Distribuce metastatického postižení u kolorektálního karcinomu s použitím metody lymfatického mapování a radiačně navigované biopsie sentinelové uzliny
Distribution of Metastatic Affection in Colorectal Carcinoma Using Lymphatic Mapping and Radiation-Navigated Biopsy of the Sentinel Lymphonode
Aim:
The aim is to define distribution of the lymphonode metastatic affection in colorectal carcinoma and to evaluate a new methodology of lymphatic mapping and the sentinel lymphonode detection during colorectal carcinoma procedures in practice.
Used methods:
A method of peroperative lymphatic mapping using a Patentblue method in vivo. Rectoscopic peritumoral application of a radiocoloid in a two-day or a single-day protocol, scintigraphy, peroperative quants of radioactivity detection using a gamma probe. Radical or paliative tumor resection. Detection of the sentinel and non-sentinel nodes on a preparation ex vivo, divided according to levels. The metastatic affection distribution is assessed in three levels, marked U1 – U3, a S1 – S3. Histopathological examination of the nodes on series sections and, event. immunohistochemistry.
Results:
The methods were used in 66 patients. A total of 970 nodes have been examined, with an average of 14.6 nodes/patient. The metastases quantity decreases with distance from the tumor. The peritumoral levels (U1 a S1) record the highest rates of metastases. In our patient group, 92% of the metastases were recorded in the S1 level, 4% in the S2 level and 4 % in the S3 level.
Conclusions:
The highest rate of metastases was recorded in the levels, closest to the tumor, therefore, in case of negative findings of sentinel nodes in the S1 level, the nodes from this level may be closely examined (using the method of series sections and immunhistochemistry) and the staging be established more precisely.
Key words:
colorectal carcinoma – sentinel lymphonode – radiocoloid – lymphatic mapping
Autoři:
J. Duben 1; P. Vážan 3; J. Bakala 2; B. Dudešek 1; T. Musil 1; L. Hnátek 1; K. Hradská 1; J. Gatěk 1
Působiště autorů:
Chirurgické oddělení Nemocnice Atlas a. s. Zlín, Univerzita Tomáše Bati Zlín, prim. MUDr. J. Gatěk, Ph. D.
1; Oddělení nukleární medicíny BN Zlín, prim. MUDr. J. Bakala
2; Bioptická a cytologická laboratoř Zlín, vedoucí lékař: MUDr. J. Velecký
3
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2006, roč. 85, č. 9, s. 463-468.
Kategorie:
Monotematický speciál - Původní práce
Souhrn
Cíl práce:
Zjistit distribuci metastatického postižení lymfatických uzlin u kolorektálního karcinomu a ověřit v praxi novou metodiku lymfatického mapování a detekce sentinelové uzliny při operaci kolorektálního karcinomu.
Použité metody:
Metoda peroperačního lymfatického mapování pomocí Patentblue metodou in vivo. Aplikace radiokoloidu rektoskopicky peritumorálně v dvoudenním nebo jednodenním protokolu, scintigrafie, detekce kvant radioaktivity peroperačně pomocí gama sondy. Radikální či paliativní resekce tumoru. Detekce sentinelových a non sentinelových uzlin na preparátu ex vivo s rozdělením podle etáží. Distribuci metastatického postižení hodnotíme ve třech etážích značených U1 – U3, a S1 – S3. Histopatologické vyšetření vyšetření uzlin s pomocí seriových řezů a event. imunohistochemie.
Výsledky:
Metodu jsme použili u 66 pacientů. Vyšetřili jsme celkem 970 uzlin s průměrem 14.6 uzlin na pacienta. Počet metastáz klesá se vzdáleností od tumoru. Nejvyšší záchyt metastáz je v etážích peritumorálních (U1 a S1). V našem souboru jsme v etáži S1 detekovali 92 % uzlinových metastáz, v etáži S2 4 % metastáz a v etáži S3 4 % metastáz.
Závěry:
Největší záchyt uzlinových metastáz je v nejbližších etážích v těsné blízkosti tumoru, tudíž při negativitě SU v etáží S1 je možno uzliny z této etáže vyšetřit podrobněji (metodou sériových řezů a imunohistochemicky) a zpřesnit staging onemocnění.
Klíčová slova:
karcinom kolorekta – sentinelová uzlina – radiokoloid – lymfatické mapování
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2006 Číslo 9
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Crossectomia – nejdůležitější krok v operaci křečových žil
- Neurostimulace – prevence poranění n. laryngeus recurrens při tyreoidektomii
- Robotická laparoskopická cholecystektomie
- Splenóza v podkoží břišní stěny