat edukační aktivity. A právě proto si dovoluji Vás všechny pozvat „k bohaté tabuli znalostí, vědomostí a přehledů od a utorů nejrenomovanějších“. A zcela dominantní představení interny „ve zkratce“ a přitom v největší možné šíři nabízí právě výroční kongres ČIS, což letošní „Brno“ jednoznačně potvrdilo.

K ohlédnutí za kongresem patří určitě i poděkování. Poděkování Vám všem, účastníkům kongresu, kteří děláte maximum pro to, aby se péče o naše společné nemocné udržela (protože nechci říkat dostala –  už tam dávno je, jen se to neříká nebo podceňuje) na špičkové světové úrovni. To, jak je složité hledat čas na kongres v záplavě každodenních problémů, opakuji poněkolikáté. Zcela zvláštní poděkování patří organizátorům kongresu, kteří udělali ohromný kus práce pro nás pro všechny. Organizace kongresů přináší rok od roku stále větší komplikace, a proto jen slova obdivu všem členům organizačního výboru, jmenovitě pak jeho předsedovi, Mirku So učkovi, a jeho „stínu“, Petru Svačinovi. Jistě také celému re alizačnímu týmu, který kongres zajišťoval logisticky. Kongres by se nemohl uskutečnit bez podpory sponzorů. Je třeba jim všem upřímně poděkovat, zejména potom firmám KRKA, Servi er a TEVA, které podpořily kongres nejvíce.

Když jsem připravoval úvodník do programu kongresu, napsal jsem: „Věřím, že Vás kongres uspokojí, a až budete odjíždět, budete mít pocit, že čas, který jste věnovali interně a XV. výročnímu kongresu České internistické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, nebyl promarněný.“ Myslím, že se všechna naše očekávání nejen naplnila, ale letošní kongres můžeme považovat za ještě mnohem úspěšnější a zdařilejší, než jsme očekávali na počátku.

prof. MUDr. Richard Češka, CSc.

www.vfn.cz

e‑mail: rcesk@lf1.cuni.cz

Doručeno do redakce: 30. 10. 2008