Desetileté jubileum Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN, Praha
Autoři:
M. Hájek
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2015, roč. 94, č. 12, s. 495-496.
Kategorie:
Editorial
Máme-li popisovat byť i jen kratší historii nějakého významného pracoviště ve zdravotnickém školství, nelze to udělat bez reminiscence na alespoň nedávnou minulost a na podmínky, za nichž ke vzniku tohoto útvaru došlo. Zde se jedná o podmínky, které vedly k vytvoření chirurgické kliniky v rámci Ústřední vojenské nemocnice v Praze 6 − Střešovicích a o její zařazení do rámce 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která sídlí v Praze 5 − Motole.
Ke dni 1. září 2005 byla rozhodnutím ministra obrany ČR a také rektora Univerzity Karlovy na nemocniční základně Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6 zřízena chirurgická klinika a bylo rozhodnuto, že bude patřit do svazku 2. LF UK v Praze 5 − Motole. Ačkoliv první zprávy o zřízení této kliniky rovněž se souhlasem tehdejších ministrů obrany, školství a zdravotnictví na bázi ÚVN se datují již z roku 1994, trvala první etapa práce této kliniky jen 4 roky a její zařazení bylo čistě vojenské. Na klinice se sice léčily i civilní osoby a výběr civilistů i vojáků pro jejich přijímání k operacím a pro ambulantní léčení nebyl českou armádou nijak omezen, ale nebyla zde vazba tohoto pracoviště na žádnou ze tří pražských lékařských fakult UK. Podřízenost kliniky a její závislost na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové byla úplná a VLA také rozhodovala o její existenci.
Po 4 letech medicínsky i výukově a také vědecky úspěšné práce došlo reorganizací vojenského zdravotnického školství ke zrušení pracoviště a k návratu na dřívější chirurgické oddělení v ÚVN v Praze 6.
Potud tedy jen malá historická vzpomínka, kterou by pisatel rád doplnil i vzpomínkou na bývalé spolupracovníky – lékaře, kteří se podíleli na pedagogické a zdravotnické práci někdejší chirurgické kliniky. Byli to výborní lékaři a dobří učitelé: doc. Václav Vlasák, primář Jaromír Válka a MUDr. Josef Jarkovský.
Jako přednostu nově vznikajícího útvaru si zřizovatelé vybrali již osvědčeného šéfa Kliniky transplantační medicíny z IKEM prof. MUDr. M. Rysku, CSc., který se zapojil do Armády ČR jako aktivní důstojník. Přivedl si s sebou z bývalého pracoviště 9 zaškolených chirurgů a ÚVN mu přidala do stavu pracoviště ještě 4 sekundáře. Tím byl vytvořen solidní pedagogický tým pro novou kliniku, která si z úkolů 2. LF UK převzala závazek školit alespoň 2 kroužky studentů ve 4 ročnících fakultní chirurgické výuky. Od počátku bylo jasné, že po více než sedmiletém přerušení výuky na pracovišti, které bylo dříve a do budoucna se opět mělo stát klinickým, bude třeba většího úsilí, aby se nahradila doba přerušení. Při vytváření univerzitní kliniky nejde totiž jen o odbornou a vysoce specializovanou zdravotnickou práci − zde zaměřenou na chirurgii jater, pankreatu a na onkochirurgii, ale půjde o naplánování a plnění výzkumných úkolů aplikovaného i základního výzkumu (státní úkoly), o řešení výzkumných úkolů armádních, o školení odborníků – chirurgů v různých profesních specializacích, o obesílání lékařských kongresů a sympozií přednášejícími a novinkami, které pracoviště vyzkoušelo a doporučuje je k zavedení i druhým zdravotnickým zařízením, půjde o přípravu nových vědeckých pracovníků i o to pomáhat jim při jejich vědecké práci, jde o sběr vědeckého materiálu z běžné klientely, o vydávání publikací v odborném tisku, o psaní vědeckých a pedagogických knih, jde o prezentaci pracoviště a celé nemocnice na vědeckém fóru ve vlastní zemi i v cizině a ve spolupráci s Armádou ČR jde o vysílání expertů do zahraničí na výjezdy do nemocnic, které zřizuje náš stát jako pomocné útvary v zahraničních misích, jde o přípravu pedagogů v habilitačních a profesorských řízeních a o reprezentaci na zahraničních vědeckých akcích, kongresech a konferencích. To jsou úkoly, které běžný pozorovatel ani lékař či plánovač práce vojenské i civilní nevidí, nedovede si je představit, protože to v takovém rozsahu sám nikdy neprováděl a dost možná ani u druhých kolegů neviděl. Tato práce tvoří kromě činnosti léčebné, preventivní a posudkové velkou náplň práce klinické a ti pracovníci, kteří rozhodují o existenci klinických útvarů, by se s ní měli dobře seznámit, než začnou rozhodovat o materiálním a personálním zabezpečení pracovišť, která zakládají nebo bohužel někdy i ruší.
Chirurgická klinika 2. LF UK v ÚVN plní pod vedením přednosty prof. MUDr. Miroslava Rysky, CSc., který od léta t. r. není aktivním vojákem, všechny tyto úkoly po dobu deseti let a snaží se je udržet na velmi dobré úrovni. Pomáhá jí k tomu celý klinický kolektiv, složený ze 6 odborných asistentů LF, 11 sekundářů, 2 profesorů, 2 docentů a 4 TH pracovníků. Klinika má 46 standardních lůžek, 18 lůžek intenzivní péče, 5 odborných ambulancí a pohotovostní nepřetržitý příjem nemocných. V současné době řeší klinika 13 projektů z aplikovaného a 1 projekt základního výzkumu, 4 projekty výzkumu ministerstva obrany. Za desetileté období se habilitovali 2 docenti a 1 profesor, titul Ph.D. obhájilo 6 lékařů a 8 jich je v přípravě, 5 lékařů se specializovalo v oboru všeobecná chirurgie. Z kliniky vyjelo na dlouhodobou expertní pomoc do Afghánistánu 7 chirurgů a jeden vyjel do Iráku. Pět lékařů je aktivních důstojníků a každoročně se zde školí průměrně 4 externisté jako stážující lékaři před specializací. Počet každoročně hospitalizovaných pacientů dosahuje 4000, kolektiv provede průměrně 3000 operací a ambulantně ošetří na 20 000 nemocných. Počty onkochirurgických operací se pohybují mezi 800 až 1000 ročně. To je v souhrnu výkon hodný pozornosti všech zdravotníků a z odborného hlediska i respektu a úcty. Je to výsledek práce celého kolektivu a jeho dobrých vzájemných vztahů mezi zdravotníky.
Prof. MUDr. Miloš Hájek, DrSc.
Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha
U Vojenské nemocnice 1200
169 02 Praha 6
e-mail:milos.hajek@uvn.cz
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2015 Číslo 12
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Chirurgie hiátové kýly a refluxní choroby jícnu, Nissen, nebo Toupet?
- Urgentní chirurgické řešení volvulu žaludku při „upside-down stomach syndrome“
- Maligní nádory duodena
- Biliární leak po jaterních resekcích: retrospektivní analýza vlastního souboru